Jak v letošní sklizni pícnin?

Uplynulé dva ročníky byly svým průběhem počasí ve vegetačním období diametrálně rozdílné a výrazně ovlivnily kvalitu sklizené píce. V teplotně nadnormální a srážkově chudé první polovině roku 2000 bylo možné sklidit sice menší množství, zato však kvalitní a na energii bohaté píce vzhledem k dostatku slunečního záření v době nárůstu biomasy a příznivým podmínkám při sklizni první seče.

Naopak ve srážkově bohatém vegetačním období roku 2001, kdy byly příznivé podmínky pro sklizeň pícnin v první seči pouze ve druhé polovině května a časté srážky v červnu zapříčinily, že kvalita píce a její produkční účinnost byla ve většině případů nižší, jako důsledek oddalování sklizně s ohledem na nepřízeň počasí.

Jaká bude letošní sklizeň? To opět závisí z velké části na průběhu počasí, zejména v období sklizně první seče, která tvoří kolem 60 % celkové roční sklizně. Z velké části je však úspěšnost sklizně ovlivněna rozhodovací činností člověka, tedy především termínem zahájení sklizně a rychlostí jejího průběhu.

Termín první seče

Je známé, že v první seči jsou změny kvality pícních porostů v průběhu nárůstu větší než v dalších sečích. Správný termín sklizně je proto nejúčinnější a zároveň nejlevnější způsob, jak dosáhnout potřebnou kvalitu píce s vysokou koncentrací energie a stravitelností živin. K nejrychlejším změnám kvality píce dochází u trav, rozdíly jsou však druhové i odrůdové. Dokazují to výsledky pokusů ve kterých jsme sledovali vývoj kvality píce trav ze vzorků, odebíraných v týdenních intervalech od počátku května. U trav bylo sledováno osm variant a to jílek vytrvalý (JV) Mustang a Sport, kostřava rákosovitá (KR) Kora, kostřava luční (KL) Rožnovská, srha laločnatá (SL) Niva, sveřep samužníkovitý (SS) Tacit, rodový hybrid (RH) Bečva a Hykor. Porosty trav byly na jaře hnojeny dávkou 60 kg N.ha-1 , 35 kg P a 100 kg K. Hodnocena byla koncentrace netto energie laktace (NEL) vyjádřena v MJ.kg-1 sušiny. Dále bylo zjišťováno, jak rychle u těchto nejfrekventovanějších druhů, hybridů a odrůd trav klesá koncentrace NEL vzhledem k časovému intervalu a fenofázím, aby bylo možné dát doporučení k zahájení sklizně pro určitý typ využití porostu a s ohledem na maximální produkci energie z jednotky plochy.
Z dosažených výsledků vyplynulo, že koncentrace netto energie laktace u trav (obr.2) byla počátkem května na úrovni 6,23 MJ.kg-1 sušiny a klesala do poloviny června na 4,96 MJ.kg-1 sušiny. V průměru se během jednoho týdne snižovala koncentrace NEL v píci trav o 0,26 MJ.kg-1 sušiny. Koncentrace NEL v píci hodnocených trav klesala v pořadí : jílek vytrvalý, loloidní hybrid Bečva, sveřep samužníkovitý, srha laločnatá, festucoidní rodový hybrid Hykor, kostřava rákosovitá a kostřava luční. Netto energie laktace klesala v souboru hodnocených trav v rozpětí 0,31 – 0,23 MJ.kg-1 sušiny za týden, nejrychleji pak u druhů s nejvyšší koncentrací energie. Mezi hodnocenými druhy bylo v kvalitě píce z hlediska srovnatelné koncentrace energie rozpětí až tři týdny, což ukazuje na významné rozdíly v ranosti sledovaných druhů, odrůd a hybridů trav. Toto časové rozpětí je větší než při hodnocení ranosti podle růstových fází trav, kde rozdíly jsou maximálně 7 – 10 dnů. Z hodnocených trav jsou nejranější kostřava rákosovitá Kora a kostřava luční Rožnovská, které je třeba sklízet již od poloviny května podobně jako festucoidní hybrid Hykor a srhu laločnatou odrůdu Niva. Od druhé dekády až koncem května je vhodné sklízet sveřep samužníkovitý a následně loloidní hybrid Bečvu a jílky vytrvalé. Sklizeň směsí trav by měla být stanovena podle ranosti převládajícího komponentu, ovšem s ohledem na podíl nejranějších druhů, aby výrazně nezhoršily kvalitu celkové biomasy při jejich opožděné sklizni.
Hodnocení zralosti trav podle dosažené fenofáze je tedy pouze orientačním kritériem, přesto však platí, že v první seči můžeme sklidit kvalitní píci ve fázi sloupkování, maximálně počátku metání. Po plném vymetání květenství z listové pochvy již výrazně narůstá koncentrace vlákniny a zvyšuje se lignifikace pletiv, klesá stravitelnost a celková využitelnost živin. Taková píce je vhodná pouze pro extenzivní způsoby chovu.
U jetelovin a jetelotravních porostů je pokles kvality píce vyjádřený koncentrací NEL v MJ.kg-1 sušiny pozvolnější, než u samostatných travních porostů. K zajištění píce pro vysokoproduktivní zvířata je však nezbytné sklízet a zakonzervovat píci mladou, s vysokou stravitelností a využitelností živin.
V pokusech se třemi odrůdami jetele lučního (Vesna, Dolina a Radegast) bylo zjištěno, že koncentrace NEL se snižovala v průměru o 0,28 MJ.kg-1 sušiny za týden, přičemž koncentrace NEL u jetele byla v průměru o 0,78 MJ.kg-1 sušiny vyšší než u průměru souboru trav.
Snižování koncentrace stravitelných živin a koncentrace hrubé vlákniny během růstu a vývoje pícních porostů je způsobeno především zvyšováním podílu lodyh (stébel), které mají v porovnání s listy nižší koncentraci stravitelných živin a jejich stravitelnost s postupným stárnutím klesá podstatně rychleji než u listů. V hustém zápoji a při poléhání porostu dochází u spodních pater listů k disimilaci, žloutnutí a jejich postupnému opadu.
Při stárnutí píce se také snižuje koncentrace minerálních prvků, zejména fosforu, jehož koncentrace v sušině píce pro skot by měl být alespoň 2,8 g.kg-1. Draslíku je v pícninách relativně dostatek, častěji se setkáváme s přebytkem než s nedostatkem tohoto prvku. Obsah vápníku a hořčíku se v průběhu stárnutí píce mění jen velmi málo.

Výživa porostů

Kvalita sklizené píce a koncentrace živin jsou z velké části ovlivněny výživou porostu. U jetelovinotravních porostů na orné půdě není nutné při vysokém podílu jetelovin hnojení dusíkem, vhodnější je zakládání každoročně nových, než hnojení starších porostů dusíkem.
Vzhledem ke stále rostoucím cenám dusíkatých hnojiv není efektivní pěstování travních porostů na orné půdě, hnojených vysokými dávkami dusíkatých hnojiv. Vhodnější je pěstování krátkodobých jetelotravních směsek bez hnojení dusíkem, nebo jen omezeně hnojených, v případě ponechání na dva užitkové roky.
Úroveň hnojení trvalých travních porostů dusíkatými hnojivy na jaře je závislá na jejich kvalitě s ohledem na botanické složení, stupeň zaplevelení vytrvalými pleveli a potřebné intenzitě využití porostů. Hnojení zaplevelených porostů s nevhodným botanickým složením není efektivní a následovat by mělo až po odplevelení a obnově travního drnu. Celková dávka dusíku k první seči by se u produkčních porostů měla pohybovat mezi 60 – 90 kg N.ha-1 přičemž celková efektivní roční dávka u intenzivně hnojených porostů by neměla překročit 150 kg N.ha-1 .
Z dalších živin je významné hnojení fosforem pro podporu a udržení jetelovin v porostu. Aplikace fosforečných hnojiv má však význam především na vyvápněných půdách s neutrální, nebo mírně kyselou reakcí.

Přísevy jetelovin

Velmi efektivní opatření pro zlepšení kvality píce trvalých travních porostů a úsporu především dusíkatých hnojiv je využití technologie přísevu jetelovin, nebo jetelovinotravních směsí do travních porostů. V závislosti na zastoupení jetelovin v přisetém porostu může být v našich přírodně – ekologických podmínkách fixováno činností rizobiálních bakterií 120 – 180 kg N podle procentického zastoupení a druhu přiseté jeteloviny. Přísevy jsou však efektivním opatřením pouze na porostech, které nejsou zaplevelené. Přisévání zaplevelených porostů zejména vytrvalými pleveli je neefektivní. Na těchto stanovištích je nezbytné, aby přísevu předcházelo odplevelení porostu.

Včasné zahájení sklizně první seče trvalých travních travních porostů je základním opatřením pro získání kvalitního objemného krmiva. Sklizeň by měla být zahájena nejpozději na počátku metání převažujícího travního druhu. Znamená to, že jako první by měly být sklízeny typické luční porosty s převahou psárky luční, dále s převahou ovsíku vyvýšeného a srhy laločnaté. Tyto porosty bývají velmi často sklízeny za hranicí optima kvality, podobně jako porosty s převahou kostřavy luční, kostřavy rákosovité a festucoidními hybridy, přičemž píce po vymetání trav v první seči rychle ztrácí kvalitu a produkční účinnost.
Podobné zásady platí i pro zahájení sklizně druhých sečí, přestože část travních druhů již ve druhé seči nemetá a nedochází proto k tak rychlým změnám kvality píce, jako v první seči.

Příspěvek vznikl za podpory projektu NAZV reg. č. QC 1074 „ Využití drnového fondu pratotechnickými a pratoutilizačními postupy pro efektivní chov skotu bez tržní produkce mléka“.

Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.,
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko
Ing. Alois Kohoutek, CSc.
VÚRV Praha Ruzyně, Výzkumná stanice travních ekosystémů Jevíčko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *