Krmná mrkev – krmná hodnota a dietetické účinky

V posledních dvou desetiletích došlo i v ČR k podstatnému poklesu pěstitelských ploch krmné mrkve. To bylo vyvoláno obecným trendem směřujícím k maximálnímu zjednodušení výroby krmiv, hlavně pak k úspoře lidské práce. Navzdory tomu, že už naši předci dobře věděli jak o příznivých účincích krmné mrkve při zkrmování plemenným a mladým zvířatům, jezdeckým koním, zvířatům v rekonvalescenci, tak o jejich příznivých vlastnostech pěstitelských.

Krmná mrkev je plodina velmi přizpůsobivá, které se daří ve všech výrobních oblastech, zvláštního významu ale nabývá v sušších oblastech, kde se nedaří krmné řepě. Profesor Holý, jeden ze třech zakladatelů šlechtění pícnin v našich zemích, považoval krmnou mrkev za nejjistější a nejvýnosnější pícninu v suchých letech. V jistotě výroby píce s vysokou jakostí by mohla krmné mrkvi v suchých letech konkurovat snad jen vojtěška, a to v nejúrodnějších vojtěškových půdách s hlubokou ornicí. V pohledu produkce živin z hektaru je v současné době vážným konkurentem už jen kukuřice. Krmná mrkev velice dobře prosperuje i ve vyšších polohách, protože na rozdíl od krmné řepy či brambor začíná asimilovat už při relativně nízkých teplotách. Rostliny dobře snášejí chladno a dokonce i mráz (do – 4 °C až – 5 °C). V hlubokých a úrodných půdách dělá pravé divy, kořeny dosahují délky 30 i více cm a hmotnosti často přes 1 kg. Úspěšně ji však lze pěstovat takřka na všech půdách, nesnáší jen půdy zamokřené a náchylné k tvorbě půdního škraloupu.
Krmná mrkev je v našich podmínkách vhodným doplňkem krmivové základny. Je to chutné, zdravotně cenné krmivo bohaté živinami, vitamíny a minerálními látkami (tab. 1, 2). Díky vyvážené skladbě obsahových látek a podílu vegetační vody významně podporuje trávení. Hodí se pro všechna zvířata, zvláště pro koně a to v dávkách až 10 kg na kus a den. U nich se uplatňuje především jako krmivo dietetické, které zřetelně napomáhá rozpouštění hlenů při katarech horních cest dýchacích. Při setrvalém zkrmování působí též proti hlístům (škrkavkám). V zimě se může syrová mrkev používat pro všechna zvířata jako významný zdroj vitamínů.
Vysoká krmná hodnota
Krmná mrkev má vysokou krmnou hodnotu, jak dokládá tab. 2. Obsah sušiny bývá u žlutých odrůd (v ČR povolená Táborská žlutá) vyšší než u oranžových. Především díky rostlinným barvivům bývá obsah tuku zřetelně vyšší, než je tomu u krmné řepy či brambor. Pokud se týče BNLV, předností krmné mrkve oproti řepě je, že část uhlohydrátů se v ní nachází ve formě škrobu. Ten v bachoru přežvýkavců nepodléhá tak rychle náporu bakterií, jako sacharidy (cukry) s výrazným metanovým kvašením. Skot, koně, prasata, ovce, kozy i drůbež všeho druhu žere krmnou mrkev velice rád. Např. v předválečném Německu si ji velice pochvalovali chovatelé husí, a to i husí ve výkrmu. Pro krmení skotu se mrkev krouhala na tenčí řízky než u krmné řepy, aby se dobytek nedávil. Lze ji však stejně dobře v syrovém stavu zkrmovat celou, pokud ji zvířata nepřijímají hltavě a při žraní nejsou vyrušována a na zkrmování jsou navyklá. Chutnost a stravitelnost krmné mrkve (a podobně i krmné řepy) se krouháním nezvyšuje, spíše naopak. Účelem krouhání je možnost míchání do méně chutných krmiv, resp. dosažení lepšího příjmu mrkve u drůbeže. Pokud se krmná mrkev dobytku přece jen krouhá, nedoporučuje se ji míchat se zrninami a šroty.
Produkční účinnost krmné mrkve je významně vyšší než účinnost krmné řepy. Profesor Holý např. v roce 1937 na své šlechtitelské stanici Švamberk v jižních Čechách zkrmoval dojnicím 9 kg krmné mrkve na kus a den. Přibližně polovina živin v ní obsažených se spotřebovala na záchovu a druhá polovina pro výrobu mléka. Pak na celkový výrobní výsledek zkrmených 100 kg syrové mrkve připadalo jen 9,5 kg mléka (se 4 % tuku). Zkrmoval-li ve stejné stáji dojnicím, které 6 týdnů po otelení dojily 16 kg mléka 25 či 30 kg mrkve denně, pak při správně doplněné dávce se ze 100 kg mrkve vyrobilo 22,4 kg mléka (o 4 % tuku). Při zkrmování mrkve dojnicím má mléko příjemnou vůni a máslo přitažlivě žlutou barvu. Určité opatrnosti je třeba dát pouze u výkrmu prasat, kde se doporučuje poslední 1 – 2 měsíce před porážkou mrkev vyřadit z krmné dávky, jinak by sádlo mohlo dostat poněkud nažloutlou barvu. Krmná mrkev se ukázala být velmi dobrým krmivem prasnicím po oprasení, obecně pro všechna mladá a chovná zvířata.
Účinky zdravotní
Krmná mrkev je statkovým krmivem velice bohatým na karoteny a vitamin A (tab. 2). Při jejím zkrmování drůbeži mají žloutky pěknou žlutou barvu, násadová vejce vysokou líhnivost a zdravotní stav kuřat z nich vylíhlých bývá pravidelně velice dobrý. Dnes však tyto efekty docházejí praktickému využití ze známých důvodů jen v malochovech. Také obsah vitamínů B1, B2, B6, C, E bývá vyšší než u jiných okopanin a působí spolu s vyšším obsahem kostitvorných prvků (Ca, P) a některých dalších (v krmných dávkách mnohdy deficitních) příznivě na růst a zdravotní stav mláďat a u užitkových zvířat na kondici, výkonnost a vytrvalost (zvláště u koní).

Některé netradiční způsoby zkrmování
1. V některých zemích EU se na trh dodávají oprané kořeny krmné mrkve v rašlových pytlích. Kupují je především chovatelé koní a v hojné míře vyznavači jezdectví ze záliby, ochotní svým miláčkům dopřát něco vynikajícího na přilepšenou. Takto nachází krmná mrkev dobrý odbyt především v přímořských státech a její zpeněžení je pro pěstitele finančně zajímavé.
2. Porosty z jara vyseté krmné mrkve mohou od září prakticky až do zámrzu, příp. na začátku příštího jara efektivně spásat:
a) Jalové a nízkobřezí (do ca 1,5 měsíce březosti) prasnice, případně v příznivém počasí též prasnice se selaty (od 1,5 měsíce stáří), prasničky a kanečci (odchov plemenného materiálu do ca 100 kg ž.hm.).Vhodná plemena pro pastvu: large white (LW, kam se řadí např. i naše české bílé ušlechtilé), kříženci LW x Duroc, LW x Maquishin, dále přeštické, omezeně landrase. Nevhodná jsou: belgická landrase, pietren a další plemena masného typu. Spásání porostů je zvláště vhodné pro ekofarmy, příp. malochovy plemenných zvířat, a to v oplůtcích (ohradách), příp. za použití elektrických ohradníků. Zvířata mrkev spolehlivě „vyberou“, tedy vyryjí, a denní příjem se pohybuje i přes 2 kg kořenů na kus a den.
b) Farmové chovy parohovitých (daněk, jelen aj.), a dále zvířata v oborách (černá zvěř, mufloni aj.) za předpokladu, že se mrkev vysela do řádků a na podzim se postupně (např. v týdenních intervalech) část plochy „nadzdvihne“ podrývákem nebo vyorá pluhem.
Ing. Václav Míka, DrSc.,
Ing. Alois Kohoutek, CSc.
VÚRV Praha – Ruzyně,
Výzkumná stanice travních ekosystémů Jevíčko
Ing. Jan Smrž
TAGRO Červený Dvůr, spol. s r. o.,
šlechtitelská stanice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *