Integrovaná ochrana polních plodin

Zítra proběhne v OSEVĚ PRO s. r. o. Výzkumné stanici travinářské Rožnov-Zubří poslední z cyklu odborných přednášek k integrované ochraně rostlin určených pro zemědělskou praxi. Zatím se konala obdobná akce ve Výzkumném ústavu pícninářském, spol. s r. o., v Troubsku, ve firmě AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk a ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod, s. r. o. Cílem odborných přednášek je shrnout zásady integrované ochrany u hlavních polních plodin.

Regulace plevelů v kukuřici a jetelovinách

Na vytrvalé dvouděložné plevele v kukuřici, jako jsou pcháč či svlačec, doporučil doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., z Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko postemergentně působící přípravky s obsahem systémových účinných látek, jako jsou Galera, 2,4-D či Kadence. Větší spektrum plevelů berou směsné přípravky, např. Mustang, Pegas, Stellar, Arrat, Cambio a další. „Pcháč, případně svlačec omezují významně i kontaktní účinné látky, jako bromoxynil (Bromotril 25 SC) nebo bentazone (Basagran), dochází však k jejich obrůstání. Uvedené postemergentní látky a přípravky působící na vytrvalé plevele účinkují zejména ve směsích spolehlivě i na jednoleté druhy,“ řekl doc. Rotrekl.

Systému integrované ochrany hlavních pícních jetelovin a trav se věnoval Ing. Pavel Kolařík z Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko, který řekl, že v rámci ochrany pícních porostů vojtěšky jsou registrované herbicidy: bentazone (např. Basagran Super, Basagran), bromoxynil (např. Pardner) a nově i přípravek Corum. Zdůraznil také, že v užitkových letech mají dostupné postemergentní přípravky na některé dvouděložné plevele jen omezený účinek. Na víceleté jetele, jako jsou jetel luční, zvrhlý – švédský, jetelový hybrid Prameni a jetel plazivý, doporučil z herbicidů ty s účinnou látkou z hlediska selektivity bentazone, případně směs Corum, u jetele plazivého pak účinnou látku bromoxynil oproti Pulsaru a hlavně Escortu N. „U vyšších dávek imazamoxu dochází k vysoké fytotoxicitě,“ zdůraznil.

Ochrana řepky a brambor

Nejzávažnějším chorobám a škůdcům řepky se věnovala Ing. Eva Plachká, Ph.D., z OSEVY PRO s. r. o., odštěpný závod Výzkumného ústavu olejnin Opava. V rámci své přednášky uvedla, že fomové černání stonku řepky, fomová hniloba brukvovitých způsobují ztráty na výnosu až do 20 %. Zahraniční údaje uvádějí až 50 %. V letech 2001 až 2015 se navýšení výnosu po ošetření pohybovalo od 5 % do 15 %. Šlo o ošetření podzimní a časně jarní nebo jejich kombinace. „Optimální termín pro foliární ošetření proti fomové hnilobě brukvovitých je na podzim v době, kdy mají rostliny vyvinuty 4 až 6 pravých listů,“ dodala.

„Odhadovaná celková sklizeň brambor 488 tis. tun se propadla téměř o třetinu ve srovnání s loňským rokem a jde o nejnižší úrodu od počátku celoplošného statistického sledování od roku 1920. Z hektaru se letos sklízí 21,53 tuny, což je o 7,54 t méně než v loňském roce. Plocha osázená bramborami se meziročně snížila o 5,5 % na 23 tis. ha,“ shrnul statistické údaje Ing. Ervín Hausvater, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského, s. r. o., Havlíčkův Brod. Mezi nejdůležitější škodlivé činitele bramboru v posledních letech zařadil plíseň bramboru, choroby ovlivňující kvalitu hlíz (obecná strupovitost, vločkovitost, stříbřitost slupky, některé abionózy), černání stonku a měkkou hnilobu hlíz, virové choroby, dále mšice, mandelinku bramborovou drátovce a osenice. „Ochrana proti plísni bramboru je v ČR u rozhodujících pěstitelů na dobré úrovni, k dispozici jsou fungicidní látky (cymoxanil, cyazofamid, fenamidone, fluazinam, fluopicolide, chlorothalonil, mandipropamid, metalaxyl, prophamocarb–hydrochloride),“ konstatoval Ing. Hausvater.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *