K ekologickému a konvenčnímu pěstování brambor

Jedním z trendů současného zemědělství v Evropské unii je snaha o zvyšování podílu ekologicky vyprodukovaných potravin. Například v Německu se do budoucna počítá s tím, že podíl potravin získaných ekologickými technologiemi by měl tvořit až 20 % z jejich celkové produkce. Odklon od konvenčních intenzivních technologií, preferujících maximální výnos před kvalitou výsledného produktu, pramení v EU jednak z nadprodukce, jednak z rostoucí poptávky po biopotravinách.

V České republice je ekologický způsob hospodaření, charakterizovaný mimo jiné úplnou absencí průmyslových hnojiv a pesticidů, uplatňován pouze asi na 0,5 % výměry zemědělské půdy. Marketingové průzkumy však ukazují, že i určitá část spotřebitelů v ČR je ochotna zaplatit vyšší cenu za kvalitnější potraviny.
Brambory byly u nás v roce 2000 pěstovány na 69 236 ha (podle ČSÚ). Při průměrném výnosu 22,09 t.ha-1 byla jejich celková produkce 1 529,4 tis. tun. Z tohoto množství byla pouze minimální část vypěstovaná ekologickými technologiemi. Limitujícími faktory pro ekologický způsob pěstování brambor jsou, kromě zvýšených nákladů na jednotku produkce, zejména zvýšený výskyt některých chorob (hlavně plísně bramborové), škůdců (mandelinky bramborové) a nežádoucí konkurence plevelů (zejména v raných fázích vývoje porostů).
Hlušek, Zrůst a Jůzl (1997) sledovali vliv konvenčního způsobu hospodaření na jakost raných brambor. Aplikovanou dávkou dusíku v průmyslových hnojivech byl ovlivněn obsah těžkých kovů v hlízách asi z 10 %. Poukázali na to, že významným faktorem, který má vliv na jejich chemické složení, jsou půdní vlastnosti, počasí a imisní zátěž. Podle Kraloviče a Uhera (1996) hnojení dusíkem v průmyslových hnojivech zvyšuje riziko kumulace těžkých kovů v rostlinách. Kolář a Kužel (1999) poukazují na to, že často výhradně doporučované organické hnojení jako profylaktické opatření může zvyšovat v počátečních přeměnách primární organické hmoty v půdě obsah fulvokyselin, které zvyšují mobilitu těžkých kovů.
Hamouz, Vokál a Diviš (1998) zjistili, že brambory z ekologického způsobu pěstování měly proti konvenčnímu způsobu nižší celkovou průměrnou hmotnost hlíz a byly velikostně vyrovnanější. V obsahu škrobu a sušiny nezjistili průkazné rozdíly. Štorková a Prugar (1997) v pokusech při ekologickém způsobu pěstování brambor zaznamenali vyšší obsah škrobu a sušiny. Prugar (1994) uvádí, že brambory z ekologického pěstování mají obvykle pevnější slupku a kompaktnější dužninu.

Materiál a metody

Cílem práce bylo zhodnocení vlivu konvenčního a organického způsobu pěstování brambor na výnos hlíz, celkový počet hlíz a obsah vybraných cizorodých prvků a mikroelementů Cu, Mn, Fe, Zn, Ni, Be, Cd a As v hlízách odrůd s rozdílnou délkou vegetační doby. Uvedené parametry byly sledovány u velmi raných odrůd Impala a Rosara, rané odrůdy Karin a polorané odrůdy Korela.
Před výsadbou byl stanoven obsah sledovaných prvků v půdě. Podle platné vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb. byl vyhodnocen u všech prvků jako podlimitní. Polní pokus byl založen 6. 4. 2000 na pozemcích MZLU v Žabčicích u Brna do jednotného sponu 750 x 250 mm, což odpovídá hustotě porostu 53 300 rostlin.ha-1. Výsadba předklíčené sadby byla provedena ručně v termínu stejném pro všechny odrůdy. Pokus byl založen ve dvou základních variantách.
První varianta byla založena konvenčním způsobem, tj. s organickým hnojením a minerálním dohnojením průmyslovými hnojivy, s použitím omezené mechanické kultivace porostu a při použití běžné chemické ochrany proti plevelům, chorobám a škůdcům. Celková dávka čistých živin u této varianty činila: 120 kg N, 50 kg P a 150 kg K.ha-1.
Druhá varianta byla založena pouze na organickém hnojení chlévským hnojem v dávce 40 t.ha-1, s použitím plné mechanické kultivace porostu, bez použití chemických přípravků proti plevelům, chorobám a škůdcům. Celková dávka čistých živin v této variantě činila: 60 kg N, 50 kg P a 150 kg K.ha-1.
V průběhu vegetace byly v termínech 7. 6. 2000 (63 dní od sázení), 23. 6. 2000 (79 dní od sázení), 4. 7. (90 dní od sázení) a 22. 8. 2000 (sklizeň – 139 dní od sázení) odebírány rostliny k růstové analýze. V laboratorním rozboru byl z odebraných rostlin zjištěn hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 a celkový počet hlíz na rostlinu v kusech.
Po 90 dnech od založení porostu, tj. v době, kdy jsou hlízy raných odrůd nejčastěji sklízeny a dodávány na trh spotřebitelům, byly odebrány vzorky pro zjištění obsahu vybraných cizorodých prvků a mikroelementů v hlízách. Hlízy byly po omytí oloupány, nakrájeny, usušeny a zhomogenizovány. Obsah Cu, Mn, Fe, Zn, Ni, Be, Cd a As byl stanoven po spálení na suché cestě v mineralizátu na atomovém absorpčním spektrofotometru (AAS) PHILIPS PU 9200 X. Zjištěný obsah prvků byl porovnán s hygienickou normou danou vyhláškou MZ ČR č. 298/1997 Sb.

Výsledky a jejich hodnocení

Na základě dosažených výsledků můžeme konstatovat, že hospodářský výnos hlíz byl při konvenční technologii pěstování ve všech případech vyšší než při použití organické technologie. Výnos narůstal shodně u obou variant a všech odrůd s prodlužující se délkou vegetace a dosáhl maximální úrovně v posledním termínu odběru vzorků (sklizeň po zaschnutí natě), tzn. po 139 dnech ode dne sázení (tabulka 1). Absolutně nejvyššího výnosu hlíz (56,39 t.ha-1) dosáhla odrůda Impala při konvenčním způsobu pěstování v posledním – sklizňovém termínu odběru. Na vývoji výnosu hlíz se projevila rozdílná ranost odrůd. U velmi raných odrůd Rosara a Impala činil výnosový rozdíl mezi třetím. odběrem, provedeným v jejich fyziologické zralosti (tzn. po 90 dnech vegetace), a čtvrtým odběrem (po 139 dnech vegetace) 3,2 – 4,6 t.ha-1. U rané odrůdy Karin a polorané odrůdy Korela pokračoval nárůst výnosu hlíz mezi třetím a čtvrtým odběrem intenzivněji a činil 7,7 – 10,9 t.ha-1.
Vliv použité technologie na výnos hlíz v době třetího a čtvrtého odběru ukazují grafy 1 a 2. Je patrný rozdíl mezi výnosem hlíz u konvenční a organické varianty. Rozdíl mezi variantami se vetřetím termínu odběru pohyboval od 5,6 t.ha-1 (odrůda Korela) do 7,8 t.ha-1 (odrůda Impala) ve prospěch konvenční varianty. Ve čtvrtém termínu odběru činil nejmenší rozdíl mezi variantami 5,3 t.ha-1 u odrůdy Korela a největší rozdíl 9,2 t.ha-1 u odrůdy Impala. Procentně vyjádřený rozdíl byl v době sklizně 10,4 – 16,3 % ve prospěch konvenční varianty (konvenční varianta je rovna 100 %).
Dalším sledovaným prvkem při posuzování vlivu rozdílných technologií pěstování brambor na výnos a kvalitu hlíz byl celkový počet hlíz na rostlinu (tabulka 2). Rostl stejně jako celkový hospodářský výnos hlíz s prodlužující se délkou vegetace. Ve všech odběrech byl u obou použitých pěstitelských technologií zjištěn nejvyšší počet hlíz u polorané odrůdy Korela.
Porovnání použitých technologií z hlediska celkového počtu hlíz na rostlinu v době třetího odběru a v době sklizně je znázorněno v grafech 3 a 4. Ve třetím odběru se rozdíl mezi technologiemi pohyboval v intervalu od 0,97 hlízy na rostlinu (Rosara) do 1,45 hlízy na rostlinu (Karin). V době sklizně činil rozdíl v počtu hlíz 0,39 (Korela) až 1,04 (Karin) hlízy na rostlinu. To znamená procentní rozdíl (pokud počet u konvenční varianty je 100 %) 3,2 – 9,3 % ve prospěch konvenční varianty.
V tabulce 3 je uveden obsah sledovaných prvků v hlízách brambor u všech čtyř odrůd v závislosti na použité technologii pěstování. Analýzy obsahu Cu, Mn, Fe, Zn, Ni, Be, Cd a As byly prováděny u vzorků z třetího odběru vzorků, po 90 dnech od doby sázení. Při porovnání výsledků vyšlo najevo, že ve 14 případech z 32 možných (sledováno bylo osm prvků u čtyř odrůd) obsahovaly hlízy organicky pěstovaných rostlin vyšší množství sledovaného prvku než hlízy rostlin pěstovaných konvenčním způsobem. Konkrétně byla hladina vyšší ve třech případech u Cu a As, ve dvou případech u Fe a Be a v jednom případě u Mn, Zn, Ni a Cd. Z pohledu kumulace prvků jednotlivými odrůdami obsahovala odrůda Karin v organické variantě kromě Cd všechny sledované prvky ve větším množství než ve variantě konvenční. Proti tomu odrůda Rosara neobsahovala v organické variantě větší množství prvku ani v jednom případě.
Potěšující je závěr, že obsah sledovaných prvků byl ve všech případech hluboko pod úrovní maximálního povoleného množství stanoveného vyhláškou MZ ČR č. 298/1997 Sb. (maximální povolené množství Mn a Be však vyhláškou není stanoveno). Zjištěné množství sledovaných prvků bylo 2,6krát (u Cu) až 106,4krát (u As) nižší, než dovoluje zmíněná vyhláška.

Závěr

– Hospodářský výnos hlíz v t.ha-1 a celkový počet hlíz na rostlinu byly při použití konvenční technologie ve všech případech vyšší než při použití organické technologie.
– Nejvyššího výnosu hlíz (56,39 t.ha-1) dosáhla odrůda Impala v konvenční variantě, v posledním sklizňovém termínu odběru.
– Na použitou technologii nejcitlivěji reagovala v době sklizně odrůda Impala (snížením výnosu u organického způsobu pěstování až o 16,3 %).
– Nejvyšší počet hlíz byl ve všech případech zjištěn u odrůdy Korela.
– Sledované cizorodé prvky byly nejméně kumulovány odrůdou Korela.
– Obsahy sledovaných prvků byly u všech variant pokusu pod úrovní maximálního povoleného množství stanoveného vyhláškou MZ ČR č. 298/1997 Sb.

Výsledky jsou součástí fakultního výzkumného záměru AF MZLU v Brně: CEZ J- 08/98: 432100001.

Doc. Ing. Miroslav Jůzl, CSc.,
Doc. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.,
Ing. Tomáš Středa,
Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *