Japonská zahrada nedaleko Berouna

Krása a dokonalé tvary japonských zahrad oslovuje mnoho z nás. Tu pravou japonskou zahradu však netvoří pouze vhodné rostliny, na celkovém působení se odráží výběr kamenných či dřevěných doplňků, povrchů cest či vodní prvky. Ten, kdo si neví rady, může beze studu zamířit pro inspiraci či radu do Chrustenice nedaleko Berouna, kde mu manželé Číhalovi rádi a dobře poradí.

Vedle vlastní japonské zahrady vybudované na ploše 3000 m2, která je veřejnosti přístupná, lze navštívit i sousedící okrasnou školku, kde se zaměřují právě na speciality pro japonské zahrady.

Nejen pro japonské zahrady
Především jde o mnoho druhů a odrůd dřevitých pivoněk, magnólií či nepřehlédnutelných konifer, jejichž upravené formy tvoří kostru zahrad v japonském stylu. „Dnes jsou již pestrolisté či sloupovité odrůdy jinanů, katalp či tulipánovníků klasikou sortimentu dobře vybaveného zahradnictví, před osmi až deseti lety tomu však bylo jinak,“ říká majitel zahradnictví Pavel Číhal.
Zahradnictví Ginkgo, s. r. o., nabízí kromě skvostů japonských zahrad i širokou nabídku klasického sortimentu. Na zákazníky zde čeká výběr listnatých a jehličnatých dřevin, trvalek, ale i substrátů či zahradních doplňků, a to na ploše bezmála půl hektaru. Zaujme i doplňkový prodej okrasných ryb.

Ze zahraničí i od českých školkařů
Listnaté dřeviny pocházejí zčásti z vlastního množení, část nakupují – od českých školkařů zhruba 50 %, druhou polovinu z Německa, severní Itálie či Nizozemska. Široká je především nabídka konifer – dosahuje 1000 druhů a kultivarů. Jejich množení si z větší části zajišťují sami, a to roubováním na podnože zakoupené z českých i zahraničních lesních školek.
Větší část zde prodávaných rostlin pochází z dvouhektarové školky v nedalekém Sedlci, pro ty choulostivější nechal Pavel Číhal vybudovat ve druhé polovině loňského roku dva skleníky. Realizace se ujala společnost Ing. Miloslava Stávka Skleníky.
Základem podnikání jsou však realizace zahradních ploch, které dnes tvoří 80 procent příjmů společnosti. Návrhy zahrad vypracovává Pavel Číhal sám, provedení zajišťuje sedmičlenný tým zkušených zaměstnanců. „Podoba zahrady vychází z majitelových přání, kterým se samozřejmě snažíme vyhovět. Nesmyslné či těžko proveditelné požadavky se jim však snažíme rozmluvit,“ přibližuje praxi Pavel Číhal.

Zpátky ke skleníkům
Důvodem k pořízení krytých ploch byla především otázka množení a přezimování v našich podmínkách choulostivějších dřevin, jako jsou před zimou dovezené dřevité pivoňky či některé magnólie. Majitel se po konzultaci s Ing. Stávkem rozhodl pro pořízení dvou skleníkových lodí, každé pokrývající plochu 6,4 x 21 metrů. Lze tak jednoduše vytvořit rozdílné teplotní či vlhkostní podmínky pro různé druhy pěstovaných rostlin.
Skleníky jsou vybaveny automatickou regulací teploty. Teplotní čidla přenášejí potřebné informace do počítače, který dbá na udržení nastavené teploty – buď přitápěním či větráním. K vytápění slouží teplovzdušný plynový agregát s ventilátorem Monzum, větrání zajišťují střešní a boční okna. Střešní ventilace reaguje na povely centrálního počítače a k pohybu využívá elektromotor. Otvory se otevírají a zavírají postupně tak, aby nedošlo k šoku rostlin. Je možné i jejich manuální ovládání. Při otevřených střešních oknech se automaticky zapojí i čidlo na měření větru a pokud rychlost větru dosáhne nastavené výše, vyšle povel k elektromotorům, která okna zavřou a zabrání tak možnému poškození konstrukce či skleněných výplní.
Speciálně na přání zákazníka byla dodána čtyři velká otevírací okna na bocích skleníku. Podporují výměnu vzduchu a jsou ovládána pouze manuálně. Vnitřní výměnu vzduchu, a tím rychlejší oschnutí povrchu listů po zálivce, zajišťují klasické ventilátory. Snižuje se tak riziko napadení plísněmi, jimž prospívá právě vysoká vzdušná vlhkost.
K omezení tepelných ztrát a ke snížení intenzity dopadajícího slunečního záření se využívá tepelné a stínovací clony. Zdejší skleník má vše připraveno k její instalaci, jelikož však zde umístěným rostlinám stačila v zimních měsících teplota nad bodem mrazu, nebyly tepelné ztráty tak vysoké a stínovku nebylo nutné zatím doplňovat.
Náklady na vlastní postavení skleníku nebyly malé i díky modernímu vnitřnímu vybavení a speciálním přáním na větrání a topení. Základní pozinkovaná ocelová konstrukce skleníku je lehká a zároveň pevná a díky velkým rozměrům tabulí dochází k maximálnímu průniku světelného záření do skleníku. Pro snížení tepelných ztrát je skleník osazen dvojitým sklem Ditherm. Vnější sklo na jižní straně skleníku nahradil helios, který rozptyluje přímé světlo. Na střechu se osadil speciální pětikomůrkový makrolon s velmi dobrými optickými a tepelně izolačními vlastnostmi.

Tip na výlet
Popsané zahradnictví a především vybudovanou japonskou zahradu stojí za to navštívit. Kdo to však má k Berounu daleko, může nahlédnout do jedné ze dvou knižních publikací z pera manželů Číhalových. Po obecném pojednání o japonských zahradách, které vyšlo již v několika vydáních, následovala obrazová publikace věnovaná 80 nejkrásnějším zahradám v Japonsku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *