Konopí nabírá druhý dech

Z několika stovek hektarů se letos plocha osetá technickým konopím vyhoupla na 1200 ha, vznikají také zpracovatelská centra, oznámila předsedkyně Konopářského svazu České republiky Marie Široká na polním dnu v Křovicích, který se věnoval této plodině. Začínají se tak projevovat výsledky úsilí, jež svaz vyvíjel od začátku minulého roku.

Jak rychle plochy konopí porostou, záleží na ekonomice, která zatím vypadá slibně – když se vše daří. Na případné zájemce o pěstování však čeká mnoho, a někdy i doslovně, zádrhelů, protože konopí je komodita se specifickými požadavky. Přesto ale pro tuzemskou produkci na českém trhu prostor je. Jak zdůraznila Marie Široká, uplatnila by se sklizeň z 10 000 hektarů, zatím je však potřeba kryta dovozem. Chybí totiž především zpracovatelské kapacity a jejich pořízení vyžaduje velké investice. Na semináři ale zaznělo, že půjčit si peníze na tento účel není snadné. Konopí je komodita prakticky neznámá, a tudíž spojená s rizikem. Na farmě Ing. Jaroslava Haškovce, kde seminář proběhl, se sešli pionýři v pěstování a zpracování této plodiny a podělili se o svoje zkušenosti.
Ing. Haškovec letos nasel konopí poprvé, a to zkušebně na 21 hektarů. Porost se vydařil – při polním dnu rostliny přesahovaly tři metry. Svůj podíl na tom mělo jak hnojení dusíkem (140 kg N/ha jako DAM 390 ve dvou dávkách), tak časné setí v měsíci březnu. „Co je rané, to je dobré,“ zdůraznil Ing. Haškovec s tím, že porost 20. května dosáhl výše 75 cm. Jako předplodina posloužil jílek, selo se stojem bez botek, přímo na půdu a osivo do země následně zapravily brány.
Ke zpracování je bude dodávat dalšímu konopnému pionýrovi Ing. Tomáši Benešovi z Bukovic na Teplicku, který měl na polním dnu fundovanou přednášku o všech aspektech konopné produkce. „Ke konopí jsme přešli od zeleniny. Nechtěli jsme vyrábět potravinářskou komoditu, protože těch je v Evropě nadbytek. Světem hýbou energie, je třeba se dostat do tohoto segmentu,“ zdůraznil důvody svého rozhodnutí.
Jak uvedl na začátku svojí přednášky, konopí poskytuje z hektaru 6 – 14 tun suché hmoty stonků a 0,5 – 2 tuny semen, výnosy záleží na zvolené technologii a zaměření. Ve stonku je obsaženo 25 – 30 % vlákna a 75 % pazdeří. Druhý údaj naznačuje, že by rostlina mohla úspěšně nahradit produkci dřeva pro výrobu papíru, která by byla zároveň jednodušší. „Výtěžností papíru z hektaru by přitom překonala bukový les,“ tvrdí Ing. Beneš.

Ekonomika vychází schopným

Ekonomika konopí se liší podle způsobu pěstování a podniku. Rozbor nákladů od Ing. Beneše ale ukazuje, že by konopí mělo být za současných podmínek úspěšné. Celkové pěstebně-výrobní náklady spočítal na 21 562 Kč/ha. Celkem 18 674 Kč/ha tvoří variabilní náklady, ve kterých dominuje částka určená na mechanizovanou práci, celých 12 050 Kč/ha. Ing. Beneš ale upozorňuje, že jde o práci ve službách, kde si největší částku odkrojila sklizeň specializovaným kombajnem (4500 Kč/ha), dále balíkování (2800 Kč/ha) a svoz balíků (2400 Kč/ha). Další významné částky z celkových nákladů tvoří osivo (3400 Kč/ha při výsevku 40 kg/ha) a hnojivo (2796 Kč/ha).
Na druhé straně stojí výnosy. Pokud by pěstitel z hektaru získal osm tun konopné slámy, přinesla by mu při ceně 1800 Kč/t celkem 14 400 korun. Současná sklizeň konopného semínka ve výši 1 t/ha přinese při odpovídající ceně 20 000 Kč/t. Celkový výnos z hektaru je tedy za uvedených podmínek 34 400 Kč a dále k němu přistupuje dotace SAPS a top-up (2110,7 Kč a 2314,4 Kč/ha v roce 2005). Zisk včetně dotace by tedy mohl dosáhnout 17 163 korun. Částka je to jistě zajímavá, ale Ing. Beneš upozornil, že pěstování konopí přináší mnoho překážek a ne všechno se podaří k plné spokojenosti. „Ne každý je ochoten problémy spojené s pěstováním vydržet,“ dodal.

Mnoho možností uplatnění

V tuzemských podmínkách má konopí zatím několik hlavních způsobů využití, které vypočítali jednotliví účastníci semináře. Největší podíl vlákna jde na výrobu papíru v akciové společnosti Olšanské papírny, která z něj vyrábí bankovky a ceniny. Část vlákna odebírá automobilový průmysl (Borgers Rokycany, Lecotex, Reiter CZ), používá je na interiéry aut (výztuže, sedačky, ale také do brzdových destiček jako náhradu azbestu, zpevňující výplň do plastů atd.). Juta Technolen vyrábí lana a pytlovinu, přádelny Kácov přízi. Oděvy z konopného vlákna ale na trhu prakticky nejsou, pokud ano, často mají významnou příměs bavlny. Dalším zákazníkem je stavební průmysl, který konopné vlákno používá například na zateplovací a odhlučňovací desky. Ty jsou například v Německu silně dotované, protože jde o ekologicky příznivý produkt. „Je třeba počítat s tím, že deset centimetrů takové hmoty odpovídá šesti centimetrům polystyrenu,“ dodává další konopný pionýr Ing. Josef Benedikt z Rakovnicka.
Z pazdeří se vyrábějí brikety určené ke spalování, které se u nás prodávají zhruba za 3500 Kč/t včetně DPH. Tuzemská produkce jde především do zahraničí, kde nabízejí příznivější ceny a větší odbyt. Jejich výhřevnost dosahuje 17 –19 MJ/kg, hnědé uhlí má pro porovnání zhruba 15 – 17 MJ/kg. Konopí však produkuje výrazně méně popelu, který navíc není zatížen ekologicky nepříznivými látkami. Například v Německu neplatí pro palivo z tohoto materiálu 19% DPH jako u nás. Kdo je tedy spaluje, je tímto způsobem zvýhodněn, stěžuje si konopářský svaz s tím, že by i v této oblasti chtěli prosadit nějakou formu podpory od státu, nejlépe snížení daně.
Velkým hitem, především v Německu, je využívání pazdeří jako podestýlky pro sportovní koně. Tento produkt má ale přísné požadavky, musí být řádně nakalibrovný, odprášený a zabalený. Mezi výhody se řadí velká nasákavost – 1 kg pazdeří pojme 8 l tekutiny, antiseptické vlastnosti a malá hmotnost (1 m3 váží asi 50 – 60 kg).
Odbyt je i pro konopné semínko. Mají o něj zájem jak komerční, tak sportovní rybáři a zvláště dobře se uplatní do směsí pro krmení ptactva. Moderní je i konopná kosmetika. Jak Ing. Beneš uvedl, také v naší republice jsou již dvě firmy, které ji vyrábějí. Především se oceňuje příznivý vliv obsažených látek při léčbě kožních onemocnění. Zcela specifickou komoditou je panenský lisovaný olej z konopí, o kterém se uvádí, že je kvalitnější než olivový. Na jeho specifickou chuť by si ale mnozí uživatelé museli zvyknout, ačkoliv není nepříjemná. Přesvědčit se o tom mohli účastníci semináře. Produkt mohli ochutnat spolu s konopným chlebem.

Překážek je také dostatek

Pěstování konopí z agrotechnického pohledu problematické není, i když je třeba dbát na některá právní ustanovení (nahlášení ploch a dodržení některých termínů, setí pouze certifikovaného osiva registrovaných odrůd a dokladování této skutečnosti apod.). Idyla ale končí při sklizni. Dlouhé stonky obsahující pevná vlákna dokáží potrápit mnoho strojů, i když paleta těch, které sklizeň zvládnou, se neustále rozšiřuje.
Plodinu lze pěstovat buď na vlákno, nebo na semínko. Ekonomicky zajímavá je především kombinovaná sklizeň, protože poskytuje v dostatečném množství a kvalitě obě komodity. Ta ale vyžaduje skutečně kvalitní mechanizaci. Jak na semináři zaznělo, novinkou v České republice je upravený kombajn Deutz-Fahr s adaptérem, který stonek po patě vtáhne do řezačky. Ve službách jej provozuje Václav Říha z Chraštic na Příbramsku. Řezačka stonek nakrátí na 60 cm a přesune do mlátičky. Je dostačující, když je co nejjednodušší, protože semínka vypadávají prakticky sama. Snadný není ani další krok. „Ne každý lis umí lisovat konopí,“ varuje Ing. Beneš s tím, že se jim osvědčily značky Vicon RF 119 a RF 121R a některé modely New Holland, mnoho dalších ale brzy skončilo kvůli namotávání vlákna na pracovní ústrojí. Samozřejmě je třeba zařídit také odvoz asi 30 – 35 balíků z hektaru.

Zpracoven nedostatek, ale vznikají

Pro úspěšné pěstování konopí jsou potřeba jeho zpracovny – tírny, kde se oddělí vlákno od pazdeří. A těch je zatím nedostatek. Navíc je potřeba, aby nebyly příliš daleko. „Dopravní vzdálenost od zemědělce ke zpracovateli by neměla být větší než 70 – 80 km, protože se převáží velké množství hmoty,“ upozorňuje Ing. Beneš. Na vzdálenosti od zpracovatele k odběrateli ale již podle něj nezáleží.
Tírnami zatím disponují Ing. Josef Benedikt v Chlumu na Rakovnicku, Ing. Tomáš Beneš v Bukovicích a společnost Canabia, a. s., na Hodonínsku (v poslední zmíněné oblasti se také podle konopářského svazu pěstuje nejvíce konopí – 509 hektarů). Technologie je instalována také v podniku Lenka Kácov, ale podle dostupných informací se nevyužívá. Připravuje se stavba dalších.
U výsledné produkce musí být samozřejmě dodrženy příslušné parametry. Jestliže papírnám na délce vlákna příliš nezáleží a mají menší požadavky na čistotu, automobilový průmysl je mnohem náročnější.

Konopí jako šance

Dosavadní pěstitelé a zvláště zpracovatelé konopí do této plodiny zatím především investují, a to nejeden milion korun, protože technologie jsou drahé. To je ale samo o sobě signálem, že plodině věří. Také proto se o svoje zkušenosti podělili na prvním polním dnu pěstování technického konopí, na němž se podílelo i Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje, které pěstování plodiny podporuje.
Ing. Josef Benedikt začal konopí pěstovat před šesti lety, protože ho zaujala ekologická a prakticky kompletní využitelnost rostliny. „Pěstování ale brání nedostatek zpracovatelských kapacit,“ potvrdil hlavní bolest. Proto začal před lety provozovat jednu z prvních tíren, které se říkalo mobilní, protože byla možnost ji snadno rozmontovat a přesunout jinam. Jak ale naznačil, nikdy této možnosti nevyužil. Plodinu pěstuje na 30 ha, dokonce ji šest let zčásti seje na jednom poli a jak tvrdí, stále si drží výnosy 8 t/ha při hnojení 100 kg N/ha.
Ing. Tomáš Beneš ke konopí přešel od zeleniny, technická produkce se mu zdála mnohem výhodnější. Na otázku, s kolika hektary by měl nový pěstitel začít, odpovídá s mírnou nadsázkou: „Podle toho, jakou má odvahu,“ ale dodává, že to záleží především na sklizňové technice, přičemž začínající pěstitel bude zřejmě muset volit služby.
Nepotravinové produkci je nakloněn také Ing. Jaroslav Haškovec. I když letopočet na pečlivě opravené stodole ukazuje rok 1854, farmu koupil v roce 2000 a nyní obhospodařuje 860 hektarů. „Celou dobu, co hospodařím, se snažím dosáhnout stability a najít komodity, které se vyplácejí,“ tvrdí. Proto letos poprvé vyzkoušel oněch 21 hektarů technického konopí. Ostatně je to jedna z možností, jak efektivně zaplnit prostor po cukrové řepě, kterou musel redukovat z 200 na 60 hektarů. Mimo to provozuje běžnou polní výrobu a na statku je také 35 prasnic s odchovem.
Předsedkyně konopářského svazu Marie Široká, která do propagace plodiny a změny jejího obrazu v očích běžné veřejnosti investuje nejen vlastní čas ale i finance, je o jejím přínosu přesvědčena stoprocentně: „Konopí je prastará kulturní rostlina, která provázela lidstvo už dvanáct tisíc let před naším letopočtem, jak potvrzují vykopávky z Číny. Ačkoliv se v posledních desetiletích od jejího pěstování odstoupilo, probíhá nyní v západní Evropě, ale i v jiných částech světa, renesance jejího pěstování. Je to bezesporu jedna z rostlin budoucnosti, mimo jiné také proto, že jí lze bezezbytku využít s minimální ekologickou zátěží pro okolní prostředí při jejím pěstování a zpracování.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *