Investiční dotace jsou dobrou věcí

Moderní a výkonné stroje, zařízení a technologie, to jsou základní podmínky k tomu, aby mohli čeští zemědělci obstát v tvrdé konkurenci Evropské unie. Investovat musí v prvovýrobě, zpracovatelském průmyslu, lesním i vodním hospodářství a také do rozvoje venkovských oblastí. V podnikatelských záměrech jim pomáhají nenávratné investiční dotace z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, hrazené z pokladny Evropské unie a národních zdrojů. Další formou pomoci jsou dotace úroků z úvěrů a poskytování garance z Podpůrného garančního a rolnického fondu. O tom, že tyto podpory už podnikatelé umí ve svůj prospěch využívat, svědčilo vystoupení jich samotných, ale i zástupců státních orgánů na semináři Investiční dotace do zemědělství v Krásné Hoře nad Vltavou.

Aktuální seminář pořádal Zemědělský svaz a Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) a Podpůrným garančním a rolnickým fondem. Nejen zkušenosti s čerpáním dotací byly předmětem setkání zemědělců se zástupci státních orgánů. Hovořilo se také o možnostech investičních dotací na rok 2006.

Z analýzy vyhlášených kol
Zemědělští prvovýrobci se nejvíce zajímají o opatření 1. 1. Investice do zemědělských podniků a jeho podopatření 1.1.1. Investice do zemědělského majetku, především o investiční záměr e), určený k financování strojů. Důvod je jasný, v České republice jsou stroje a také technologická zařízení v živočišné výrobě zastaralé. Vyplývá to z údajů posledního Agrocenzusu ČSÚ za rok 2000, podle nichž jsou více než dvě třetiny vysoce opotřebené. Například procento používaných opotřebených traktorů z celku činilo přes 90 procent. V poslední Zelené zprávě MZe se konstatuje, že celkově stroje a zařízení vykázaly v roce 2000 stupeň opotřebení v podnicích právnických osob 67,7 procenta.
Zájem investovat do strojů a zařízení lze odvodit i z analýzy uskutečněných výzev Státního zemědělského intervenčního fondu. Zároveň vypovídá o tom, že žadatelé o finanční pomoc se naučili během dosavadních šesti kol operačního programu překonávat nelehký administrativní proces spojený se získáním dotací. To je dobře vidět právě u investičního záměru na stroje. „V prvním kole přijímání žádostí o finanční pomoc v loňském roce, které proběhlo od 31. 5. do 25. 6., bylo podáno celkem 589 žádostí na celkovou částku 739,5 milionu korun, z toho prošlo schvalovacím řízením jen 186 žádostí na 272 milionů korun. Ve čtvrtém kole následujícího roku v období od 31. 1. do 25. 2. bylo zaregistrováno na stroje sice jen 455 žádostí na 501 milion korun, ale z toho uspělo 447 žadatelů na asi 494 miliony korun. tentokrát už byly schváleny téměř všechny podané, zamítnutí se týkalo jen těch, které nesplnily předepsané náležitosti,“ potvrdila pružnost našich zemědělců vedoucí oddělení metodiky opatření OP SZIF Ing. Kateřina Majerová.
Připomněla, že někdy i malý nedostatek z neznalosti nebo nedbalosti uzavře cestu k dotaci. To bylo důvodem, proč účastníky semináře seznámila s průběhem administrativního procesu a upozornila na nejčastější chyby, jichž se žadatelé dopouštěli i v tomto roce.

Přestavba v chovu skotu, prasat a ovcí a koz
I technologická zařízení v živočišné výrobě se obnovovaly po roce 1990 pomalu. V roce 2000 bylo podle Agrocenzusu ČSÚ starších více než patnáct let 88 procent vazných stájí, 85 procent stájí pro výkrm skotu a 80 procent stájí pro prasata. Hodně proto zemědělci investují hned po strojích v rámci podopatření 1.1.1. do investičního záměru a), který se týká racionalizace a přestavby stávajícího zařízení v chovu skotu, prasat , ovcí a koz. Financovat z něj mohou stavby a rekonstrukce, například podlahy, rošty, izolace, rozvody vody, rekonstruovat a stavět pevné výběhy, pastevní areály, konstrukci haly střechy a další. Podpora je cílena také směrem k vytváření welfare zvířat. Přijatelné výdaje lze v tomto případě uplatnit na technologie ustájení, napájení či krmení, odkliz kejdy, fixační boxy a klece. Do tohoto investičního záměru spadají dále silážní a senážní žlaby.
Z 220 vloni přijatých žádostí na záměr a) v hodnotě zhruba 605 milionů korun bylo vyhověno 164 žadatelům na 463 miliony korun. O rok později se zaregistrovalo 271 žadatelů, kteří požadovali asi 723 miliony korun, z toho kladně bylo vyřízeno 258 žádostí v hodnotě 697 milionů korun, dokumentuje na číslech úspěšnost podnikatelů.
Z investičního záměru c) v podopatření 1.1.1. bylo vloni i letos možné využít financí podle zástupkyně SZIF také pro racionalizaci a přestavbu stávajících zařízení v chovu nosnic, ke zlepšení míst pro skladování kejdy a chlévské mrvy. Letos v tomto případě uspělo 88 žadatelů na 167 milionů korun.
K. Majerová prohlásila, že z operačního programu se žadatel může k penězům dostat rychle. „Pokud nejsou problémy v administraci, pak od podání žádosti o finační pomoc do výplaty peněz na účet uplynou dva až šest měsíců. Výplatní termín je ale jen jednou měsíčně, což se může odrazit v prodloužení této doby. S jejím názorem se neztotožnil ekonom VOD Jetřichovec Ing. Aleš Brodský. Administrace v operačním programu je podle něj větší než nezbytná. Soudí, že požadavky v pravidlech by se měly upravit, nyní jsou náročné na čas a peníze. „Nesdílím názor, že peníze z operačního programu jsou rychlé peníze,“ řekl nakonec s nádechem důrazu v hlase.

Zkušenosti s operačním programem
Jaké zkušenosti mají samotní zemědělci s operačním programem? Na tuto otázku odpověděli v čase věnovaném pro diskusi. „S operačním programem máme dobré zkušenosti, naučil nás investovat do toho, co zlepší ekonomiku podniku. Je to jedna z nejlepších věcí, co může být. Takových programů by mělo víc na úkor přímých dotací,“ neskrýval své nadšení ředitel Agro Jesenice Ing. Josef Kubiš. Podotkl, že podnik investoval do rekonstrukce velkokapacitního kravína, kde mají 1100 krav.
Podobný názor sdílí rovněž předseda Alimex Nezvěstice Jaroslav Šíma. „Každý si v programech našel to své, Sapard a operační program byly to nejlepší, co se pro zemědělce udělalo.“ Zároveň však vzkázal státním orgánům, že zemědělci potřebují vědět, zda bude daná podpora trvat i nadále. Zatím neví, jestli půjde investici rozložit do delšího období. „Nyní jsme šli na hranu toho, co nám banka dovolila,“ svěřuje se ostatním v přednáškovém sále. „Ve společnostech, které hodně investovaly v rámci operačního programu a Sapardu, nastávají problémy s cash flow. Ty však budou za to v budoucnosti odměněny,“ věří ve správnost jejich rozhodnutí Šíma.
Uplynulé roky prověřily, že finance z Evropské unie umí využívat i ZD Krásná Hora. Podnik je věnoval například do stájí pro mladý dobytek, rekonstrukce mléčné farmy, vybudování nádrže na kejdu a na zaroštování celé farmy. „Ne navždy nám bude Evropská unie nakloněna, až uvidí velkou konkurenceschopnost našich podniků. Je proto na nás, abychom peníze, které budou k dispozici, uměli využívat,“ nabádá předseda družstva Ing. Jiří Zelenka zemědělce, aby nezaspali současnou příležitost.
Investičních možností rádi využíváme, nezastírá ani ekonom A. Brodský. Považuje za však za výhodnější dotaci úroku z PGRLF, kdy je jejich žádost o podporu rychleji vyřízena než žádost na titul operačního programu (OP).

Nové záměry PGRLF
Při poskytování podpor z OP a PGRLF platí od 1. ledna letošního roku zásada a podmínka Evropské unie, že podpory z jednotlivých programů se nesmí překrývat. Musí se kvůli tomu rozlišovat, která podpora nákupu zemědělské techniky a stavebních investic náleží do operačního programu a která do PGRLF. Proto se v současnosti jedná o novém rozdělení této podpory. „Cílem je financovat veškeré stroje z PGRLF,“ uvedl ředitel tohoto fondu RNDr. Lubomír Netolický a dodal, že se čeká na požehnání Evropské unie. „Snad se tato záležitost do konce roku vyřeší, což ale neznamená, že to tak bude fungovat od začátku roku 2006,“ prohlásil.
V období let 1994 až 2004, kdy funguje PGRLF, dosáhla výše podporovaných úvěrů do zemědělství prostřednictvím této akciové společnosti 51,46 miliardy korun, konstatoval Netolický. Záměrem je podle něj udržet rozsah všech letošních podpor i napřesrok. A to i za předpokladu, že se na dotace nenajdou peníze ve státním rozpočtu, jak vyplývá z jeho návrhu na rok 2006.
Ředitel fondu upozornil také na probíhající jednání, která se týkají nového způsobu podpory zemědělců z PGRLF. Fond hodlá zhruba od roku 2007 podporovat i žadatele o podproru z fondu EU, který nahradí operační program. A sice tu část projektu na investiční záměr, kterou dosud musel zajišťovat vlastními silami bez veřejné podpory.

Titul stroje mají nahradit sila
Slova ředitele fondu Netolického potvrdil ve svém vystoupení Ing. Pavel Sekáč, ředitel odboru Řídící orgán OP z ministerstva zemědělství. „Nepočítá se s podporou strojů z operačního programu, až podle stanoviska z Bruselu bude investiční dotační záměr pod písmenem e) nahrazen jiným,“ předpokládá.
Náhrada a podpora by podle něj měla směřovat na rekonstrukci a výstavbu sil na obilniny a olejniny. Vévodit tomuto titulu by měly rekonstrukce. Pro Evropskou unii musí být záruka, že podporovaná investice nepovede ke stimulaci pěstování obilovin v ČR. Konečná definice investičního záměru pro výstavbu sil má vést k zachování kvality obilovin a olejnin. Klíčem pro určení výšky dotace má být, kolik daný podnik těchto komodit vyrobí. „Musí motivovat prvovýrobce a nikoli překupníky,“ dodal na vysvětlení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *