Kukuřice – plodina třetího tisíciletí

Nejlépe „propracovanou“ plodinou, která může zásadním způsobem přispět k řešení problémů v rostlinné výrobě, je podle doc. Ing. Josefa Hurty, CSc., kukuřice, neboť jejímu výzkumu věnovali přední světoví výrobci osiv největší pozornost. Proděkanovi Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně jsme proto položili několik otázek.

Jaké přednosti má kukuřice v porovnání s jinými plodinami?
Především má přímo neomezené výnosové schopnosti. Zatímco u obilovin se za současný výnosový strop pokládá deset tun z hektaru, u kukuřice je reálný výnos třicet tun z hektaru. Naopak k pěstování je potřeba malé množství osiva. U pšenice je výsevné množství 300 kilogramů na hektar, u kukuřice pouze 16 kilogramů. Za třetí, tato plodina obsahuje více živin. Zatímco pšenice má ve sto kilogramech 71,7 škrobové jednotky, sto kilogramů zrna kukuřice obsahuje 80,2 škrobové jednotky. Při předpokládaném průměrném výnosu deset tun pšenice získáme z hektaru přes sedm tisíc škrobových jednotek, kdežto při průměrném výnosu dvacet tun kukuřičného zrna vyprodukujeme z hektaru více než 16 tisíc škrobových jednotek, což je o 140 procent více.
Zmíněné výnosy jsou však pro naše pěstitele stále utopií.
V porovnání s vyspělými zeměmi jsou u nás výnosy nízké, i když některé zemědělské podniky na Moravě již dosahují špičkových výsledků. Přední světoví producenti kukuřice si dali za cíl vyrobit patnáct tun zrna z hektaru a obdobnou hranici by měli mít i čeští zemědělci. Většina porostů kukuřice však byla v loňském roce u nás špatná a jako příčina se udávalo sucho. Skutečnost byla ovšem jiná, nízké výnosy byly způsobeny především nesprávným přístupem zemědělců.
Co dělali špatně?
V porostech se například objevovali jedinci vysocí 30 centimetrů, ale také 150 centimetrů, přičemž hlavní příčinou nevyrovnanosti nebylo sucho, ale především špatné osivo. V příznivých podmínkách rostou i rostliny s malou energií růstu, v době sucha se však nekvalitní osivo projeví v plném rozsahu. Mnoho rostlin také nevyklíčilo, protože osivo bylo zaseto do nesprávné hloubky, řada ploch zase byla oseta pozdě, takže před nástupem sucha byly rostliny slabé. Na některých pozemcích pak bylo zřejmé, že zemědělci nepoužili dostatečné množství hnojiv ani ochranných látek. Jako mimořádně náročná rostlina reaguje kukuřice velmi silně zejména na dávky hnojiv. Zemědělci, kteří mají výnosy nad 15 tun z hektaru, aplikují na jeden hektar až 500 kilogramů čistých živin, což je v porovnání s českým průměrem více než pětinásobek. Kukuřice však dokáže tyto dávky nejlépe zhodnotit.
Kde vidíte příčinu tak výrazného zvýšení výnosového potenciálu kukuřice?
Je to jednoznačně výsledek práce výzkumných pracovišť. Vyšlechtěné hybridy po zasetí lépe odolávají chladu, mají vyšší počáteční růst a tím lépe překonávají pozdější období sucha. Prostřednictvím genových manipulací jsou některé kukuřice vybaveny ochrannými látkami proti chorobám a škůdcům, známý je například hybrid, který obsahuje účinnou složku herbicidu Roundap. U těchto porostů se pak významně snižují náklady na chemickou ochranu. Náklady na hnojení zase snižují hybridy, které dovedou poutat vzdušný dusík. Dnes jsou připraveny typy kukuřice schopné růst i v méně příznivých podmínkách, stejně jako hybridy se vzpřímeným postavením listů, které dovoluje intenzivnější přístup světla a lepší využití slunečního záření. K dispozici jsou rovněž kukuřice s tenčím vřetenem klasu, z něhož rychleji odchází voda, takže klasy mohou dozrávat i v horších podmínkách. Kukuřice LG 2244 má zase zrna, jejichž sklovitá část je rozložena po stranách, což opět umožňuje snazší uvolňování vody se stejným důsledkem pro celou rostlinu. V současné době se při pěstování této plodiny využívají nejnovější informace týkající se vzájemných vztahů mezi jednotlivými hybridy a vnějšími vlivy, ať již jde o délku vegetačního období, množství tepla, srážek, jednotlivých živin a podobně.
Najde zrno této plodina uplatnění i v jiných oblastech než v zemědělství?
Kukuřice se stává nejuniverzálnější plodinou, kterou lze využít nejen pro krmné účely. V USA přepokládají, že rozvoj pěstování kukuřice povede nejen k dalšímu vzestupu výroby drůbežího a vepřového masa, ale také k rozmachu produkce nejrůznějších textilií, chemikálií i dalších látek včetně etanolu. Byly vyšlechtěny jednotlivé hybridy kukuřice s vysokým obsahem cukru, oleje a bílkovin, které mohou nahradit cukrovku či olejniny. Kukuřici lze využít i k produkci ingrediencí v potravinářství nebo k výrobě léků.
Může kukuřice i v našem zemědělství splnit úlohu základního programu?
Jsem přesvědčen že ano. Problémy našeho zemědělství totiž způsobuje produkce drahých zrnin. Při průměrném výnosu 3,97 tuny z hektaru vyprodukujeme v České republice více než 6,6 milionu tun obilovin za rok. Když z této produkce odečteme 2,1 milionu tun pro potravinářské účely, které jsme vypěstovali na 485 tisících hektarech, zůstane nám pro nepotravinářské účely přibližně 4,6 milionů tun obilovin. Pro ty jsme potřebovali přibližně 1,2 milionu hektarů. Pokud bychom místo krmného obilí přešli na kukuřici a její výnosy bychom zvýšili na úroveň 15 tun z hektaru, stačilo by nám k produkci 4,6 milionu tun zrna jen 305 tisíc hektarů. Při výnosu 10 tun z hektaru bychom potřebovali 457 tisíc hektarů, tedy plochu o více než polovinu menší než u tradičních obilovin pro krmné účely. Z toho plynoucí úspora pěstebních nákladů by v prvním případě dosáhla 13 miliard, v druhém případě 11 miliard korun. Kukuřice je tedy plodinou, která může vyřešit zásadní problémy v zemědělství nejen ve světě, ale i u nás.
Vladislav Fuka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *