Klesají ceny i plochy

Jak se loni dařilo slunečnici pěstované v České republice? A jak se jí bude dařit v roce 2005? Na tyto otázky odpovídali zástupci Sdružení pěstitelů slunečnice při Výzkumném ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně. Celkově již desáté setkání na podporu pěstování této plodiny se uskutečnilo první únorový týden v Kravsku nedaleko Znojma.

Slunečnice je plodinou, která má na našich polích své místo a pořadatelé semináře s názvem Slunečnice v roce 2005 věří, že je to tak dobře. K pěstování této plodiny přispívají také zkušenosti českých pěstitelů, jež se projevily v posledních letech vcelku dobrými výnosy. Na druhou stranu je třeba zmínit, že ani slunečnici se nevyhýbají některé problémy, které mají ostatní, u nás pěstované plodiny.

Ekonomická situace
Statistická čísla evropského trhu, který se po 1. květnu 2004 otevřel i českým pěstitelům slunečnice, napovídají, že obecně olejniny jsou perspektivní skupinou plodin. Evropská unie je soběstačná v produkci olejnatých semen jen asi ze 60 %. Pěstování slunečnice má u nás již tradici a s tím jsou spojeny znalosti s technologií pěstování.
Na druhou stranu je třeba říci, že v České republice se ročně zpracovává kolem 40 tisíc tun slunečnicových nažek a nelze očekávat nárůst tohoto množství. Zbývající produkci musí zemědělci a obchodníci uplatnit na zahraničních trzích. Problémy s výkupními cenami však mají pěstitelé i na nich. Někteří vzpomínali na tržby před deseti lety, kdy se běžně prodávala slunečnice za ceny přes 8000 Kč/t. Loňské výkupní ceny, které se pohybovali mezi 5200 až 5500 Kč/t, rozhodně atraktivnost pěstování slunečnice nezvyšují. I s tím bezpochyby souvisí meziroční pokles ploch o více než 19 %. V roce 2004 se slunečnice sklízela z celkem 39 394 ha. Výhodou slunečnice proti některým plodinám je zatím bezproblémový odbyt produkce.
Zajímavá a pro pěstitele motivující by mohla být změna podmínek při výkupu nažek, která zazněla v diskusi. „Kdyby obchodníci sledovali kromě obsahu oleje také jeho kvalitativní složení (tedy poměr kyseliny olejové a linolové) a odpovídajícím způsobem ohodnotili nakupované partie, bylo by to dalším krokem k podpoře schopných pěstitelů,“ navrhoval prof. Ing. Antonin Kováčik, DrSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Praha-Ruzyně.

Průběh vegetace
Jak uvedl prof. Kováčik, podle ankety, kterou provedl loni na podzim, výsev slunečnice byl z 80 % proveden v období od 2. do 20. dubna. Vlivem chladnějšího počasí bylo vzcházení opožděno. Nižší teploty a časté srážky v období kvetení měli za následek nekvalitní opylení. Naopak na přelomu července a srpna byly porosty vystaveny suchu. To se projevilo na snížení celkových výnosů a na nižší olejnatosti nažek. Naprostá většina porostů slunečnice byla sklizena během září.
Loňský rok nelze výnosově srovnávat s rokem 2003, kdy se slunečnici na rozdíl od jiných plodin dařilo, a kdy pěstitelé sklízeli běžně 3,5 t/ha nažek. Většina dotázaných zemědělců měla v roce 2004 výnosy od dvou do tří tun z jednoho hektaru. Z uvedené ankety vyplývá, že u jednotlivých pěstitelů jsou stále velké rozdíly v množství sklizených nažek z jednoho hektaru. Proto je v pěstování slunečnice stále co zlepšovat.

Volba odrůdy
Podle prof. Kováčika je důležité pro dlouhodobý úspěch s pěstováním slunečnice výběr vhodné odrůdy. Vstupem ČR do EU se výrazně tato nabídka rozšířila. V evropském katalogu je okolo dvou tisíc odrůd. Prof. Kováčik však nedoporučuje vybírat takové, které nebyly zkoušeny v našich podmínkách a nejsou u nás registrovány.
Vlastní výběr by měli ovlivňovat dva faktory – klimatické podmínky na pozemcích, kde bude slunečnice vysévána a celková rozloha těchto pozemků. Ranost jednotlivých hybridů přímo ovlivňuje délku vegetačního období porostu a tedy i výnosy. Zemědělci, především z jižní Moravy, se nemusí bát prodloužit délku pěstování výsevem středně raných odrůd, uvedl prof. Kováčik. Žádný pěstitel by neměl mít na poli pouze jeden hybrid. Může se stát, že zrovna tato odrůda nebude mít odpovídající výnos ať už z důvodu infekčního tlaku patogenů nebo nepříznivých podmínek počasí. Jiná odrůda by mohla na stejné podmínky reagovat lépe. Podniky s malou výměrou slunečnice by měli pěstovat dvě až tři odrůdy a na velké ploše by měly růst čtyři až pět hybridů (v některých případech i víc).
Prof. Kováčik měl i jednoduchou radu, jak každoročně dosahovat třítunové výnosy nažek. „Respektovat biologii, technologii pěstování a lásku agronoma ke slunečnici.“ A pokud ho pěstitelé poslechnou, určitě se slunečnice bude mít dobře na našich polích i v roce 2005.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *