K intenzifikaci při pěstování brambor

Jako u každé jiné komodity lze i u jednotlivých užitkových směrů pěstování brambor volit více či méně intenzivní způsob pěstování. Rozhodují o tom očekávaný pěstitelský a ekonomický výsledek, užitkový směr a finanční možnosti pěstitele. I když na první pohled se může jevit „ekologické“ pěstování brambor jako systém, který nevyužívá intenzifikačních faktorů, není tomu tak. Využití intenzifikačních faktorů směřuje i u brambor k dosažení stabilní výnosové úrovně a kvality hlíz tak, aby komodita byla konkurenceschopná. To znamená do doby vstupu ČR do EU dosáhnout:

 u raných konzumních brambor výnosu 21 – 24 t.ha-1 s výtěžností tržního zboží kolem 90 %;
 u ostatních konzumních brambor pak výnosu 29 – 32 t.ha-1 a výtěžnosti minimálně 70 %;
 u množitelských porostů výnosu kolem 28 t.ha-1 při výtěžnosti 70 %;
 u průmyslových brambor výnosu nad 30 t.ha-1 a obsahu škrobu vyššího než 17 %.
Nelze pochybovat, že výnos, jeho stabilitu a kvalitu ovlivňuje mnoho faktorů. Podcenění některého z nich (i když relativně méně významného) může vést k neuspokojivému výsledku s nepříznivým vlivem na ekonomiku odvětví. Pěstitel si musí být této okolnosti vědom, i když vliv některých faktorů může pouze korigovat.
Základní podmínky pro růst a vývoj rostlin vytvářejí stanoviště a povětrnostní podmínky zejména vegetačního období (světlo, teplota, voda, vzduch, půda). Z toho hlediska musí pěstitel pro brambory volit pozemky nezamokřené, se sklonem do 8°, s příměsí kamene o velikosti nad 35 mm ve svrchní vrstvě 10 cm do 20 t.ha-1, s lehkou až střední půdou s propustnou spodinou. Při výběru pozemků musí brát v úvahu i nebezpečí výskytu plísně bramborové (zastíněné, uzavřené lokality se severní expozicí) a strupovitosti. Z ostatních faktorů, které může pěstitel do určité míry ovlivnit, patří k rozhodujícím půda (obsah živin, humusu, pH, fyzikální stav, zaplevelení) a voda (závlaha).
Péče o půdní prostředí vytváří podmínky pro stabilizované výnosy hlíz, kvalitu, snížení nákladů, efektivní využití dusíkatých hnojiv a umožňuje šetrný přístup k životnímu prostředí. Že se „péče“ vyplatí, ukazuje zjištění, že tak jsou vytvořeny podmínky pro „základní“ výnos na úrovni kolem 25 t.ha-1, ale i více (viz tabulku).
Cílem je, aby na stanovištích určených pro pěstování brambor:
 byly brambory pěstovány nejdříve po čtyřech až pěti letech,
 obsah humusu se pohyboval nad 2 %,
 obsah přístupných živin byl na úrovni 100 – 125 mg P, 140 – 220 mg K a 110 – 180 mg Mg na 1 kg půdy (Mehlich III.),
 pH bylo v rozmezí 5,5 – 6,5,
 pozemky nebyly zapleveleny vytrvalými pleveli a byl omezen problém posledních let – výskyt „plevelných brambor“,
 pozemek byl prostý karanténních chorob a škůdců.
Úloha vody v rozhodujících fázích pěstitelského cyklu byla považována za nejdůležitější především při pěstování brambor v teplých, úrodných oblastech pro nejranější konzum. Bylo prokázáno, že nedostatek vody v období od fáze poupat do počátku fyziologické zralosti porostu limituje výnos i u odrůd s delší vegetační dobou, a to i ve vyšších a chladnějších polohách tradičních bramborářských oblastí. Lze předpokládat, že pozitivní zkušenosti s využitím závlah i v této oblasti ovlivní jejich rozšíření u specializovaných pěstitelů, i když jde o nákladnou investici, která nemusí najít uplatnění v každém roce.
Za jeden z hlavních intenzifikačních faktorů lze označit certifikovanou sadbu kvalitní odrůdy splňující požadavky přímých spotřebitelů (ve slupce, loupaných) nebo zpracovatelů brambor (smažené, sušené, sterilované, popřípadě jiné výrobky, škrob a jeho deriváty). Nabídka odrůd je v ČR dostatečná, výkonnost většiny z nich je velmi vysoká a vesměs není problém se zajištěním potřebného množství sadby. Sama odrůda, i když sebekvalitnější, ovšem není dostatečnou zárukou uspokojivého výsledku. Tou se stává tehdy, použije-li pěstitel certifikovanou sadbu, sadbu kvalitně připraví (mechanicky, biologicky, chemicky) a včas nasází.
Nutno zdůraznit, že obměna sadby je u nás nízká a efekt výše uvedeného, tj. vitální a zdravé sadby, se zbytečně ztrácí. Je pravda, že nákup certifikované sadby patří mezi velmi významné nákladové položky, ale každý pěstitel by si měl uvědomit, že lze šetřit na množství (velikost sadby, rovnoměrnost sázení, vzdálenost hlíz v řádku), ale v žádném případě na kvalitě sadby. Pravdivost tohoto tvrzení by mohli potvrdit mnozí pěstitelé, kteří po použití nekvalitní sadby porosty krátce po vzejití zaorali. Navíc použití certifikované sadby patří k nejúčinnějším opatřením v ochraně proti bakteriální kroužkovitosti brambor.
V systému hnojení brambor má, jako u většiny polních plodin, rozhodující vliv na výnos hnojení dusíkem. V systému organominerálního hnojení lze předpokládat, že každý jeden kilogram dusíku (+ PK) v průmyslových hnojivech přinese v průměru kolem 100 kg hlíz (se zvyšující se dávkou klesá účinnost dusíku). Intenzifikační působení lze předpokládat při stanovení výše dávky dusíku se zřetelem na druh a použitou dávku organického hnojiva, užitkový směr pěstování, délku vegetační doby zvolené odrůdy a při lokálním zapravení stanovené dávky při sázení.
Agrotechnická opatření před a po sázení by měla být provedena vždy včas a v potřebné kvalitě. K významným zásahům patří uplatnění systému odkameňování, který se stále častěji stává podmínkou pro uplatnění konzumních hlíz na trhu a přináší i určitý nárůst výnosové úrovně.
Ochraně proti škodlivým činitelům patří nezanedbatelné místo v pěstitelském systému. K závažným patří především ochrana proti zaplevelení, kořenomorce, v teplejších oblastech proti mandelince, ale především soubor opatření, kterými jsou nadzemí část a hlízy chráněny proti napadení plísní bramborovou. Podcenění dostatečně známých opatření přináší výrazné snížení výnosu, napadení hlíz touto chorobou, resp. bakteriemi nebo fuzáriem, a s tím spojené ztráty na množství i kvalitě. Podcenění ochrany často znehodnotí nemalé úsilí a náklady, které pěstitel použil pro dosažení očekávané produkce a její uplatnění na trhu. Pouze připomeňme, že efektivní ochrana souvisí již s výběrem odrůdy a stanoviště, s přípravou sadby, termínem sázení, organizací porostu, výživou, tvarem a výškou hrůbků, ale i s včasným ukončením vegetace v případě, že došlo k napadení natě touto chorobou. Ošetření fungicidními přípravky je však rozhodující součástí intenzivní ochrany, odsouvá a omezuje infekci natě a hlíz.
Příprava na sklizeň, sklizeň, skladování, posklizňová a tržní úprava jsou v systému pěstování brambor mimořádně důležité operace, nemohou sice přispět k vyšší produkci, ale zásadním způsobem ovlivňují výsledný efekt. Optimální postup v jejich případě pomáhá udržet kvalitu sklizených hlíz, omezuje ztráty a zejména v případě konzumních brambor přispívá ke spokojenosti spotřebitele. Jde vlastně o uzavření celého pěstitelského cyklu, o zhodnocení nemalých nákladů, které byly do té doby vynaloženy, a o vytvoření předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu.
Ekologické pěstování brambor se v mnohém odlišuje od intenzivního pěstování. Nutno však připomenout, že i intenzivní (tj. konvenční) pěstování by mělo být šetrné k životnímu prostředí a jeho výsledkem by měl být kvalitní produkt (potravina) bez sebemenšího rizika pro spotřebitele. Technologické postupy pro pěstování jednotlivých užitkových směrů brambor jsou takto formulovány. Ekologické pěstování má význam především u brambor určených pro přímý konzum.
Pro dosažení žádoucího výsledku musí pěstitel především vybrat kvalitní odrůdu co nejodolnější vůči plísni bramborové, rozhodně používat zdravou, vitální a hlavně předklíčenou sadbu. Sázet co nejdříve a zabezpečit intenzivní kultivační práce, zajišťující ochranu proti plevelům, rychlé vzejití a příznivé podmínky pro růst. Největším problémem je infekce plísní bramborovou, které se bráníme především výběrem odrůdy, ale i stanoviště. Dojde-li i po využití možností fungicidní ochrany k napadení porostu, je nutné (nejpozději při napadení 20 % natě) ukončit vegetaci a podle možností nať odstranit. Je tedy zřejmé, že ekologické pěstování brambor je intenzivní v mnoha směrech a že se takovéto porosty neobejdou bez mimořádné péče pěstitele.

Závěr

Rozhodující produkce brambor pro trh ČR bude pocházet od tuzemských specializovaných pěstitelů a z intenzivního systému hospodaření. Konzumní brambory z ekologických hospodářství by měly tvořit doplněk tak, aby bylo vyhověno poptávce spotřebitelů. Intenzivní produkce je předpokladem vnitřní i vnější konkurenceschopnosti této komodity, které by mělo být dosaženo nejpozději v období vstupu ČR do EU. K rozhodujícím faktorům vytvářejícím předpoklad pro intenzivní pěstování patří především:
 péče o stanoviště,
 odrůda,
 certifikovaná sadba a její příprava,
 hnojení dusíkem,
 ochrana proti škodlivým činitelům, ale především proti plísni bramborové,
 ucelené technologické linky umožňující uplatnit systém odkamenění a zajišťující kvalitní sklizeň, tržní úpravu a skladování.
Nutno doplnit, že ani další opatření pěstitelského cyklu nelze podcenit, neboť tvoří nedílnou součást technologie, která má svoje odlišnosti u jednotlivých užitkových směrů a nezřídka i odrůd.

Ing. Bohumil Vokál, CSc.,
Výzkumný ústav bramborářský
Havlíčkův Brod, s.r.o.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *