Jak si vypěstovat energii

Zájemci o energetické využívání biomasy se sešli v Chomutově, kde CZ BIOM - České sdružení pro biomasu a VÚRV - Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, pracoviště Chomutov, uspořádaly již 9. ročník odborné konference Energetické a průmyslové rostliny.

Tématika, kterou se konference zabývala, především však problematika energetického využívání cíleně vypěstované biomasy, se během uplynulých let posunula ze sféry řešení výzkumných projektů a jejich závěrečných zpráv k praktickému a komerčnímu využívání, od malých pokusných a prezentačních políček k několikahektarovým plochám běžného pěstování. To platí především o krmném šťovíku Uteuša. Mnoho před léty nevěřících Tomášů začalo s praktickým využíváním této plodiny a jejich příklad láká nyní další podnikatele.
Širší souvislosti
Spalování biomasy je jedním z praktických řešení využívání obnovitelných zdrojů energie. Česká republika v tomto oboru za průměrem (a ještě více za záměry) zemí EU zaostává, přitom právě biomasa má jako zdroj energie ze všech v úvahu přicházejících obnovitelných zdrojů u nás největší potenciál.
Při využívání zemědělské půdy pro účely produkce biopaliv je možné čerpat „evropské“ dotace i jejich dorovnání z národních prostředků, pokud jsou například pěstován vyjmenované druhy energetických rostlin. V praxi to znamená, že pěstitel může získat až 5500,- Kč na hektar. Další prostředky pro rozvoj agroenergetiky je možné získat na projekty pro rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Další podporou by mohla být změna v daňovém systému po vzoru některých západoevropských zemí, které prostřednictvím tzv. uhlíkové daně (daně z fosilních paliv) zvýhodnily obnovitelné zdroje.
V Česku je podle seriózních odhadů pro pěstování nepotravinářských plodin k dispozici nejméně 500 ti. hektarů půdy.
Příklad jako argument
S procesem hledání vhodného energetického média pro svůj provoz se při konferenci netajili zástupci firmy Fitmin, a.s., jejímž hlavním programem jsou krmiva pro domácí „hobby“ zvířata. Součástí technologického procesu je sušení finálních výrobků, kde je vysoká potřeba energie. Před pěti lety proto společnost řešila, jak zajistit rostoucí potřebu energie, a to nejen technicky, ale především ekonomicky. S hledáním, nalezením a nutnou diverzifikací energetické suroviny seznámil účastníky semináře zástupce Fitminu, pan Jiří Hlávka.
Nepřetržitá tepelná energetická potřeba provozu je 900 kW, 24 hodin denně během celého roku. Rozhodujícím kritériem byly náklady na provoz, tedy především cena paliva. Postupně byly zavrženy superdrahý propan (1,83 Kč/kWh), ale i lehký topný olej (1,33 Kč/kWh), elektřina (0,97 – 1,22 Kč/kWh), plyn (0,78 Kč/kWh) i neekologické a po vstupu do EU bezperspektivní, i když relativně levné uhlí (0,35 Kč/kWh). V této soutěži nakonec nejlépe obstála dřevní štěpka s náklady na palivo 0,14 – 0,17 Kč/kWh. Tento nejlevnější zdroj (převážně v podobě odpadů z těžby dřeva a pilařské výroby) však je k dispozici v omezeném množství a co víc – v okamžiku, kdy je o něj zájem, chovají se potenciální dodavatelé tržně: palivo už není k mání za odvoz, jeho cena roste. Proto bylo třeba zdroj tepla diverzifikovat a cesta k ekonomickému vytápění tak pokračovala hledáním dalšího paliva, které by bylo možné produkovat vlastními silami na vlastních pozemcích.
Opět byly zvažovány výhody a nevýhody možných energetických plodin. Volba nakonec padla na energetický šťovík. Jeho výnosový potenciál je 10 – 15 tun suché hmoty z hektaru, porost je vytrvalý (15 – 20 let), na poli usychá již začátkem července, jeho pěstování i sklizeň jsou jednoduché a nepotřebují žádnou speciální techniku. Při spalování je nejcennější vlastností šťovíku to, že se v kotli jeho popel nespéká, protože obsahuje velmi malý v HCl nerozpustný podíl popelovin (převážně SiO2) – 0,17 %.
Při pěstování šťovíku je možné využít podporu ve výši 5500,- Kč/ha (uvedení půdy do klidu s možností produkce některé z vyjmenovaných energetických plodin).
Letos má Fitmin zajištěno palivo ze 150 hektarů šťovíku, a to jak na vlastních pozemcích, tak i nákupem od zemědělců v okolí. Také v dalších letech hodlá Fitmin uzavírat dlouhodobé smlouvy se zemědělci na dodávku paliva – balíků energetického šťovíku.

Nejen šťovík
Šťovík není jedinou energeticky využitelnou plodinou – a také na ostatní se v Chomutově dostalo. Ať už při prohlídce parcelek či miniplantáže s energetickými vrbami, tak v přednáškách i v diskusi. Rychlerostoucí dřeviny jsou další alternativou, ovšem v dlouhodobějším časovém horizontu. Jejich výsadba a nutná péče o porosty v prvních letech vegetace jsou pracovně i finančně náročné a v praxi není k dispozici odpovídající technika pro sklizeň.
Mezi bylinami má vedle šťovíku objektivně nejvyšší potenciál kvalitního paliva křídlatka sachalinská, kterou ovšem nemají rádi na ministerstvu životního prostředí, protože se bojí jejího možného nekontrolovaného šíření. Podle stanoviska Ministerstva zemědělství ČR však nemá pěstování křídlatky na vlastních pozemcích žádné legislativní překážky. Pěstitel ovšem musí zabezpečit, aby nedošlo k šíření křídlatky. Křídlatka však není v seznamu doporučených energetických rostlin a proto se na ni nevztahují podpory podle podmínek pro uvádění půdy do klidu.
V Chomutově mohli účastníci konference spatřit i další energetické plodiny, které však mají svá pěstitelská nebo technologická omezení. Stranou pozornosti konference, skoro už tradičně, však zůstalo energetické využití slámy, případně celé hmoty obilnin (včetně zrna) nebo separátního využití zrna obilnin a slámy v samostatných topeništích.
Amatérská prezentace…
Pořadatele z chomutovského pracoviště VÚRV i z CZ BIOM jakoby zaskočil relativně vysoký počet zájemců (blížil se stovce) o problematiku energetického využívání biomasy. Může jim být zadostiučiněním, že se jejich několikaletý výzkum v oblasti energetických plodin podařilo převést do praktického využívání s reálným podnikatelským efektem – jak pro CZ BIOM, tak i pro ty, kteří levné a přitom ekologické biopalivo ze šťovíku pěstují nebo využívají a že zájemců dále přibývá.
Škoda však, že pořadatelé semináře neměli k účastníkům (a tedy reálným i potenciálním zákazníkům) tolik úcty, aby zajistili ozvučení sálu (polovina účastníků občas nic neslyšela) a aby byl při prezentaci k dispozici i sborník přednášek, jak je tomu zvykem u většiny podobných akcí.
Břetislav Koč

Text k fotografiím:
1 + 2 (vedle sebe, společný text)
Účastníci konference si v Chomutově mohli prohlédnout malou plantáž se sledovanými klony energetických vrb a také porost křídlatky sachalinské.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *