Komplexně na ochranu

Pěstování obilnin patří v České republice k velmi významné části rostlinné výroby. Pokud však chtějí zemědělci konkurovat producentům z okolních států, měli by být schopni mít dlouhodobě výnosy podobné těm loňským. Intenzivní pěstování s komplexní ochranou, tak lze do několika slov shrnout blok seminářů, které pořádala během ledna společnost Dow AgroSciences.

Zemědělci i odborná veřejnost se zúčastnili sympozia, které se zabývalo intenzivním pěstováním obilnin, především ochranou porostů proti různým negativně působícím činitelům. Zájem o pěstování obilnin potvrdila jak bohatá účast na této akci (jen na České zemědělské univerzitě v Praze bylo podle pořadatelů téměř 750 lidí), tak velký podíl obilnin v osevních postupech zemědělců v České republice.
Loňské rekordní výnosy s sebou přinesly výrazný pokles cen. Přesto by snad každý zemědělec dosahoval rád takových výsledků každý rok. Potřebný genetický potenciál k tomu určitě registrované odrůdy mají. Vždyť mnohé země Evropské unie takové úrody sklízejí pravidelně. A i přes někdy odlišné klimatické podmínky polní pokusy dokazují, že je co zlepšovat při pěstování obilovin.

Plevelné rostliny

Doc. Ing. Josef Soukup, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze zdůraznil ve svém příspěvku význam komplexní ochrany proti plevelům v obilninách. Pouze chemická ochrana podle něj nemůže být dlouhodobě účinná. Proto je nutné používat i další agrotechnické zásahy, které plevele omezují. Chemickou ochranu je dobré provádět až v okamžiku, kdy vliv plevelných rostlin překročí ekonomický práh škodlivosti.

Dvě skupiny škůdců

Vedle plevelů je nutné chránit obilniny také proti škůdcům. Nejde o ochranu nutně pravidelnou, protože podle Ing. Kazdy z České zemědělské univerzity v Praze u nás nejsou porosty napadány každoročně a doposud šlo pouze o lokální výskyty. Mezi ty nejdůležitější škůdce patří hmyz. Ing. Kazda ho ve své přednášce pro zjednodušení rozdělil do dvou skupin. Ti škůdci, kteří mají kousavé ústrojí, poškozují rostliny požíráním pletiv, a do druhé skupiny zařadil hmyz s bodavě savým ústním ústrojím. Poškození od druhé skupiny spočívá nejen ve vysávání rostlinných pletiv, ale i ve vylučování enzymů do rostlin. Tímto způsobem dochází k přenosu virových onemocnění.
Již klíčící semena i vzcházející rostliny poškozují žírem drátovci – tedy larvy kovaříků. Dalšími škůdci z této skupiny jsou kohoutci, housenky – larvy motýlů, larvy dvoukřídlého hmyzu a další. Nejvýznamnější škodící larvou motýla je v současnosti larva zavíječe škodícího na kukuřici. Výskyt těchto organismů omezuje intenzivní zpracování půdy.
Sáním na pletivech rostlin škodí především mšice, křísi a třásněnky. S regulací škodlivosti zástupců s bodavě savým ústním ústrojím úzce souvisí ochrana proti virovým onemocněním. V tomto případě je nejvhodnější, jak uvedl Ing. Kazda, již preventivní ochrana, protože i malé napadení co do rozsahu může způsobit velké ztráty, jestliže je přenesena viróza. Pomáhá nejen ochrana proti zmiňovaným přenašečům, ale i hubení plevelů a výdrolu, které slouží jako hostitelé těchto onemocnění. Dalším agrotechnickým opatřením přispívajícím ke komplexní ochraně je časný výsev u jařin.

Komplexně i proti chorobám

„Život jedné generace plevelné rostliny trvá většinou devadesát dní. Fytopatogenním houbám podle podmínek stačí třeba jen dva týdny na jednu generaci a tomu odpovídá i způsob ochrany,“ začal svou přednášku Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. Jeden postřik fungicidy proti nim je většinou málo a podle každoročních pokusů mají nejlepší ekonomický i kvalitativní přínos ošetření tři.
Průběh počasí významně ovlivňuje výskyt a rozšíření houbových chorob. I z tohoto důvodu doporučoval Dr. Ing. Tvarůžek výběr odrůd tolerantnějších k určitým chorobám. Tuto volbu lze zařadit mezi kroky ke komplexní ochraně. V loňském roce zvolili správně ti zemědělci, kteří na svých polích pěstovali odrůdy odolnější vůči chorobě padlí travní. Chladnější jaro s větším množstvím srážek tomuto onemocnění svědčilo. Patogenem, jehož výskyt se během tří let zvýšil velmi významně, je braničnatka pšeničná. Během sušších let 2000 až 2003 byl významně redukován výskyt chorob pat stébel. Loni tomu bylo naopak. Hlavně plíseň sněžná a komplex fuzárií měli významný podíl na napadení pat stébel. Oba tyto patogeny projevují různou citlivost k fungicidní ochraně. Pokud se neprovádí cíleně na oba organismy, dochází k jejich vzájemné konkurenci, zdůraznil Dr. Ing. Tvarůžek.

Účinná investice

Investice do chemické ochrany, bez které je nemožné dosáhnout konkurenceschopných výnosů, má své opodstatnění jen tehdy, pokud je opravdu účinná. Ing. Petr Portych z pořádající firmy Dow AgroSciences uvedl několik takových možností, které tato společnost zemědělcům nabízí. Proti širokému spektru dvouděložných plevelů doporučil přípravek Mustang. Výdrol obilnin ještě před zasetím ozimů likviduje herbicid na bázi glyphosate, například Dominator. Více druhů škůdců hubí podle Ing. Portycha insekticid Nurelle D, který se vyznačuje dlouhým reziduálním působením. Zařazení přípravku Atlas do prvního nebo druhého fungicidního ošetření potlačuje škodlivost padlí travního.
Vedle chemické ochrany i další agrotechnické zásahy mohou mít dlouhodobě omezující vliv na škodlivost některých organismů. Vzhledem k přizpůsobivosti plevelů, škůdců i patogenů je pro zemědělce důležité stále sledovat nové poznatky ve šlechtění, ochraně i pěstování rostlin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *