Jak chránit a zvyšovat kvalitu půdy

Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko, Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko, a Agrolab, spol s r. o., Troubsko pořádaly koncem února cyklus odborných přednášek určených pro zemědělskou praxi. Jejich úkolem bylo přiblížit přítomným inovace v oblasti technologií pěstování a opylování rostlin, nové prvky v integrované ochraně rostlin, rizika mykotoxinů a mnohé další.

Za hlavní faktory ovlivňující vodní erozi považuje Ing. Barbora Badalíková z Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko, erozní účinnost přívalového deště, náchylnost půdy k vodní erozi, délku svahu, sklon svahu a členitost daného území. Důležitý je podle ní i ochranný vliv vegetace a to, aby zemědělci věnovali pozornost půdoochrannému zpracování půdy na svažitých terénech s využitím meziplodin, které dostatečně chrání povrch půdy před erozními účinky. Jak dále informovala, nevhodné agrotechnické zásahy a nevhodné osevní postupy snižují pórovitost a provzdušněnost půdy, což vede ke zhoršení biologické aktivity, ztrátě organické hmoty a následkem je utužení půdy a špatná půdní struktura, snižuje se infiltrační a retenční schopnost půdy.

Vliv zapravení kompostu na úrodnost půdy

Ing. Jaroslava Novotná se ve své přednášce věnovala kompostu a jeho vlivu na půdní úrodnost. Upozornila přítomné na to, že v zakládce kompostu se sleduje zejména obsah uhlíku a dusíku, respektive jejich poměr. „Vlivem práce bakterií dochází v kompostu k úbytku uhlíku i dusíku. Uhlík bakterie vydýchají v podobě CO2, dusík se částečně zapraví do těl bakterií a částečně se uvolní do ovzduší v podobě amoniaku. Rozdílnou rychlost rozkladu různých organických zbytků si můžeme vysvětlit různým poměrem C : N, kdy optimální je poměr 30 : 1,“ vysvětlila. Kompostované materiály s poměrem C : N užším než 10 : 1 se rozkládají velmi rychle  a jsou mikrobiologicky dobře využitelné. Naopak ty s širokým poměrem C : N na 50 :1 se rozkládají velmi pomalu.

Genetické zdroje rostlin

Na otázku, co jsou to genetické zdroje rostlin a jaké jsou možnosti jejich využití, odpověděli v průběhu semináře Ing. Daniela Knotová a Mgr. Tomáš Vymyslický z VÚPT. „Mezi genetické zdroje rostlin patří vyšlechtěné odrůdy, staré krajové odrůdy, plané formy kulturních plodin a jim příbuzných druhů, ale i perspektivní rostlinné druhy pro zemědělské využití a tvorbu krajiny. Jsou unikátním zdrojem genů pro další genetické zlepšování biologického a hospodářského potenciálu a klíčem k dalšímu rozvoji zemědělství, biotechnologií i pro zajištění potravinové bezpečnosti,“ popsala Ing. Knotová význam genetických zdrojů s tím, že jde o hospodářsky i společensky významnou složku majetku státu.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *