Je pěstování lnu v tuzemsku perspektivní – ano, nebo ne?

Pěstování lnu prošlo v České republice v posledních letech značnými změnami. Prakticky vymizelo jeho využití pro výrobu příze. Plodinu se ale podařilo vzkřísit a využít příznivé vlastnosti jejího oleje v potravinářství.

Ing. Prokop Šmirous, CSc.

Předseda Lnářského svazu ČR, z. s., ředitel společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk (v historii Výzkumný ústav lnářský)

Len přadný, jako tradiční zemědělská plodina, se v Českých zemích pěstoval po staletí. Převážně v podhorských oblastech se přadný len také zpracovával. Z máčeného nebo roseného lněného stonku se potěráním získávalo dlouhé vlákno, které se po vyčesání spřádalo. Z takto získaných lněných přízí se tkalo kvalitní plátno. V průběhu dvacátého století se domácký způsob zpracování lnu přeměnil na průmyslové textilní odvětví, svým charakterem naprosto srovnatelné s vyspělým lnářstvím v tradičních západoevropských lnářských zemích. V rozsahu pěstitelských ploch jsme se svými 20–25 tisíci hektary byli druzí až třetí v zemích střední Evropy, po Francii a Belgii. Tradiční bylo též lnářské družstevnictví (pěstitelé lnu jsou vlastníky tíren a přádelen), které v západoevropských zemích existuje dosud. U nás bylo zlikvidováno v padesátých letech.
Změna hospodářských podmínek po roce 1990, a zvláště pak po vstupu České republiky do Evropské unie, postavila český textilní průmysl včetně lnářství na okraj zájmu vládních struktur. Dále otevření evropského textilního trhu neregulovaným levným dovozům z Východu vedlo k uzavírání českých přádelen. Odbyt lněného vlákna, a tím i lněného stonku, produkovaného v zemědělském sektoru, postupně klesal. Přispěl k tomu i nevyvážený systém podpory zemědělské produkce u nás a v západní Evropě, vlivem kterého západoevropské lnářství krizové období přežilo (díky vývozu vlákna do Číny za nízké ceny). Osevní plocha přadného lnu u nás se snižovala a v několika posledních letech přadný len z našich polí prakticky zmizel. Poté byly zlikvidovány i tírenské provozy prvotního zpracování stonků přadného lnu a zanikly i lnářské přádelny. Tím byla likvidace tuzemského pěstování přadného lnu a textilního lnářství prakticky dovršena.
Český lnářský průmysl, který v dobách svého největšího rozkvětu zaměstnával desítky tisíc lidí, dnes reprezentuje jen několik málo desítek pracovníků rozptýlených v malých firmách, jako je např. firma Linmaster s. r. o. Šumperk, která stále ještě dokáže těžit z dlouhé tradice českého lnářství a dodávat na trh textilie, kterými uspokojuje potřeby některých původních zahraničních i tuzemských zákazníků, zvyklých na tradiční českou kvalitu lněného zboží. Bohužel ale základem této produkce není lněné vlákno vypěstované na našich polích, ale jsou to lněné příze z Polska vyrobené z francouzského lněného vlákna. Pěstováním 2–3 hektarů přadného lnu a tírenským zpracováním sklizeného stonku se dnes v ČR zabývá pouze společnost AGRITEC v Šumperku.
Je možná změna, návrat? Nelze říci, že ne. Úvahy o možné renesanci pěstování a tírenském zpracování přadného lnu v ČR se tu a tam objevují. Nové vybavení pěstitelů sklizňovými stroji a zřízení tírenských zpracovatelských kapacit jsou investičně velmi náročné s těžko předvídatelnou ekonomickou návratností vložených peněz. A také s ubíhajícím časem se ztrácí naše know-how jak pěstování, tak zpracování přadného lnu.
Skutečností ovšem je, že přadný len poskytuje jednu z mála domácích textilních surovin, je plně recyklovatelný a je přátelský životnímu prostředí.

Ing. Marie Bjelková, Ph.D.

Členka představenstva Lnářského svazu ČR, z. s., vědecká pracovníce v oblasti pěstitelských technologií technických plodin ve společnosti Agritec Plant Research s. r. o., Šumperk

Na zajímavou otázku, zdali je pěstování olejného lnu v České republice perspektivní, zcela zodpovědně odpovídám, že ano. Rozšíření této komodity není jenom perspektivní, ale je také žádoucí z více hledisek. A proč by tato plodina měla být bodem zájmu našich pěstitelů? Olejný len je zajímavou plodinou především z pohledu využití semen a také nových aplikací stonku/vlákna v netextilních průmyslových odvětvích. V minulé době byl doménou len přadný, pěstovaný pro textilní průmysl na desítkách tisících hektarů. Před úplným ukončením pěstování přadného lnu se na několika desítkách hektarech, následně na plochách čítajících až 8 tisíc ha a nyní se setrvalým stavem okolo 1500 ha začal pěstovat len olejný. Kvalitou vlákna nepředstihne přadný len, ale kvalitativními parametry semen z pohledu nutričních komponent ho převyšuje.
Je nutno připomenout nezanedbatelný obsah tuku, vlákniny, bílkovin, popelovin a mastných kyselin. Lněná semena obsahují v průměru až 41 % tuku, z něhož 70 % jsou polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) a více než polovinu z mastných kyselin tvoří kyselina alfa-linolenová [(ALA – C18, n-3 (omega 3)] s 50–62 % z lněného oleje. To odpovídá odrůdám olejných lnů s tzv. klasickým obsahem kyseliny alfa-linolenové. Lněné semeno s vysokým obsahem kyseliny linolové (LA, omega-6) se od předchozího typu odlišuje jejím vysokým obsahem (zhruba 70 %) a nízkým obsahem kyseliny alfa-linolenové (ALA, omega-3). Novinkou u odrůd olejných lnů je typ se středním obsahem obou mastných kyselin (LA a ALA). Významné jsou také biologicky aktivní látky (lignany, karotenoidy a vitamíny), které mají pozitivní účinky na zdraví. Lignany jako skupina fenolických sloučenin vyskytujících se v rostlinách mají protinádorové a antioxidační účinky s estrogenní aktivitou. Lněné semeno je nejbohatší potravinový zdroj lignanů, především secoisolariciresinolu (SECO), a jeho obsah je v rozmezí 2900–12 600 mg/kg podle odrůdy. Výše uvedená charakteristika zvyšuje zájem o využití semen olejného lnu jako funkční potraviny.
Existuje také rozsáhlá oblast aplikace vlákna olejného lnu v technických oblastech, především výroba netkaných textilií pro pozemní stavitelství a zemědělství, výroba tepelně izolačních rohoží pro výstavbu budov, netkaná rouna pro automobilový průmysl, ale také surovina pro výrobu speciálních druhů papíru. Vedle potravinářsko-průmyslového využití olejného lnu je jeho zařazení do systému osevních postupů zlepšujícím faktorem pro fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. V systému střídání plodin se jedná o poslední, tzv. doběrnou plodinu v optimálně šestihonném sledu a již to naznačuje, že se jedná o nenáročnou plodinu, především z pohledu hnojení. Promyšleným, cílevědomým a organizovaným střídáním plodin se vytvoří předpoklady pro optimální využití půdního fondu, sluneční energie a racionální využívání agrochemikálií. Pěstované odrůdy jsou schopné za optimálních podmínek využít genetického potenciálu k vytvoření vysokého výnosu, zásadního pro rentabilitu pěstování. Průměrný výnos semen olejného lnu v České republice se dlouhodobě pohybuje na úrovni 1,5–1,8 t/ha, ale je řada pěstitelů dosahujících výnosu i přes 2 t/ha.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *