Koukol v historii

Pod pojmem koukol se v minulosti rozumělo více věcí, než jen koukol polní, rostlina s nachově fialovými květy.

Historií koukolu se zabývá Ing. Štefan Tóth, PhD., ze slovenského Národneho poľnohospodárskeho a potravinárského centra v článku, který vyšel v Úrodě č. 2/2017. Úvodem připomíná, že první zmínky o koukolu se nacházejí již v Bibli. Sedláci na Slovensku označovali za koukol kromě již zmíněného koukolu polního (Agrostemma githago, kúkoľ poľný) také jílek mámivý (kúkoľ vlašský, Lolium temulentum) a kravinec španělský (kúkoľ kravský, Vaccaria hispanica) a další druhy. Z historických záznamů vyplývá, že pojem koukol označoval v historii v podstatě jakékoliv neužitečné rostliny na poli, často již zmíněný jílek mámivý, snad ale i některé choroby.
Všechny tři uvedené druhy mají toxické účinky. Koukol polní obsahuje dva nebezpečné glykosidy, agrostemmin a githagin. Jílek mámivý obsahuje v semenech alkaloid temulin, který je produktem parazitické houby Gloeotinia granigena (anamorfa Endoconidium temulentum). Název má značné množství synonym. Ing. Tóth v článku uvádí, že omamného účinku semen v minulosti využívalo při vaření piva. Právě jílek byl také podle všeho rostlinou, kterou jako koukol (zizanion) označuje Bible. Semena posledního druhu, kravince, obsahující kromě jiného saponin a jsou ve větším množství pro zvířata jedovatá. Jako příměs způsobují hořkost mouky.
Ing. Tóth v článku dále shrnuje botanickou charakteristiku jednotlivých druhů a zabývá se některými dalšími historickými zajímavostmi.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *