Jaro na polích z pohledu výzkumu

Rekapitulace přímých i nepřímých podpor zemědělství České republiky po vstupu do Evropské unie, porovnání sklizňové plochy některých plodin mezi roky 1930 a 2002 a prognóza struktury naší rostlinné výroby v nejbližších letech, výměna názorů na klasické a minimalizační zpracování půdy, ale také aktuální informace o stavu ozimých plodin po letošní zimě a jejich vyhlídky především pokud se týká výskytu chorob – to byla hlavní témata Ruzyňského dne výživy a agrotechniky. Uskutečnil se na konci února ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Záběr byl široký, takže jen několik postřehů.

Struktura rostlinné výroby se mění

Porovnáme-li sklizňové plochy významných plodin mezi roky 1930 a 2002, jako to na semináři udělal doc. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity, vidíme výrazné změny. Stoupla plocha pšenice, olejnin celkem, řepky, slunečnice, hořčice, máku a kukuřice, méně se pěstuje cukrovky, brambor, luskovin, ovsa a žita. Po vstupu naší republiky do Evropské unie budou vzhledem k uvolnění trhu změny ještě větší.
Podle doc. Vašáka, s jehož názory někteří účastníci semináře polemizovali, přestane být pšenice mezi obilninami královnou a perspektivní bude jarní sladovnický ječmen. U kukuřice se rozšíří pěstovaní na siláž a poklesnou plochy určené na zrno. Producentům brambor budou výrazně konkurovat bramboráři z Polska, naši mohou obstát v sadbě. Řepce předpovídá doc. Vašák setrvalý stav nebo dokonce mírný pokles vzhledem k očekávané expanzi pěstování této plodiny v Rusku. Nejkvalitnější olejninou je a v našich podmínkách zůstane slunečnice, v jejímž pěstování zaznamenáváme vzhledem k vysokým výnosům úspěchy. Pokud bude náš trh chráněn před konkurencí Turecka, bude výhodné pěstovat mák.

Ozimy potřebují dusík

Neopomenutelným jarním zásahem v ozimých plodinách je přihnojení dusíkem. Nutné je postupovat podle konkrétní situace – stavu pozemku, počasí a zapomínat by se nemělo ani na fakt, že v odběru dusíku jsou rozdíly mezi odrůdami. Letos poprvé musejí pěstitelé respektovat nitrátovou směrnici. Dále, jak uvedl Ing. Pavel Růžek, CSc., z pořádajícího výzkumného ústavu, rozhoduje o termínu přihnojení uplatněný systém zpracování půdy. Pokud nejsou pozemky orány, začíná mineralizace na jaře později, a proto je třeba dodat rostlinám pohotový dusík dříve než tam, kde se oře.
Rychlost, s jakou dusík na rostliny působí, závisí na hnojivu. Nejpohotovější je nitrátová forma, amonný dusík aplikovaný na povrch půdy se musí většinou nejprve přeměnit na nitráty, aby se dostal ke kořenům rostlin. Velmi vhodným hnojivem pro jarní přihnojení je ledek vápenatý. Jak ale ing. Růžek podotknul, pro jeho vysokou cenu si jej mohou dovolit jen někteří pěstitelé. Levným hnojivem je močovina, v pokusech se zvláště osvědčila močovina s inhibitorem ureázy.

Jak to bude s virózami obilnin

Na podzim jsou porosty ozimých obilnin infikovány viry, na jaře se objevují příznaky napadení a tehdy se také virové choroby rozvíjejí a způsobují škody. Této problematice se ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby věnuje Ing. Lenka Širlová. Stručně shrnula základní poznatky a uvedla prognózu výskytu viróz pro letošní jaro.
Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) přenášejí perzistentně mšice. Loni na podzim byla jejich letová aktivita průměrná a vzhledem k časnému nástupu nízkých teplot netrvala dlouho. Proto není rozsáhlejší napadení pravděpodobné, i když areál potenciálního rozšíření tohoto viru zahrnuje území celé České republiky. Druhou závažnou virovou chorobu způsobuje virus zakrslosti pšenice (WDV). Je vázán spíše na teplejší oblasti, kde jej přenáší křísek polní. Ten loni nalétával ve velkém množství, takže nebezpečí výskytu WDV je značné zvláště u časně setých porostů.
I když nebylo na podzim napadení ozimých obilnin viry velké, nemusí být ještě vyhráno. V období sloupkování a později se mohou objevit sekundární infekce. Předejít jim lze pravidelnou kontrolou porostů a včasným zásahem insekticidy proti jejich vektorům. Nebezpečí hrozí také jarním obilninám. Virus BYDV napadá oves, jarní pšenici i jarní ječmen. I tady platí zásada: nejdůležitější je prevence infekce – chemická ochrana proti přenašečům viróz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *