Jarní hnojení dusíkatými hnojivy

Na rozdíl od loňského jara, které následovalo po suchém roce 2007 a teplé zimě, můžeme počítat v letošním roce s nižším množstvím minerálního dusíku uvolněného z půdy během zimy a na začátku jara. Vyšší a časnější regenerační dávky dusíku budou vyžadovat porosty ozimů založené bezorebně s ponecháním části posklizňových zbytků na povrchu půdy, porosty po předplodinách se zapravením většího množství slámy a porosty ozimé řepky, kde během zimy došlo k odumření větší části listové plochy.

Na rozdíl od loňského jara, které následovalo po suchém roce 2007 a teplé zimě, můžeme počítat v letošním roce s nižším množstvím minerálního dusíku uvolněného z půdy během zimy a na začátku jara. Vyšší a časnější regenerační dávky dusíku budou vyžadovat porosty ozimů založené bezorebně s ponecháním části posklizňových zbytků na povrchu půdy, porosty po předplodinách se zapravením většího množství slámy a porosty ozimé řepky, kde během zimy došlo k odumření větší části listové plochy.
Pro příjem živin z aplikovaných hnojiv je rozhodující teplota půdy, proto po letošní zimě s promrznutím půdního profilu do 20 až 40 cm budeme začínat na půdách, které se rychle prohřívají a většinou také umožňují časnější vstup aplikační techniky. Čím dříve začneme s regeneračním hnojením (1. polovina března), tím více používáme hnojiva s amonnou a amidickou formou dusíku, zatímco při pozdějším a rychlém nástupu jara upřednostňujeme ledky.

Využitelný dusík z půdy 

Rozdíly ve využití dusíku z aplikovaných hnojiv pěstovanými rostlinami v loňském roce se projevily významně v množství zbytkového dusíku po sklizni. Například po řepce byly nejvyšší obsahy Nmin zjištěny u porostů hnojených více než 180 kg N/ha s průměrnými až podprůměrnými výnosy způsobenými většinou polehnutím, napadením hlízenkou apod. Při odběrech půd z desítek provozních honů v různých agroekologických podmínkách v průběhu měsíce listopadu byly největší obsahy minerálního dusíku v půdě zjištěny po kukuřici, řepce, máku a bramborách (graf 1). Přitom největší rozdíly v množství Nmin mezi jednotlivými hony byly po řepce a kukuřici. Například po řepce byla nejmenší zásoba Nmin v půdě do hloubky 60 cm 19 kg N/ha a nejvyšší 191 kg N/ha, po kukuřici 59, respektive 259 kg N/ha. Z toho vyplývá potřeba stanovení množství minerálního dusíku v půdě minimálně do hlouby 60 cm před jarním hnojením dusíkatými hnojivy. Při podzimním odběru byla převážná část minerálního N v horní vrstvě půdy do 30 cm a ve formě nitrátů, které se po srážkách během zimy posunuly do spodní vrstvy půdy, ale dá se předpokládat, že u většiny půd zůstaly v dosahu kořenů rostlin.
Korekce jarních dávek dusíku na základě obsahu Nmin v půdě bude proto patřit v letošním roce mezi nejefektivnější postupy při snižování nákladů na výživu rostlin. Ušetřit lze také nákupem levnějšího hnojiva, ale je třeba dát pozor na špatnou kvalitu některých levných hnojiv z dovozu jako močovina, LAV apod., které lze jen obtížně rovnoměrně aplikovat, a to zejména při větší vzdálenosti kolejových řádků. Na grafu 2 jsou znázorněny průměrné ceny dusíku v různých hnojivech v říjnu loňského roku ve srovnání s koncem února letošního roku. Nejlevnější dusík je v současné době v močovině, následují Ureastabil, DAM, LAD a hnojiva se sírou (DASA, SA).

Hnojení řepky ozimé

V teplejších a sušších oblastech, kde sníh roztál již během února bude snahou, pokud to povětrnostní podmínky a stav půdy umožní, přihnojit porosty ozimé řepky již v první polovině března. Přitom půda pod řepkou se bude po letošní zimě jen pomalu prohřívat a při teplotách pod 5 °C bude dočasně omezen příjem nitrátového dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku. Časné regenerační hnojení dusíkem tedy zpravidla nemůže bezprostředně zlepšit výživný stav regenerujících rostlin, ale vzhledem k běžně používaným hnojivům vytváří časový prostor pro rozpuštění granulí hnojiv a přeměnu v půdě špatně pohyblivých forem N (např. NH4+) na pohyblivou nitrátovou formu, která se po srážkách dostává do prokořeněné vrstvy půdy a je pak rostlinám k dispozici v době intenzivního růstu. Kromě rizikových půd z hlediska vyplavení nitrátů nebo povrchového smyvu hnojiv není proto nutné 1. dávku dělit na 1a a 1b, protože jen malá část z aplikovaného dusíku může být využita na regeneraci rostlin a většina je přijímána až v době intenzivního růstu rostlin. Na nepromyvných půdách s pozdějšími přísušky je nejefektivnější aplikovat celkovou dávku dusíku ve dvou dílčích dávkách na začátku jarní vegetace (březen – začátek dubna).
Jestliže jsou vyšší teploty vzduchu, probíhá fotosyntéza a nadzemní část rostlin vytváří energeticky bohaté látky, velmi vhodnou formou dusíku v kořenové zóně je amoniakální (NH4+-N), který je přijímán i při nižších teplotách než 5 °C, je metabolizován v kořenech rostlin a do nadzemní části je translokován většinou ve formě aminokyselin, což je příznivější vzhledem k riziku pozdějších mrazů než výživa nitrátovým dusíkem.
Vytvoření zásoby amoniakálního dusíku v prokořeněné vrstvě půdy na začátku vegetace rostlin však nelze dosáhnout aplikací hnojiv s NH4+ jako síran amonný nebo DASA apod., protože u většiny našich půd je amonná forma dusíku sorpčně vázána v povrchové vrstvičce půdy a ke kořenům rostlin se většinou dostává až po nitrifikaci ve formě nitrátů. Proto se k tomuto účelu používají hnojiva s amidickou formou dusíku jako např. močovina nebo Ureastabil, po jejichž aplikaci a následných srážkách dochází k transportu nehydrolyzované močoviny ke kořenům rostlin, kde pak dochází k přeměně na amoniakální dusík. Největší efekt tohoto hnojení nastává, jestliže na močovinu zaprší (min. 5 mm srážek) do dvou až čtyřech dnů a na hnojivo Ureastabil do 10 – 14 dnů. U velmi slabých porostů nebo porostů významně poškozených mrazem s velkou redukcí listové plochy by dávka dusíku v tomto případě neměla překročit 60 kg N/ha. Při rychlejším nástupu jara spojeném s prohřátím půdy je lepší na slabé a poškozené porosty aplikovat hnojiva s ledkovou formou dusíku.

Kdy a v jaké dávce hnojit

V tabulce jsou uvedeny dávky dusíku k ozimé řepce v jarním období podle doby nástupu jara a charakteristiky půd z hlediska rizik vyplavení a smyvu živin. Při časnějším hnojení do poloviny měsíce března a při nestálém počasí s častými srážkami používáme většinou hnojiva s amoniakální a amidickou formou dusíku, a to zejména na promyvných půdách, kde při použití hnojiv s nitrátovou formou dusíku může docházet k následnému vyplavení nitrátů. Na těchto půdách dělíme celkovou dávku dusíku do třech dílčích dávek, přitom pro první nebo druhou dávku vybíráme většinou hnojivo s obsahem síry.
Na středních až těžších nepromyvných půdách v oblastech s pozdějšími přísušky aplikujeme dusík většinou ve dvou dávkách, případnou 3. dávku aplikujeme za příznivých podmínek s přípravky na ochranu rostlin. Při pozdním a rychlém nástupu jara aplikujeme většinou dvě (tři) dávky dusíku a první dávku volíme v hnojivech s ledkovou formou dusíku (např. LAV, LAD, při teplejším počasí také DAM). Ledky jsou také nejvhodnějšími hnojivy pro regeneraci slabých a mrazem poškozených porostů s velkou redukcí listové plochy. U porostů založených minimalizačními technologiemi s posklizňovými zbytky na povrchu je vhodná vyšší první dávka N (80 – 100 kg N/ha) v LAD nebo DAM, který je nejlépe aplikovat tříotvorovými tryskami, což snižuje množství hnojiva zachyceného na posklizňových zbytcích a odumřelých listech.

Regenerační hnojení ozimé pšenice

Na určení dávky dusíku a termínu aplikace bude mít významný vliv zjištěná zásoba minerálního dusíku v ornici i podorničí (nejlépe do 60 cm) a stav porostu. Většina porostů ozimé pšenice je středně až méně odnožená a ve srovnání s předcházejícími ročníky je méně hustých porostů, u kterých při zásobě Nmin v půdě větší než 60 kg/ha je lepší hnojení posunout do pozdějšího období, aby nedošlo k dalšímu zahuštění. Při regeneračním hnojení středně odnožených porostů ozimé pšenice postupujeme podle zásady, že čím dříve začínáme s hnojením, tím více používáme hnojiva s amonnou a amidickou formou dusíku (DASA, močovina, Ureastabil) v dávce 40 – 60 kg N/ha. Naopak při pozdějším a rychlém nástupu jara má nezastupitelnou úlohu nitrátový dusík, který nejčastěji dodáváme v ledkových typech hnojiv. Ledky jsou také nejvhodnějším hnojivem pro slabší porosty, u kterých potřebujeme podpořit odnožování.
Naopak pro již dostatečně odnožené rostliny se dvěmi až třemi silnými odnožemi, jestliže nechceme výrazněji podpořit další odnožování a přitom nechceme, aby rostliny hladověly, používáme hnojiva nejlépe s amidickou formou dusíku. Přitom je třeba, aby se dusík v amidické formě dostal až ke kořenům rostlin. Proto při očekávaných srážkách (min. 5 mm) do dvou až čtyřech dnů hnojíme močovinou, zatímco při nejistých srážkách hnojivem Ureastabil s inhibitorem ureázy, který při nízkých teplotách na povrchu půdy na začátku jara udrží nepřeměněnou močovinu 10 – 14 dnů i déle. Je třeba, aby nedošlo k hydrolýze močoviny na povrchu půdy a dusík byl po srážkách transportován ke kořenům rostlin v dobře pohyblivé amidické formě.
Rostlina pak může přijímat dusík ve formě močoviny, po hydrolýze ve formě amonného iontu a po prohřátí půdy a následné nitrifikaci ve formě nitrátového iontu.V sušších oblastech s častými pozdějšími přísušky je časné jaro vhodným obdobím pro aplikaci vyšších dávek (70 – 90 kg N/ha) močoviny nebo hnojiva Ureastabil, a to zejména u půdoochranných technologií zpracování půdy, kde při pozdější aplikaci může být vzhledem k vyšší aktivitě mikroflóry dusík z hnojiv ve větší míře imobilizován mikroorganismy. Také při pěstování obilnin na výrobu bioetanolu aplikujeme dusíkatá hnojiva (LAV, Ureastabil, močovina, DAM apod.) ve větších dávkách v ranějších fázích růstu (většinou do 2. kolénka).

Výsledky pokusů

Z výsledků našich polních pokusů s aplikací různých forem dusíku značených 15N v dávce 50 kg N/ha na začátku jarní vegetace ozimé pšenice vyplývá, že do začátku sloupkování (fáze BBCH 31) rostliny využily v průměru různých ročníků 50 – 60 % N aplikovaného v nitrátové formě v dusičnanu amonném, 5 – 15 % N v amonné formě a 20 – 40 % dusíku z aplikované močoviny. Přitom vyšší hodnoty (nad 30 %) využití dusíku z močoviny rostlinami byly dosaženy při použití močoviny s inhibitorem ureázy (hnojivo Ureastabil), který zpomaluje rozklad močoviny, omezuje ztráty únikem amoniaku a vytváří lepší předpoklady pro transport nehydrolyzované močoviny ke kořenům rostlin. Na grafu 3 je znázorněn odběr dusíku rostlinami ozimé pšenice odebranými na začátku sloupkování po regeneračním hnojení různými dusíkatými minerálními hnojivy v dávce 60 kg N/ha (ledek amonný s vápencem = LAV, močovina = MO, Ureastabil = Us, ledek vápenatý = LV) při různých systémech zpracování půdy (O = orba, M = minimalizace, BZ = bez zpracování s ponecháním posklizňových zbytků na povrchu půdy).
Ze získaných údajů vyplývá, že z porovnávaných hnojiv byl největší odběr dusíku rostlinami ozimé pšenice zjištěn u orby po regeneračním hnojení ledkem vápenatým a Ureastabil, u minimalizace nebyly zjištěny v odběrech N po hnojení LAV, LV, a Ureastabil podstatné rozdíly, jen u močoviny byl nižší a u půdy bez zpracování byl největší odběr dusíku rostlinami po hnojení ledkem vápenatým. Po hnojení močovinou byly zjištěny největší rozdíly mezi ročníky v závislosti na průběhu povětrnosti. Proto také v letošním roce, kdy se dá vzhledem k levné močovině předpokládat její širší uplatnění, je třeba její používání optimalizovat na základě průběhu povětrnosti a stavu porostu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *