Je pěstování trav na semeno rentabilní – ano, nebo ne?

Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.

je od roku 2012 výkonným ředitelem Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen (SPTJS).

Plocha trav pěstovaných na semeno dramaticky poklesla a činí necelých devět tisíc hektarů, to je méně než polovina stavu v roce 2007. Celková produkce dosahuje kolem sedmi tisíc tun. Důvodů je hodně – od cen až po složitost pěstování jednotlivých druhů, které se ve svých nárocích na ošetření a ochranu dost liší. Jednou z příčin poklesu ploch je i ústup živočišné výroby a malý rozsah obnovy trvalých travních porostů. Sestupný trend souvisí i s poklesem semenářských ploch trav v celé Evropě, špičkové pěstitele v Dánsku, Německu a Nizozemsku nevyjímaje. Na rozdíl od nás však v těchto státech dochází k nárůstu ploch i produkce.

Pěstitelé si právem stěžují na nízké ceny travních semen, pomalý návrat finančních prostředků, technologickou náročnost a nízkou rentabilitu jejich pěstování. Agronomové semenářských podniků jen velmi těžko získávají nové pěstitele a udržet ty původní bývá problém.

Samozřejmě, že srovnávat ceny a výnosy trav s řepkou či obilninami nelze. Pokud má být trávosemenná kultura – ať už jde o kostřavu luční či ovsík vyvýšený – rentabilní, musí se jí věnovat pozornost jako jiným plodinám, ne ji považovat za něco, co zaseji na plochu, která zbyla, a zkusím, co to udělá. Příklady našich předních pěstitelů ukazují jasně, že trávy jsou rentabilní a jsou schopny dát vysoký výnos nejen v prvém, ale i ve čtvrtém užitkovém roce. Musí ale dostat, co potřebují: od včasného výsevu přes šetrnou sklizeň krycí plodiny, ošetření na podzim, hnojení, pesticidní ochranu i vhodný typ sklizně v užitkových letech. Navíc svou víceletostí dovedou ušetřit náklady.

Výsledky pěstitelů, které sdružení každoročně vyhodnocuje, ukazují, že pro travní semenářství podmínky máme. Výnosy lipnice luční, či kostřavy červené s evropskou špičkou srovnávat nelze, ale u ostatních druhů, jako jsou krátkodobé jílky, jsme s to dosáhnout rekordních výnosů. Navíc někteří pěstitelé dělají druhy, o které je v zahraničí stálý zájem – ať jde o psárku luční, ovsík vyvýšený či trojštět žlutavý. Statistiky ukazují, že domácí odrůdy jsou po semenářské stránce se zahraničními přinejmenším rovnocenné a často je i předčí.

Zkušenost, ale zejména snaha stále se učit a zkoušet nové přípravky a technologie, hrají velkou roli. S odchodem zkušeného agronoma, za kterého se nepodařilo najít vhodného nástupce, končí často podnik s pěstováním trav. Pro mladého agronoma je snazší se travám vyhnout a dát přednost jednodušší komoditě. SPTJS se tomu snaží zabránit – nabídkou odborného poradenství, účastí na odborných seminářích či poskytnutím výsledků pokusů s pesticidy. Trávy nelze pěstovat stylem „pokus omyl“, je třeba dát jim vše, co potřebují.

Milan Kundera v Žertu píše, že optimismus je opium lidstva, ale situaci s travami bych tak pesimisticky neviděl. Pozitivní je postupné zvyšování průměrných výnosů u většiny travních druhů. To svědčí o tom, že se pěstitelská základna zkvalitňuje. Předložili jsme Ministerstvu zemědělství návrhy na zlepšení situace. Šanci vidím i v dotační politice a zásadách pro přímé platby. Některé travní druhy lze v rámci programu ozelenění využít jako podsev do krycí plodiny a nechat dále na semeno. Je to dobrý krok ze strany Ministerstva zemědělství; jen je třeba ho od příštího roku využít.*

Ing. Aleš Pícha

je majitelem firmy, která vznikla v roce 1992. Místní ZD Přepychy mu tenkrát nabídlo k pronájmu polovinu budov a přilehlých pozemků. Zbytek budov odkoupili postupně v pozdějších termínech. V současné době hospodaří na 1300 ha zemědělské půdy, z toho pouze 10 % je v osobním vlastnictví.

Pěstováním trav na semeno se zabývám již 28 rokem, intenzívně pěstuji trávy na semeno posledních 15 let. Hospodaříme v nadmořské výšce 300 metrů. V rámci živočišné výroby se zaměřujeme na chov skotu bez tržní produkce mléka. V současné době chováme 330 kusů skotu, z toho 130 krav masného plemene Charolais.

Základem úspěšného hospodaření v rostlinné výrobě je široký osevní postup. V dnešní době je snaha o zjednodušení celého systému hospodaření bez ohledu na stav a neustále se zhoršující kvalitu půdy. V našem případě se snažíme dodržovat klasické střídání plodin v sedmihonném osevním postupu. Osiva trav a jetelů tvoří v současné době více jak deset procent obratu naší firmy.

Mít předem zajištěn odbyt toho, co vypěstuji a za slušnou cenu je ideálním stavem pro každý zemědělský podnik, avšak vypěstovat kvalitní osivo trav na semeno není vůbec snadné. Trávy na semeno zakládáme do sníženého výsevku jarní pšenice, protože ta nejméně odnožuje a neničí nový podsev. Základem veškerého pěstování semenných porostů trav a jetelovin je dodržování základních agrotechnických termínů, dále podzimní přihnojení a osečení porostů, aplikací herbicidů, fungicidů a regulátorů růstu. Nejvíce zkušeností agronom získává náhodami přímo v praxi na poli.

Zatímco v Dánsku, které je největším evropským producentem osiv trav, uplatňuje většina farmářů dvoufázovou sklizeň semenářských porostů trav a jetelovin, u nás je tento způsob málo používaný. My v současné době při pěstování trav na semeno preferujeme přímou kombajnovou sklizeň, na kterou jsme vybaveni sklízecí a dosoušecí technikou, dále se nebráníme dělené sklizni, kterou budeme letos poprvé zkoušet. Při sklizni je nejdůležitější okamžitá posklizňová úprava přírodního osiva, aby nedošlo k zahřátí a zničení klíčivosti.

Základem úspěchu je celou sklizeň neuspěchat, rovnoměrně rozprostřít sklizené osivo do stejné výšky a dosušit v co nejkratší možné době.

Pěstování trav na semeno je rentabilní, protože výsledky hospodaření za poslední několik let jsou nadprůměrné. Množitelské plochy pěstujeme hlavně pro společnost OSEVA PRO s. r. o. Praha, Oseva Uni a. s. Choceň a Seed Service s. r. o. Vysoké Mýto.

V roce 2013 a v roce 2014 jsme dosáhli průměrných výnosů u kostřavy červené odrůdy Zulu 13,95 q/ha, u kostřavy luční odrůdy Rožnovské 9,45 q/ha, u jílku mnohokvětého odrůdy Gersimi 16,93 q/ha a kostřavy luční odrůdy Pradel 9,95 q/ha. Trávy na semeno pro nás nejsou okrajovou záležitostí. Pokud je jim věnována náležitá pozornost, jsou vysoce ziskové.

Za své výsledky při pěstování trav na semeno děkuji Ing. Janu Machačovi ze Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen Zubří, který mne naučil vše, co se dnes snažím uplatnit při pěstování trav na semeno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *