Jarní ječmen potřebuje intenzitu

V posledních letech jsme dříve slavné jméno českého sladovnického ječmene značně zanedbali. Donedávna byl považován za extenzivní plodinu, přestože je tomu právě naopak. Pro vysoký výnos a požadovanou jakost je nutné se mu na poli věnovat intenzivně, přičemž intenzita v daném případě představuje především komplexnost všech pěstitelských opatření. Naopak čím extenzivnější pěstování, tím je kvalita produkce závislejší na povětrnostních podmínkách daného ročníku.

O výnosu a kvalitě sladovnického ječmene v souvislosti s extenzivním nebo intenzivním způsobem pěstování hovořil Ing. Karel Klem, Ph.D., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., na konferenci Jarní ječmen – perfektní obilnina pro ČR. V průběhu února ji společně uspořádaly Sdružení pro ječmen a slad, Česká zemědělská univerzita v Praze, Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o., Ditana Velká Bystřice, spol. s r. o., a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.
Abychom se v pěstování ječmene vyrovnali západním zemím, musíme se podle Ing. Klema vyvarovat některých zásadních chyb. „Ječmeni se pěstitel musí věnovat od počátku a velmi důležitá je už kvalita výsevu. Jak známo, ječmen se při něm nesmí zamazat,“ upozornil.
Jarní ječmen je jednou z nejcitlivějších plodin na dodržení optimálních podmínek. Dobrý agronom musí umět aplikovat vhodnou dávku dusíku pro optimální obsah N-látek v zrnu, udržet optimální strukturu porostu pro co nejvyšší výnos s maximálním zastoupením předního zrna, omezit poléhání rostlin a zabránit napadení listovými chorobami.

V čem tkví úspěch pěstování
Zpracování půdy a rychlý rozklad posklizňových zbytků jsou základem úspěšného pěstování jarního ječmene. Nerozložená sláma jinak v jarním období poutá uvolňující se dusík v době, kdy jej ječmen nejvíce potřebuje. Ječmen v důsledku toho neodnožuje vůbec nebo velmi špatně. K uvolnění dusíku většinou dojde až v průběhu sloupkování. To se pak projeví negativně na kvalitě produktu – především ve vyšším obsahu dusíkatých látek v zrnu a na zvýšeném poléhání porostu.
Ing. Klem proto doporučuje sklízet předplodinu s krátkým strništěm, zajistit kvalitní rozdrcení a rozptýlení slámy a pro urychlení rozkladu rostlinných zbytků aplikovat dusík, popřípadě melasové výpalky. Ječmen reaguje negativně na mělké zpracování půdy, se kterým souvisí opožděná mineralizace a menší obsah vzduchu v půdě.
Z hlediska rychlého rozkladu posklizňových zbytků je bezesporu nejlepší předplodinou pro ječmen včas sklizená cukrovka. Vhodnou alternativou může být ozimá pšenice, pokud zajistíme rychlý rozklad slámy. V méně úrodných oblastech lze ječmen pěstovat po máku či ozimé řepce. „Ty jsou ale méně vhodné jako předplodina ječmene ve velmi úrodných půdách, kde ještě zvýší množství minerálního dusíku v půdě. Ječmen pak snadno poléhá a zrno má zvýšený obsah dusíkatých látek,“ upozornil Ing. Klem.

Hnojit včas se vyplatí
Dusíkatá výživa před setím podporuje růst a odnožování ječmene a zvyšuje jeho výnosový potenciál. „Naším cílem by mělo být velmi dobré zásobení rostlin dusíkem do první poloviny odnožování, pak by měl obsah minerálního dusíku postupně klesat,“ doporučil Ing. Klem.
V úrodných půdách je optimální hnojící dávka 60 kg N/ha, jež by měla zajistit výnos kolem osmi tun zrna z hektaru. V méně úrodných půdách se dávka zvyšuje až na 90 až 100 kg N/ha. V období odnožování by se v sušině rostlin mělo nacházet 4,5 až 5,5 % N.
V důsledku teplého průběhu zimy a nízkého množství srážek je v současnosti v půdách velké množství minerálního dusíku. Odběry z konce ledna prokázaly, že úrodné půdy obsahují i nad 15 mg Nmin/kg půdy. Dostatek dusíku je však v současnosti i v chudších půdách.
O uvolňování minerálního dusíku významně rozhoduje předplodina. Nízký obsah Nmin je v současnosti zaznamenán například po kukuřici na zrno, kde je dusík spotřebováván při rozkladu velkého množství posklizňových zbytků.
„Standardním základním hnojením je dávka do 50 až 60 kg N/ha do fáze prvního až druhého listu, ale obsah minerálního dusíku vždy ovlivní předplodina. Všem bych proto doporučil nechat si před hnojením alespoň orientačně stanovit obsah minerálního dusíku v půdě,“ navrhl Ing. Klem.
Rychlých diagnostických metod, jak stanovit potřebu dusíkatého hnojení, existuje několik. Jednou z nich je stanovení nitrátového dusíku ve šťávě bází stébel, další určuje množství dusíku podle změny spektrální odrazivosti listů. Třetí metodou – stanovením dusíku v horkém KCl, je možné určit pozdní mineralizaci N v půdě.

Výnos a kvalita zrna
souvisí s výživou

Výživa dusíkem je nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje kvalitu zrna. Nedostatek dusíku se projeví nízkým podílem předního zrna, vysoký obsah zase nadměrným zahušťováním, poléháním rostlin a zvyšováním N-látek v zrnu. Optimum se pohybuje mezi 4,5 až 5,5 % N v sušině rostliny v první polovině odnožování tak, aby zrno obsahovalo 10 až 11 % N-látek.
Základní hnojení dusíkem je třeba aplikovat před setím, nejlépe pod patu spolu s dalšími živinami (především P). Poté se podle podmínek přihnojuje ve fázi prvního až druhého listu. To je velmi důležité, neboť okamžitě stimuluje odnožování a zvyšuje podíl produktivních stébel.
Cílem korekčního hnojení na konci odnožování je kromě výnosového efektu také zvýšení obsahu N-látek v zrnu, které může být žádoucí v lokalitách s velmi nízkým uvolňováním minerálního dusíku v půdě. Na základě výsledku analýzy se aplikuje až 30 kg dusíku ve formě DAM nebo se přihnojuje listovou výživou (5 – 7% roztokem močoviny), další živiny dodají například hnojiva typu Campofort.
„Zjistili jsme, že nejvyššího výnosu dosahují porosty s 900 až 1000 klasy/m2. Při nižším počtu klasů se snižuje výnos, zvyšuje se podíl pozdních odnoží, a tím i nerovnoměrné dozrávání, přičemž zelené klasy zhoršují kvalitu a zvyšují podíl dusíkatých látek. Naopak při vysokém počtu klasů (nad 1000 klasů/m2) se snižuje podíl předního zrna, klesá výnos (od 1100 klasů/m2) a zvyšuje se riziko poléhání,“ připomenul Ing. Klem. Optimálně by měly být na rostlině dvě až tři odnože.
U dvou odrůd jarního ječmene (Prestige a Kompakt) jsme sledovali vliv hustoty výsevu a intenzity pěstitelské technologie, především dusíkaté výživy a podpory odnožování na obsah dusíkatých látek. Řídký porost (3 MKS/ha) měl vyšší obsah dusíkatých látek v zrnu než zahuštěný porost (5 MKS/ha). Nejlepšího výsledku jsme dosáhli při optimálním výsevku semen, který činí 4,5 MKS/ha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *