Inovace mohou být k okolí šetrnější

Moderní technologie mohou k trvale udržitelnému hospodaření v zemědělské výrobě přispívat výrazným způsobem. Zároveň je třeba objektivně hodnotit, jak je která technologie šetrná k životnímu prostředí. Přitom nestačí se řídit pouze pocity, zaznělo na tiskové konferenci pořádané společností BASF v jejím sídle v německém Limburgerhofu. Intenzivní hospodaření může být v některých případech k životnímu prostředí šetrnější, než ekologické.

Jak předeslal Dr. Stefan Marcinowski, předseda představenstva BASF SE, v dnešní době není síla zemědělského podniku založena jen na správné zemědělské praxi. Zemědělci totiž musejí sledovat ceny surovin, kurzy měn, změny zákonů, dotace a zákonné úpravy exportu. Kromě toho by měli vyhovět požadavkům spotřebitelů a postarat se o to, aby co nejvíce zredukovali negativní vliv zemědělské produkce na životní prostředí.
Takový trend nastavila také nová legislativa Evropské unie o používání pesticidů, která plánuje jejich částečné omezení a zemědělce směřuje k nechemickým metodám ochrany. Názory na tento přístup jsou různé. Zemědělci se obávají například toho, že se jim zúží spektrum použitelných přípravků, což by mohlo znamenat problémy s efektivní ochranou a zvýšené riziko vzniku rezistence; následně také pokles výnosů. Odpůrci chemizace naopak soudí, že omezení sníží rizika pro zdraví lidí a poškození životního prostředí.
Ve společnosti BASF jsou přesvědčení, že nejefektivnějším řešením je používání moderních technologií, které zahrnují například důkladně testované nové přípravky, inovativní odrůdy včetně transgenních a optimalizované výrobní postupy.

Hodnocení ze všech pohledů
Jak zaznělo na konferenci, BASF Sustainability Center (centrum pro udržitelnost) používá pro stanovení udržitelnosti speciální nástroj: analýzu ekologické efektivnosti. Slouží k porovnání rozdílných produkčních postupů a průmyslových výrobků z pohledu výnosu a zatížení životního prostředí. Společnost ji použila také v zemědělství k modelování a optimalizaci jednotlivých uzlů tvorby hodnoty. Jak uvedl Dr. Marcinowski, analýza zahrnuje spotřebu energií a zdrojů na pěstování, sklizeň a další zpracování, potřebu pěstební plochy, vody, působení na životní prostředí obchodní vlivy.
Tuto metodu použili k porovnání vlivu na životní prostředí například při produkci 1000 kg jablek z ekologické a konvenční produkce v Německu. V závěru vyšlo mírně příznivěji konvenční zemědělství, protože ekologické potřebuje k tomu samému objemu produkce především podstatně větší plochu. To přináší delší pojezdy traktorů při ochraně, a tedy větší spotřebu pohonných hmot. Nelze ale vyloučit, že jiné podmínky a pozměněné technologie by daly odlišné výsledky. Data, ze kterých se při hodnocení vycházelo, představena nebyla.
Jak uvedl Dr. Klaus Welsch, který má ve společnosti BASF na starosti obchod sekce CropProtection v evropském regionu, bio je v některých faktorech příznivější. Například produkuje méně odpadních vod a spotřebovává méně energie z hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Naopak má větší emise CO2 a větší potřebu plochy. Použití strojů je o 70 % vyšší a výnos o 30 % nižší. “Konvenční jablko má lepší ekologický profil,“ zdůraznil.
Další porovnání se týkalo také jablek prodávaných v Německu, ale různého původu. Závěr zněl, že spotřeba energie na chlazení lokálně vyprodukovaných jablek po 3 – 4 měsíce přesahuje energii vynaloženou na dovoz z Nového Zélandu nebo Čile. „Od dubna je importované jablko z pohledu ekologičnosti vhodnější,“ uvedl Dr. Welsch.
Jak zdůraznil, tyto výsledky dokládají, že nelze jen věřit pocitům, když je o ekologický efekt jednotlivých pěstitelských metod. „Řešení pro trvalou udržitelnost nemohou bazírovat na ideologii, ale na moderních, vědeckých analýzách,“ podtrhl.

Biofungicid i pro konvenční
Společnost BASF nicméně nabízí jak ekologickým, tak konvenčním zemědělcům také možnost biologické ochrany rosltin, uvedl Dr. Welsch. Zemědělci a producenti potravin totiž dodávají čerstvou produkci, která samozřejmě nesmí překračovat stanovené hladiny reziduí pesticidů. Tyto požadavky by měl splnit biofungicid Serenade (v ČR není registrován).
Jeho účinnou substancí je Bacillus subtilis kmen QST 713, vyvinula ho společnost AgraQuest Inc., a BASF přípravek zastupuje v mnoha světových regionech. Podle poskytnutých informací je účinná látka registrována jako fungicid v 25 zemích světa (tato antagonistická bakterie se používala také v ČR, pozn. red.). Osvědčila se proti širokému spektru patogenů ve více než padesáti plodinách. „Po tříletých testech a polních pokusech stojíme těsně před zavedením postřikových sledů,“ uvedl Dr. Welsch.

Další rozvoj GMO
V oblasti transgenních plodin je hlavním cílem společnosti zlepšení jejich růstu, tolerance vůči stresu a tedy i nárůst výnosu, uvedl Dr. Peter Eckes, obchodní ředitel BASF Plant Science. Prezentoval také dosažení úspěchy. Od roku 2012 by měli mít zemědělci (nejprve v USA) k dispozici odrůdy kukuřice s tolerancí vůči suchu, vzniklé při společné spolupráci s Monsantem. Očekává se u ní nárůst výnosu o 6 – 10 %.
V Evropě by našly uplatnění na 5 mil. hektarů, které jsou podle Dr. Eckerse postiženy suchem. Především jde o plochy na jihu kontinentu. Doplnil také, že se celosvětově zavlažuje 18 % zemědělské půdy, na které se ale produkuje 40 % potraviny. Do zemědělství krom toho míří 70 % celosvětové spotřeby sladké vody. „Tolerance k suchu poskytuje vícehodnotu ve výši sto eur na hektar,“ konstatoval Eckers.
Jak společnost BASF již dříve informovala, od roku 2011 bude v Brazílii zemědělcům dostupná transgenní sója s herbicidní tolerancí, kterou vyšlechtila ve spolupráci se společností Embrapa. Kromě toho se BASF dlouhodobě snaží v Evropě získat definitivní povolení k pěstování modifikované odrůdy bramboru Amflora. Naposled (a opětovně) potvrdila EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potraviny) její bezpečnost v červnu tohoto roku. Proto BASF obratem požádala Evropskou komisi o to, aby pěstování odrůdy povolila, tak jak již loni deklarovala.
Společnost připravuje další odrůdy, které by měly mít například lepší nutriční hodnoty, toleranci k herbicidům, či rezistenci vůči chorobám a škůdcům. V této oblasti jsou nejdále s odrůdou bramboru, která je odolná vůči plísni.
„Od počátků zemědělství se vyvíjejí nástroje a postupy, které slouží k docílení vyšších výnosů a lepší kvality. Jsme přesvědčení o tom, věda a technika budou a musejí hrát i nadále důležitou roli při pokračování této tradice inovací,“ uvedl Dr. Eckers.

Inovace pesticidů i technologií
Jak Dr. Welsch připomněl, že nabízejí novou formulaci založenou na technologii „Stick and Stay“, díky které produkt lépe ulpí na listu a bude lépe přijímán, což přinese například menší ztráty substance. Používá se u nových fungicidů do obilnin, jako je například Capalo nebo Brutus.
Další novinkou je herbicid Kixor. Jak uvedl Markus Heldt prezident divize Crop Protection, používá se proti obtížně likvidovatelným plevelům, včetně těch, které jsou rezistentní vůči glyfosátu. Přípravek umožňuje zemědělcům používat šetrné bezorebné zpracování půdy, tedy uplatňovat trvale udržitelné hospodaření. Povolen je zatím v USA a některých zemích jižní Ameriky.
Představil i AgSync, nástroj precizního zemědělství pro ošetření ochranu rostlin ze vzduchu. S jeho pomocí letadla tu samou plochu ošetří se 40% úsporou času. Přitom ušetří 25% paliva. Systém používaný v USA spočívá ve využití GPS, online map a inteligentního softwaru.
Markus Heldt připomněl, že snižovat produkci skleníkových plynů lze i jinak. Proto společnost BASF změnila obalové materiály tak aby se jich při jeho výrobě a recyklaci uvolnilo méně. V důsledku tohoto opatření očekávají v roce 2014 úsporu přes 2000 tun CO2 ekvivalentu za rok.
Inovace se samozřejmě v zemědělství používají již dlouho. Markus Heldt jejich efekt ukázal na pěstování obilnin v USA. V roce 1960 se pohyboval jejich výnos v průměru na 1,4 t/ha při spotřebě 4,5 kg účinných látek herbicidů na hektar. V současné době je výnos v průměru 2,7 t/ha při užití 70 g hebicidních látek.

Příznivý průběh
Sektor ochrany rosltin vykázal v první polovině roku 2009 robustní obchodní průběh, konstatoval Markus Heldt. Dodal, že zemědělci jsou u investic do ochrany rostlin opatrnější, přesto očekává velmi dobré výsledky a dosažení cílového zisku před zdaněním, úroky, odpisy a amortizací (EBITDA) přes 25 %. Konstatoval, že plánují zemědělcům ve východní Evropě a dalších regionech nabídnout například možnost barterových a dalších obchodů s dodavateli.
Podle firemních informací dosáhl sektor BASF Crop Protection v roce 2008 obratu ve výši 3,4 mld. eur a zaměstnával zhruba 700 pracovníků. Celá společnost pak měla obrat 62 mld. eur a ke konci roku zaměstnávala 97 000 pracovníků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *