Krmná pšenice volá po kvalitě

Ozimá pšenice zůstává plodinou, která na českých polích má a jistě i nadále bude mít prioritní postavení. Kromě toho, že jde o komoditu, která se významně podílí na výživě člověka, jde rovněž o jednu ze stěžejních komponent krmiv. Opomenout bychom samozřejmě neměli ani její perspektivní průmyslové využití. Jakostní parametry pšenice určené k jednotlivým směrům jejího využití se ale významně liší. Požadavky na kvalitu pšenice určené pro pekárenské využití a jako krmiva pro hospodářská zvířata jsou v řadě parametrů zcela odlišné.

Tento fakt si však prozatím uvědomuje jen malá část pěstitelů a výrobců krmiv. Proto na polích dosud převládají ty odrůdy pšenice, které teoreticky slibují její využití jako potravinu. Přitom je známým faktem, že jako potravinářská pšenice je využita necelá jedna třetina její celkové produkce. Stále častěji proto slýcháme hlasy odborníků kritizujících tento stav. A jak se zdá, jejich slova již nacházejí odezvu u některých obchodníků s touto komoditou a výrobců krmných směsí.

Z rozloh množitelských ploch, které sleduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, vyplývá, že se v posledních dvou letech pěstovalo asi 65 % elitních a kvalitních potravinářských odrůd ozimé pšenice a 60 % odrůd kvalitní potravinářské jarní pšenice.
Jedním z kritiků zmíněné situace je prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., z Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole. Jak ve své letos vydané publikaci s názvem Pěstování pšenice podle užitkových směrů uvádí, je překvapující, že dosud nemáme odrůdy pšenice určené speciálně pro krmné účely. Připomíná zde mimo jiné i to, že vynakládáme velké prostředky na hodnocení jakosti odrůd potravinářské pšenice, která tvoří z celkové spotřeby jen 25 – 28 %, monitorujeme jakost k potravinářským účelům, ale u dvojnásobného množství pšenice využívané ke krmným účelům nemáme informace. Také politika Státního fondu tržní regulace, která preferuje jen produkci potravinářské pšenice, způsobila podle prof. Petra, že se pěstitelé orientují na pěstování odrůd potravinářské pšenice, což má negativní dopady na efektivnost v živočišné produkci, kde se potravinářská pšenice zkrmuje s nízkým ekonomickým efektem.

Samostatný užitkový směr
„Rozhodující význam obilnin v krmné dávce je v přínosu energie a je dán obsahem glycidů. Nutriční hodnotu představuje bílkovinná složka obilného zrna. Samotný obsah bílkovin bez znalosti aminokyselinového složení ještě nic neříká, pokud chybí některé esenciální aminokyseliny, jako např. lysin, či obsah ostatních aminokyselin je nevyvážený. Bílkovinný komplex zrna je velmi heterogenní, je složen z více frakcí. Klasické dělení je podle rozpustnosti. K rozpustným počítáme albuminy a globuliny a k nerozpustným gliadiny (prolaminy) a gluteniny, což jsou vlastně lepkové bílkoviny. Albuminy a globuliny řadíme do skupiny katalytických bílkovin a jsou součástí enzymatických inhibitorů. Mají tedy funkci metabolickou a strukturální. Z hlediska nutriční hodnoty se v pšenici pro krmné účely tato frakce nejvíce cení. Jejich obsah je silně podmíněn geneticky a je tedy druhovou a odrůdovou vlastností. Pěstitelskými podmínkami je málo ovlivnitelný,“ uvádí prof. Petr. Jak dále v publikaci vysvětluje, frakce gliadinů řadíme k zásobním bílkovinám. Ty jsou z hlediska krmné hodnoty nejméně žádoucí, ale naopak v potravinářské pšenici jsou rozhodující pro mlýnsko-pekárenské zpracování. Jsou to bílkoviny nerozpustné a při zkrmování u monogastrických zvířat nejsou plně využity, procházejí zažívacím traktem bez většího užitku. Při vysoké viskozitě ve střevech znemožňují využití i ostatních výživných látek. Vyznačují se vysokým obsahem kyseliny glutamové a prolinu a limitující aminokyselinou je lyzin.

Co dokazují pokusy?
Rozdíly v krmné hodnotě jednotlivých odrůd pšenice dokládají také výsledky pokusů, které provádějí odborníci z České zemědělské univerzity. Pokusy, při kterých byla potkanům zkrmována pšenice různých odrůd a pěstovaná různými systémy, prokázaly rozdíly v krmné hodnotě a to i v rámci jakostí skupiny C (ostatní), které se obvykle řadí do skupiny označované jako krmné. Ač u mnohých parametrů byla zjištěna velká variabilita, prokázány byly rozdíly v rámci odrůd stejné jakostní skupiny. Zcela průkazné jsou podle prezentovaných výsledků rozdíly mezi potravinářskou odrůdou a odrůdou z jakostní skupiny C, kde se nacházejí odrůdy nevhodné k pekárenskému využití. Rozdíl v konverzi krmiva či v denních přírůstcích zdánlivě dosahuje jen malých čísel – například v konverzi krmiva jsou rozdíly mezi odrůdami až 0,7 g/g a v denním přírůstku až 0,26 g. Uvážíme-li však, že ročně se v naší republice zkrmuje okolo 2 mil. tun pšenice, je zřejmé, kolik pěstitelé a chovatelé na špatné volbě pěstovaných odrůd tratí.

Agrotechnika krmného obilí
Prof. Petr rovněž připomíná, že pěstování vhodné odrůdy pro konkrétní užitkový směr je nutné přizpůsobit také agrotechniku. Především je nutné přehodnotit starší doporučení, která preferovala silnější dusíkaté přihnojení s cílem dosáhnout vyšší obsah dusíkatých látek u krmné pšenice nebo dokonce pozdní přihnojení dusíkem. Toto přihnojení zvyšuje obsah nerozpustných frakcí bílkovin, prolaminů, gluteninů, které jsou v živočišném organismu málo využity. Jak rovněž prokázaly pokusy, složka rozpustných frakcí bílkovin, žádaných pro krmné účely, je podmíněna geneticky a pěstitelskými zásahy ani hnojením se podstatně neovlivní.
Jak je dále v publikaci Pěstování pšenice podle jednotlivých užitkových směrů uvedeno, ze základních prvků agrotechniky krmné pšenice se můžeme smířit i s obilní předplodinou, ale pro dobrý výnos bude vždy zlepšující předplodina přínosem. U odrůd, které přicházejí v úvahu pro krmné účely, převažují velmi výnosné odrůdy s poměrně dobrým zdravotním stavem. Je o nich známo, že dobře reagují na včasnější setí v polovině září, přičemž se výsevek obvykle snižuje na 380 – 430 obilek na m2, vždy ale v závislosti na podmínkách, tj. na předplodině, úrodnosti půdy, zásobě živin atd. To vše při založení porostu směřuje k optimalizaci podmínek pro tvorbu výnosu, protože doba setí ani výsevek průkazně neovlivňují krmnou hodnotu pšenice. Pro ni má rozhodující význam zásoba dusíku v půdě, jeho uvolňování, dávka a dělení dusíkatého hnojení. Také ochrana, zejména před klasovými chorobami, hraje významnou roli, protože dbáme na snížení rizika výskytu fuzarióz v klasu a na obilkách, které jsou zdrojem mykotoxinů. Kvalitu může nepříznivě ovlivnit sklizeň, posklizňové ošetření a skladování.
„I když se jedná „jen“ o krmnou pšenici, která má obvykle nižší cenu než pšenice potravinářská, její pěstování musí mít stejně vysokou úroveň a technologickou kázeň jako ostatní ceněné produkty. I výnosy krmné pšenice jsou dokladem agronomické úrovně podniku,“ zdůrazňuje na závěr doporučení pro pěstování krmné pšenice prof. Jiří Petr.

První vlaštovky mezi výrobci krmných směsí

Uvedená fakta si již začínají uvědomovat někteří výrobci krmných směsí. Jednou ze společností, jež preferuje výkup kvalitní krmné pšenice, je společnost Primagra, a. s. Jak nás však informoval ředitel této společnosti Ing. František Toužimský, CSc., kvalitě krmných směsí je věnována trvalá pozornost. Vzhledem ke skutečnosti, že krmná pšenice je z obilnin dominantně v krmných směsích zastoupena, je nutné, aby tato surovina byla v nejlepší kvalitě. Jak dále uvedl, pěstování krmné pšenice zde nahrává i cena. Rozdíl mezi cenou potravinářské a kvalitní krmné pšenice z poslední sklizně je již pouhých 300 Kč/t, někde i 200 Kč/t.Toto je signál, že vysoce kvalitní krmná pšenice má svou cenu na trhu. Velkou úlohu zde mají podle ing. Toužimského také šlechtitelé. Ti by podle něj měli pěstitelům nabídnout odrůdy krmných pšenic s vysokými jakostními znaky, zejména obsahem proteinu a vysokým výnosovým potenciálem.
Kvalitní krmné odrůdy preferuje další obchodní organizace, firma Doagra, a. s. Domažlice. Podle slov jejího ředitele Ing. Miroslava Jandečky je také pro tohoto výrobce krmných směsí, jež ročně produkuje 70 000 tun krmiv, kvalita rozhodující. Připouští, že bohužel pěstitelé nejsou v této oblasti dosud dostatečně informováni a proto se tento podnik podílel také na pořádání seminářů věnovaných problematice krmného obilí. Rovněž spolupracuje s výzkumnými pracovišti a šlechtiteli při vytypovávání nejvhodnějších odrůd, jež pěstitelům nabídnou vysoký výnos a krmivářům dostatečný obsah požadovaných látek. Již v loňské sezóně se tento podnik při výkupu pšenice orientoval především podle kvality, což se projevilo také v rozdílné ceně mezi kvalitní krmnou pšenicí a pšenicí, která bude využita jako krmná, protože nesplnila kvalitativní parametry potravinářské pšenice. I zde se rozdíl mezi cenou potravinářské pšenice a kvalitní krmné pšenice zúžil na 200 až 250 Kč/t. Jak ing. Jandečka dodává, uvážíme-li rozdíly v technologii pěstování potravinářské a krmné pšenici a tedy v úrovni nákladů, je jasné, že pěstování kvalitní krmné pšenice může být pro zemědělce ekonomicky zajímavé.

Petra Vaňatová

Foto archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *