Je nastavení ochrany půdy před vodní erozí dostatečné – ano, nebo ne?

Ing. Oldřich Horák

Ing. Oldřich Horák, spolumajitel firmy Horákova farma, a. s., Čejč

Nastavení ochrany půdy před vodní erozí není zdaleka dostatečné, i když je možné. Troufám si tvrdit, že minimálně 90 % stávajících erozí je možné zabránit. Příčin, proč se tak neděje, je několik. První souvisí s tím, že minimálně 85 % majitelů půdy vidí v jejím vlastnictví jen zdroj nějakých peněz a nedělají žádná opatření pro udržení nebo zlepšení kvality svých pozemků. Neznám ani jednu nájemní smlouvu, která by obsahovala klauzuli o udržení nebo zlepšení obsahu organických látek v půdě, a tím zlepšení jejích fyzikálních vlastností.

Za druhé, nájemci, kteří mají v nájmu oněch 85 % půdy, jsou podnikatelé, kteří mají zájem z půdy vytěžit maximum po dobu, co ji mají v nájmu. Neví, jestli ji získají k obdělávání i po skončení nájemní smlouvy, proto se snaží zpeněžit vše, dokonce i lisovanou obilnou slámu na spálení do Rakouska. To je doslova sabotáž, ale mnohdy se tak děje.

Pro zamezení vodní eroze jsou klíčové meziplodiny jako zdroj podílu organické hmoty v půdě. Nic se ale nedělá pro to, aby pěstování kukuřice ctilo agronomické zásady, které by zabránily vzniku eroze. Začíná to u dotací. Kolem 80 až 90 % dotací z Bruselu se dává na půdu, tzn. že ten, kdo má půdu zaevidovanou na LPIS, dostane přes 6000 Kč/ha, pokud není ve vyvolené oblasti LFA – tam má až 15 000 Kč/ha. Zase nemá žádnou povinnost od Ministerstva zemědělství zlepšovat úrodnost půdy. O meziplodinách, které prodlužují vegetaci o dva až tři měsíce a vytváří tři až pět tun sušiny organické hmoty (zaoře se nebo se mění v mulč, který zabraňuje vzniku eroze), není v dotačních podmínkách ani slovo. Přitom dotace se na meziplodiny v sousedním Rakousku vyplácejí do 40 % výměry orné půdy. Na meziplodiny, které se nezaorávají a do jejichž mulče se přímo seje, činí dotace 250 eur na hektar (tj. 6500 až 7000 Kč/ha).

Další blud, který se šíří, je destabilizující působení kukuřice na půdu. Pravdou je, že kukuřice pro bioplynové stanice neobohacuje půdu o organickou hmotu, nelze ji proto pěstovat opakovaně na jednom místě. Kukuřice na zrno nechá ale na poli po sklizni sedm až devět tun sušiny organické hmoty v daleko lépe rozložitelné formě, než je obilná sláma. Když u ní vyrovnáme poměr C : N (uhlík : dusík), což u nás děláme digestátem z BPS, pak je to jako bychom každým rokem pohnojili asi 250 metráků hnoje na hektar. Můj dobrý známý z oblasti Amstetenu v Rakousku dostává z Lince, Vídně a Bruselu asi 650 eur dotace na hektar. My si můžeme o jiných penězích než z Bruselu nechat jenom zdát. Proto jsou bioplynové stanice jedním z pilířů stability našeho zemědělství – trvalý přísun peněz do provozu podniku po celý rok tak, jak bylo mléko pro mého otce.

V našem podniku pěstujeme svazenku vratičolistou již 15 let. Na svažitých pozemcích zasejeme po pšenici svazenku, po ní na jaře do mulče kukuřici a po ní opět pšenici. Na rovině máme kukuřici jako monokulturu. Odborníky z Mendelovy univerzity v Brně máme potvrzeno, že u nás dochází k trvalému nárůstu organické hmoty v půdě. Tento systém je aplikovatelný v celé kukuřičné a řepařské oblasti, tj. zhruba na 50 % výměry orné půdy v naší republice.*

Ing. Ivan Novotný

Ing. Ivan Novotný, náměstek pro půdní službu a informatiku, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., Praha

Není, vidím dva zásadní problémy – nedostatečnou plochu, na které je nutné v rámci GAEC 1 a GAEC 2 dodržovat půdoochranné opatření, a jako druhý problém vidím nedostatečnou účinnost opatření, kterými lze požadavky GAEC plnit.

GAEC 1 (opatření na ochranu půdy na svažitých pozemcích nad 7°) pokrývá pouze necelé 2 % plochy orné půdy, proto navrhujeme jej změnit a nově zaměřit na ochranu před větrnou erozí, která není v současné době GAEC pokryta vůbec. GAEC 2 (zásady pěstování určitých plodin na silně a mírně erozně ohrožených půdách) pokrývá plochu asi 11 % orné půdy, a to i přesto, že podle odborných analýz je erozně ohrožených více než 50 % plochy orné půdy. Jinak řečeno, místo doporučené maximální velikosti přípustné ztráty půdy erozí, která je na mělkých půdách maximálně jedna tuna z hektaru za rok a na středně hlubokých a hlubokých půdách čtyři tuny z hektaru za rok, se v rámci tohoto standardu toleruje eroze v rozsahu 10 a 40 tun z hektaru za rok. To znamená až tři Tatry 815 plně naložené půdou z hektaru za rok.

Co se týká nedostatečné účinnosti některých opatření, pak například osetím souvratí, ač je to samozřejmě obecně vhodné opatření, není možné zastavit erozi na půdním bloku, a to ani v případě, že je tento blok menší než limitních 35 ha. Blok o velikosti 35 ha může mít délku po spádnici třeba i 1000 m a z toho pohledu nemůže mít odpovídající účinek ani zasakovací pás šířky 12 m. Jako problematická se ukázala například kontrolovatelnost požadavku na pokrytí povrchu půdy posklizňovými rostlinnými zbytky na MEO plochách po 1. červenci, kdy není tento požadavek prakticky kontrolovatelný. Co se naopak projevilo jako velice účinné, je využívání ochranných plodin, například setí do vymrzající meziplodiny jako svazenky vratičolisté a hořčice bílé, nebo využívání podsevu.

Chápeme snahu o postupné zavedení standardu GAEC 2, pozitivně jsme vnímali fakt, že k 0,5 % výměry orné půdy, na které platil tento standard do roku 2011, se přidalo v roce 2011 něco přes 10 % výměry, ale je potřeba pokračovat dále. Takto, když dojde k erozním škodám, může být zemědělec postihován ze strany orgánů ochrany ZPF, ač splnil podmínky GAEC 2.

Dobrou zprávou je, že je v současné době připravována nová podoba vrstvy erozní ohroženosti (redesign), která bude pro zemědělskou veřejnost znamenat především zjednodušení průběhu tvarů silně a mírně erozně ohrožených půd (SEO a MEO). Stávající vrstva prošla celou řadou generalizací a úprav řešících tvarovou přijatelnost ploch SEO a MEO při převodu do požadované vektorové formy, začištění hran a podobně, jež ve svém výsledku přinesly řadu problémů. Tyto problémy byly řešeny formou revizí vrstvy, které však MZe v roce 2013 pozastavilo. Redesign je založen na aktualizované verzi mapy erozní ohroženosti a zároveň s ním je testován a hodnocen dopad případného rozšíření plochy GAEC 2. Veřejnosti bude výsledek představen v průběhu tohoto roku, a to jak na stránkách odborného tisku, tak i formou přednášek a školení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *