Kukuřice od setí po sklizeň a konzervaci

Hospodaříte-li v bramborářské výrobní oblasti a pro vaše dojnice potřebujete kukuřičnou siláž s mimořádně vysokým podílem energie, bude pro vás vhodný například velmi raný (FAO 200), rovnoměrně zrající hybrid s vysokým podílem palic v silážní hmotě – Tassilo. Pochází ze šlechtění firmy KWS a byl spolu s ostatními novinkami této firmy představen na semináři, který KWS Semena, s. r. o. – odborně poradenská služba pro ČR uspořádala ve spolupráci s Agronomickou fakultou MZLU v Brně. Protože ale téma znělo Kukuřice v praxi, bylo vystoupení Ing. Karla Prokeše vlastně připomenutím, že výběrem toho nejvhodnějšího hybridu pěstování kukuřice teprve začíná. Dále je potom třeba dát pozor na mnoho dalších věcí.

Bez hnojení nebude uspokojivý výnos

Základem úspěchu při pěstování všech plodin je dobrá půdní úrodnost. Tak začal svoji přednášku prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. V posledních letech, kdy se pěstitelé ocitají pod silným ekonomickým tlakem, se ale pro její udržení dělá příliš málo Podíl půdy s nízkou zásobou živin u nás rok od roku stoupá. Snížil se obsah fosforu a draslíku, u hořčíku a vápníku zatím není situace tak vážná. Rostliny postrádají rovněž síru, která se dříve dostávala do půdy v poměrně velkém množství spady ze vzduchu. Nyní bude třeba začít tímto prvkem hnojit, a to hlavně plodiny, které to nejvíce potřebují. Mezi ně patří kromě řepky i kukuřice.
Pěstitelé kukuřice stále častěji uplatňují hnojení fosforem „pod patu“. Podle prof. Richtera to je velmi účelné opatření, ale není to všelék. Jde o zajištění dobrého startu pro rostlinu a hlavně rozvoj kořenového systému. Ten je u kukuřice opravdu mohutný, v době kvetení dosahuje do hloubky 80 cm i více, a tehdy se může projevit nedostatkem fosforu, pokud se jím pravidelně nehnojí plošně a není tudíž k dispozici v celém půdním profilu. Když se „ušetří“ na hnojení, někde se to negativně odrazí. Třeba v tom, že odrůda nerealizuje svůj výnosový potenciál.

Také letos pozor na zavíječe kukuřičného

Malý nenápadný motýlek hnědožluté barvy zavíječ kukuřičný dlouho unikal pozornosti pěstitelů kukuřice. To proto, že škody, které způsobovaly jeho housenky, byly zanedbatelné. Zcela jiná situace nastala loni. Jen velmi málo porostů kukuřice nebylo tímto škůdcem zasaženo. Navíc se přidal silný tlak houbových chorob, pro něž byla místa v úžlabí listů a v palicích vyžraná housenkami zavíječe vhodnou vstupní branou, a dílo zkázy bylo dokonáno. Škody lze těžko vyčíslit, mnohdy byly zcela zřejmé už při sklizni napadených porostů, další se mohou ještě objevit v znehodnocení siláží zaplísněním.
Agronomové se proto právem ptají: jak na něho? Ochrana, kterou shrnul Ing. Jan Bosák, v zásadě vychází z biologie škůdce. Protože housenky přezimují jednak na hostitelských rostlinách (plevelech mnoha druhů), jednak v patách stébel kukuřice, je nutné posklizňové zbytky po kukuřici dobře rozdrtit (již při sklizni používat adaptéry s drtičem) a řádně je zaorat. To je základní preventivní opatření. Minimalizace zpracování půdy rozvoj tohoto škůdce spíše podporuje. Důležité je vědět, že přežije-li jenom osm procent housenek, stačí to k silnému napadení porostů v příštím roce.
Dále je možná ochrana cílená, a to biologická nebo chemická. Volba, kterou z nich použít, je na agronomovi. Každá má své výhody a nevýhody, ale obě musí být správně načasovány. Biologický přípravek Trichocap je třeba objednat už v březnu a potom jej podle návodu aplikovat ručně s určitým předstihem. Pro chemický zásah se lze rozhodnout později, ale vždy dříve, než se objeví požerky.
Podle čeho se tedy řídit? Osvědčenou metodou je sledování sumy efektivních teplot, to je teplot nad 10 oC z průměrných teplot od 1. ledna. Při dosažení teploty, při níž je už líhnutí motýlků pravděpodobné, se ještě přesvědčit ve feromonovém lapači umístěném v porostu kukuřice, jestli v té které oblasti opravdu nalétávají. Pro zavíječe není stanoven žádný práh škodlivosti. Je-li při následujícím odpočtu (počítá se dvakrát za týden) v lapači dvakrát tolik motýlků než při předchozím, mluvíme o náletové vlně. Tehdy je nejvhodnější termín pro chemické ošetření. Poradenská služba KWS letos pěstitelům tuto signalizaci nabízí, včetně dodání lapačů.

Proti houbovým chorobám je nejlepší prevence

Dr. Fridrich Jäger, zahraniční host semináře z mateřské firmy KWS Mais GmbH, pojal svoji přednášku na téma plísňová onemocnění kukuřice opravdu široce. Pro naše pěstitele byla pravděpodobně nejzajímavější pasáž, v níž uvedl, že plošné používání fungicidů v kukuřici je v Německu teprve v počátcích, přestože výskyt houbových chorob je stále větší. Přípravků povolených do kukuřice není mnoho a problémy způsobuje i jejich aplikace na vyšší porosty. Proto je třeba soustředit se na preventivní opatření.
Základem je půda v dobrém stavu jak po stránce struktury, tak obsahu živin a pH. Pozor ale na přehnojování dusíkem! Důležitý je výběr hybridu, který je rezistentní vůči chorobě, jejíž výskyt je v regionu pravděpodobný. Dále je třeba dodržovat všechna doporučovaná a osvědčená agrotechnická opatření a dbát, aby při nich nebyly rostliny poškozeny. Každé mechanické narušení, které mohou způsobit také škůdci, totiž zvyšuje nebezpečí napadení houbovou chorobou.

Špatná konzervace znamená ekonomické ztráty

Agronom i zootechnik musí být na jedné lodi. Tuto známou skutečnost připomněl MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc. Kukuřice je nejvýznamnější jednoletá glycidová pícnina. Ve výnosu živin je bezkonkurenční plodinou, a to nejen v našich podmínkách. Je základem krmení skotu během celého roku, a proto je nutné věnovat velkou pozornost nejenom jejímu pěstování, ale i konzervaci a skladování. Přestože jde o lehce silážovatelnou plodinu, má podle dr. Doležala v našich zemědělských podnicích stále zhruba jedna třetina siláží špatnou kvalitu.
Příčin je mnoho, chyby se většinou opakují. Začínají už při volbě technologie sklizně a stanovení optimálního termínu zralosti a pokračují technologickými a hygienickými nedostatky při silážování i později při odebírání krmiva a krmení. Samostatnou kapitolou by mohly být mykotoxiny a jejich negativní vliv na krmená zvířata a následně i na člověka. Problematika konzervace kukuřice je velmi rozsáhlá. Proto se k ní budeme průběžně vracet na stránkách Zemědělce i jiných odborných časopisů.
Zatím leží na polích sníh a jaro se zdá v nedohlednu. Přesto je vhodné mít už nyní na paměti motto, kterým dr. Doležal svoje vystoupení uvedl a já článek končím: Kukuřice jako královna pícnin vyžaduje dodržování královských výsad v agrotechnice pěstování, sklizni, technologii konzervace a skladování, ale i při zkrmování. Nerespektování těchto požadavků je trestáno ekonomickými ztrátami!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *