Krmný šťovík – nová netradiční plodina

V posledním roce se situace v řadě zemědělských podniků nevyvíjela příznivě. Problémy s odbytem byly vystřídány následky extrémních povětrnostních podmínek poslední zimy. V podzimním období byla půda neúměrně podmáčená, pak následovala dlouhá zima, v mnoha případech s holomrazy. Pozdní jaro přešlo velmi rychle v téměř letní období, pak přišlo neobvykle suché období, neboť během dubna byly srážky nepatrné a prvé vydatnější deště nastaly až 9.5. Tyto extrémy se odrazily na stavu a kvalitě porostů, zejména ozimů. Výsledkem jsou rozsáhlé plochy zaorávek a na zbytku ploch jsou porosty prořídlé, signalizující podstatně snížené výnosy. Tato situace se týká především řepky a ozimé pšenice.

V současné době se však u nás začínají u nás prosazovat nové netradiční plodiny, o kterých většina zemědělské veřejnosti nemá bohužel většinou žádné informace. Jedná se např. o skupinu tzv. energetických rostlin, které jsou na seznamu dotovaných plodin. Dotační titul vedený pod č. 86/201 Sb. spravuje Státní zemědělský intervenční fond a týká se programu „uvádění půdy do klidu“.
Jednou z nejdůležitějších druhů energetických rostlin je krmný šťovík, který byl původně vyšlechtěn ke krmným účelům na Ukrajině. Protože je u nás krmiva dostatek až nadbytek, bylo u nás vyzkoušeno jeho využití pro energetické účely, a to jak k přímému spalování, tak i pro výrobu bioplynu. Tento šťovík – odrůda Rumex OK 2 je u nás známý jako šťovík Uteuša (šlechtitelem byl prof. Uteuš). Je to vytrvalá rostlina (na stanovišti vydrží 15 – 20 let), která dorůstá 1,5 až 2 m výšky a poskytuje vysoké výnosy celkové nadzemní hmoty (10 –12 tun suché hmoty z hektaru).
Šťovík Uteuša je nenáročná plodina, která na rozdíl od mnohých tradičních plodin, které během poslední zimy utrpěly, dobře snáší nepřízeň počasí. Názorným dokladem je např. porovnání značně poškozeného porostu ozimé pšenice s velmi pěkným plně zapojeným porostem šťovíku v bezprostřední blízkosti, jak je zřejmé z připojených fotografiích. Je škoda, že zemědělci tento šťovík neznají. Byl by totiž velmi vhodný pro nové osetí ploch, které bylo nutné letos zaorat. Výhodou je rovněž termín jeho setí, který může být posunut až do 15. června (v krajním případě až do konce června). V prvém roce se nesklízí, ale je třeba zajistit pouze jeho dobré zakořenění. Od druhého vegetačního roku poskytuje sklizeň, která se každoročně opakuje. Šťovík Rumex OK 2 obrůstá velmi brzy zjara a poskytuje tak nejranější zelené krmení, pokud je potřeba jej na krmení použít. Na energetické využití se sklízí začátkem července, ještě přede žněmi, kdy plně dozrává, takže se sklízí suchý, vhodný pro přímé spalování.
Pěstování tohoto šťovíku má celou řadu výhod, ale má jednu velkou nevýhodu: jmenuje se šťovík. Každý si okamžitě představí naše běžně známé plevelné druhy šťovíků a jen těžko se vysvětluje, že šťovík Uteuša je kulturní plodina a s plevelem nemá nic společného. Proto jsme požádali autory odrůdy o stanovisko k charakteru této plodiny. Obdrželi jsme jej začátkem května tohoto roku a to přímo z Ministerstva pro zemědělskou politiku Ukrajiny z Kyjeva. Popis tohoto šťovíku je následující:

– Hybridní šťovík, odrůda Rumex OK-2 byl vyšlechtěn v Národní botanické zahradě na Ukrajině, na začátku 90. let (autor odrůdy: A.Uteuš, doktor zemědělských věd a D.B.Rachmetov) a je rajonován na Ukrajině od r. 2001 Hybrid je velmi ranný, poskytuje vysokou produkci, vysoký obsah bílkovin a vitaminů. Je velmi významný jako krmivo, zelenina, léčivá i technická rostlina.
– Pěstování tohoto hybridu prokázalo na nejrůznějších typech půd, že je vzhledem k
vysokým výnosům a dlouholeté vytrvalosti porostu nenahraditelný.

– Rumex OK-2 není vhodný pro pěstování ve směsích s jinými rostlinami a proto není schopný se samovolně rozvíjet v přírodních podmínkách. Bylo potvrzeno, že nesnáší konkurenci jiných plodin, neboť jeho pěstování ve směsích se nedařilo. Po 3 – 4 letech z porostu šťovík zmizel. Proto se nemůže ani udržet v přirozeném porostu v okolí pěstitelské plochy, i kdyby zde semeno šťovíku vzešlo.

– Šťovík je samosprašná rostlina a spontánní hybridy s jinými druhy šťovíků nebo s příbuznými rostlinami v přírodním prostředí netvoří. Proto je vyloučeno nebezpečí jeho šíření do přírody.

– Plod Rumexu OK-2 je tříhranná nažka, poměrně těžká (hmotnost 1000 semen je 4 – 5 gramů). Biologická charakteristika semene neumožňuje jeho rozšiřování na větší vzdálenosti a proto je šíření tohoto hybridního šťovíku do okolního prostředí znemožněno. Semena nemají dormanci – vzchází ihned po nabobtnání a proto nevytvářejí zásobu semen v půdě. Hned po zasetí jsou semena schopna vzejít na 100 %. Snadno se proto v případě potřeby zničí mechanickým ošetřením

– Hybridní šťovík má kůlový větvící se kořenový systém. Nevytváří kořenové odnože ani oddenky a proto není schopen se v kultuře ani v přírodě množit vegetativně.

– Víceleté plantáže hybridního šťovíku se snadno likvidují mechanicky nebo jednorázovým použitím herbicidů během jednoho vegetačního roku.

– Šťovík Rumex OK-2 je dobrou předplodinou pro obilniny a luskoviny, protože po jeho likvidaci zůstává v půdě až 60 t.ha-1 lehce mineralizovatelných organických zbytků.

Charakter tohoto šťovíku jednoznačně vyvrací obavy z jeho šíření v krajině a potvrzuje, že se jedná o kulturní plodinu. Mnozí přemýšliví zemědělci již výhodu jeho pěstování pochopili a začínají jej pěstovat. Loni bylo zaseto asi 120 hektarů, letos se osev dále významně rozšíří. Podstatné rozšíření osevních ploch se chystá na příští rok, kdy se současně připravuje vybudování různých energetických zařízení (kotelny, lisovny na paliva – brikety, pelety), kde bude šťovíková biomasa využívána. Tím bude zajištěn dlouhodobý odbyt vypěstované produkce. Nejedná se o nějakou teoreticky vzdálenou budoucnost. Lze uvézt již praktické příklady, kdy mají zemědělci dlouhodobou smlouvu s kotelnou na dodávání paliva na bázi šťovíku.
Je zřejmě jen otázkou času, kdy zemědělci pochopí výhody pěstování nových netradičních plodin. Energetické rostliny mohou významně přispět ke stabilizaci zemědělského podniku a nahradit tak částečně některé dosavadní tradiční plodiny. Význam nepotravinářské produkce bude totiž stále více vzrůstat, na rozdíl od potravinářských komodit, kterými je náš i evropský trh přesycen. Tato tendence se projeví zejména po našem vstupu do EU. Proto bude mít výhodu každý zemědělský podnik, který nebude dlouho váhat, seznámí se s těmito novými možnostmi a začne je realizovat.

Ing.Vlasta Petříková, DrSc.,
CZ Biom – České sdružení pro biomasu,
Praha 6 – Ruzyně

Text k foto (vedle sebe, společný text):

Porovnání stavu porostů ozimé pšenice (vlevo) a krmného šťovíku, pěstovaného pro energetické účely u Žamberku. Snímky byly pořízeny 8. Května 2003.
Foto V. Petříková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *