Křísek polní v obilninách

Se vzrůstajícím zastoupením jednotlivých plodin v osevním postupu vzrůstá škodlivost chorob a škůdců na ně potravně vázaných. Nejinak je tomu i v případě kříska polního. Ten je přenašečem virové zakrslosti pšenice (WDV). Ochrana proti virovému onemocnění se zaměřuje právě na přenašeče a zdroje choroby. Zemědělci mohou kombinovat přímou a nepřímou ochranu a zefektivnit tak potlačování negativního vlivu škodlivého organismu.

Křísek polní se v porostech obilnin vyskytuje od jara do zámrzu. Přezimují vajíčka ukrytá v rostlinách obilnin a trav. První nymfy se líhnou na začátku dubna, dospělci se vyskytují od konce dubna. V teplých letech se může vyvinout i třetí generace, někdy jen částečná. Koncem srpna začíná kladení diapauzních vajíček, která se líhnout až další rok na jaře. To je důvodem, proč se v zasetých ozimech vyskytují převážně dospělci. Pokud se seje obilnina po obilnině nebo byla na vedlejším pozemku, nacházíme na poli více nymf.

Početnost kříska závisí především na průběhu počasí. V chladných a deštivých letech je křísků méně, v teplých a suchých dosahují populace svého vrcholu, což je vidět především na strništích. Výskyt ovlivňuje i agrotechnika, struktura plodin a ochrana. Vliv užitečných organismů na regulaci kříska polního je nízký. Je napadán larvami lapek, které si vytvářejí na povrchu hostitele viditelný vak, ve kterém žijí, ale parazitace nepřesahuje jedno procento.*

 

Článek vznikl za podpory projektu MZe Nazva QJ1230159.

 

Ing. Kamil Holý, Ph.D.

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně

Foto autor a archiv redakce

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 5/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *