Jsou neonikotinoidy pro včely nebezpečné – ano, nebo ne?

Ing. Jan Kazda, CSc.

odborný asistent na katedře ochrany rostlin, Česká zemědělská univerzita v Praze, spolupracovník Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha

Samotná aplikace neonikotinoidů je podle mého názoru bezpečná. Nebezpečná je pro včely kombinace neonikotinoidních přípravků s dalšími pesticidními látkami, zejména fungicidy, protože jejich smáčedla znásobují toxické působení na včely. Všechny otravy včel v minulosti souvisely s kombinací neonikotinoidů s dalšími ochrannými látkami, příp. hnojivy. V extrémním případě bylo v porostu řepky nalezeno spolu s neonikotinoidy dalších šestnáct chemických látek.

Při použití neonikotinoidů je třeba dodržovat několik zásad pro maximální ochranu včel. Neonikotinoidy se musí aplikovat samostatně, neměly by se přidávat do tank-mixů. Samozřejmostí je použití těchto látek mimo hlavní dobu letu včel (přestože to zatím zákon nenařizuje) a pokud možno dodržení několikadenní pauzy mezi aplikací dalších přípravků, například fungicidů proti hlízence a neonikotikotinoidů proti blýskáčkovi, příp. bejlomorce.

Na přelomu tisíciletí jsem ve spolupráci se Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin zkoušel účinnost tehdy nových insekticidní mořidel v řepce s účinnou látkou imidacloprid ze skupiny neonikotinoidů. Pěstitelé řepky v té době nutně potřebovali nový účinný způsob ochrany proti drobným dřepčíkům rodu Phyllotreta a hálkám způsobujícím larvy krytonosce zelného. Škody vzniklé těmito škůdci byly obrovské. Po několika letech pokusů jsme mohli pěstitelům doporučit insekticidně mořené osivo jako účinnou formu ochrany proti škůdcům vzcházející řepky.

Samozřejmou součástí našich pokusů bylo ověřit ve spolupráci s Výzkumným ústavem včelařským bezpečnost pro včely a další opylovače. V kvetoucí řepce po devíti měsících po zasetí a ani v drobných kapkách tekutiny na zelené řepce od začátku jarní vegetace (v gutační vodě) jsme nenašli ani stopy neonikotinoidů a při biologických testech neprojevovaly včely žádné známky otravy.

Dodnes jsem přesvědčen, že insekticidně mořené osivo je ekologicky šetrnější a účinnější možností ochrany než opakované foliární aplikace organofosfátů a pyretroidů, nebo aplikace granulovaných insekticidů do půdy při setí. Při současné ploše pěstování řepky, s trendem snižování výsevků hybridních odrůd, mohou nastat při setí neošetřeného osiva velké škody žírem dřepčíků a zejména odumíráním rostlin po žíru larev květilky zelné.

Nemořené osivo může vést i k rozšíření dosud okrajových škůdců řepky – drátovců nebo vrtalky zelné. Pravděpodobně to nebude již letos na podzim, ale zhruba do tří let. I když připustím, že u jarní řepky, slunečnice, máku nebo kukuřice mohou nebezpečná rezidua neonikotinoidů za určitých okolností proniknout až do pylu a nektaru , jsem přesvědčený, že by moření osiva ozimé řepky mělo být povoleno, podobně jako u ozimých obilnin.

Obávám se, že opakovanými aplikacemi pyretroidů či organofosfátů v podzimním období budou způsobeny mnohem větší škody na životním prostředí a necílových organismech (od drobného hmyzu až po obratlovce) než mořením neonikotinoidy. Nezbývá než věřit, že bude po uplynutí dvouleté zkušební doby rozhodnutí o zákazu použití neonikotinoidních mořidel přehodnoceno a zrušeno.*

Ing. Tomáš Jaša

včelař s produkcí medu, oddělků včel a matek,
Kněž na Havlíčkobrodsku

Zákon č. 326/2004 Sb. ukládá povinnost zemědělcům včelaře informovat o použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Podle mé zkušenosti vypadá výklad různě. Slušnější zemědělci pošlou dopis s informací o přípravcích, které budou daný rok používat, jinde to řeší nástěnka před obecním úřadem.

Z pohledu chovatele zhruba 150–200 včelstev ve dvou okresech v tom nevidím zásadní problém. Podle mého názoru nebývá s neonikotinoidy problém, pokud zemědělec nenamíchá nepovolenou kombinaci například s tekutými hnojivy. A pokud ano, tak se to velice těžko dokazuje. Dalším problémem bývá ošetření přípravky povolenými v nekvetoucích porostech, ve kterých však tou dobou kvetou plevele. Anebo ze včelnic v těsné blízkosti ošetřeného porostu létají včely pro vodu (rosu).

Podle zveřejněných studií může být smrtící dávka neonikotinoidů pro jednu včelu létavku pod jeden pikogram. Ta v lepším případě nedoletí ani do úlu a přineseným nektarem nenakrmí včelí larvy. Důsledkem takové otravy se vytrácejí létavky a v úlech zůstávají jen mladé včely, které ale nevytváří přínos a náš výnos. Podobné přiotrávení se dokazuje těžko z několika důvodů. Otrava není vidět hned. Včely, které se nevrátily do úlu, se špatně hledají, a i tak je v nich obsažené tak malé množství, že je pod hranicí detekce používaných přístrojů.

Odborné studie popisují i zasažení včel prachem z mořeného osiva setého pneumatickými secími stroji, nebo gutační vodou sbíranou na mladém porostu kukuřice, kde bylo mořené osivo. Popisují také dočasnou ztrátu prostorové orientace zasažených létavek, která nezpůsobuje kolaps včelstva, ale jen snížení výnosu medu potažmo počet opylených rostlin.

Byl jsem svědkem pozvolné otravy. Zjevně šlo o nevhodný přípravek v nevhodnou dobu. V blízkosti přikočovaného vozu hospodařilo několik zemědělských podniků různé velikosti a vybavení. Úsilí vynaložené včelařem a příslušnými orgány ztratilo smysl. Včelaři závislému jen na produkci medu včely nedonesly očekávaných 15 kg x 60 včelstev x 80 Kč (tou dobou obvyklé velkoobchodní ceny), tj. celkem 72 tisíc korun. Oslabená včelstva v daném roce již efektivně nevyužila žádnou další snůšku.

Neznám malovčelaře, který by v době postřiku chodil zavírat včely, aby si náhodou nelízly toho, čeho on nechce. Velkovčelař na to zase nemá kapacitu.

Nás, včelaře, poslední roky trápí kromě moru včelího plodu , který se řeší doslova plamenem, také varroáza, posátí včel roztočem, na kterého postupně přestávají účinkovat léta zavedené přípravky. Možná ještě větší hospodářské škody mají na svědomí prvoci v trávicím traktu dělnic, jako například nově zavlečená Nosema cerana. Na její potírání není povolený žádný přípravek a obvyklá dezinfekce a zootechnická opatření nestačí. Včelstva napadená těmito škůdci jsou náchylnější i na virové infekce. A pokud se k tomu přidá třeba jen malá otrava chemickými přípravky, může snadno docházet ke kolapsům celých včelstev.

Osobně raději se včelstvy nekočuji, protože by to pro ně byl další stres. Mnohem výhodnější mi připadá držet se osvědčených stanovišť s vydatnými zdroji snůšky v oblastech s rozumnými zemědělci, se kterými vedu oboustranně vstřícný dialog.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *