Huminové látky svědčí všem plodinám

Bramborářský polní den ve Zdislavicích na konci července si nenechali ujít zemědělci, kteří se zajímají o použití huminových látek nebo s nimi už mají své zkušenosti při pěstování brambor a dalších plodin. Společně jej uspořádali Výrobně-obchodní družstvo Zdislavice a společnost Amagro, s. r. o.

Letošní úroda brambor bude zřejmě proti počátečnímu očekávání dobrá. Brambory sice v důsledku sucha nasadily menší počet hlíz, ale konzumní odrůdy zřejmě tuto ztrátu vyrovnají větší velikostí. Bez podpůrných účinků stimulátorů růstu se však podle slov Františka Vinše, hlavního agronoma VOD Zdislavice, nedají rané brambory pěstovat. Účinky lignohumátů tam testují již druhým rokem, letos na ploše 209 hektarů brambor, a s dosaženými výsledky jsou nadmíru spokojeni.

Čtyřleté zkušenosti
„Jsem rád, že po čtyřech letech prodeje lignohumátů na českém trhu již není třeba huminové látky představovat. Naším nosným produktem je od počátku Lignohumát B, který loni získal Zlatý klas za ekologii na výstavě Země živitelka. Rovněž jsme zaregistrovali dva typy práškových humátů charakteristických vysokou čistotou,“ shrnul dosavadní úspěchy společnosti Amagro její ředitel Lubomír Rákos.
V budoucnu připravují představení novinek, jako je například šestiprocentní humát železa Lignohumát Ferrum. „Loni jsme našli partnery pro použití humátů v Německu, Nizozemsku a Belgii, ale zájem o jejich aplikaci projevili i pěstitelé v dalších zemích, jako jsou Egypt, Maroko nebo Rumunsko,“ uvedl Lubomír Rákos.
Preferují aplikaci huminových látek po celé vegetační období, to znamená už od základního hnojení pod patu, přes použití s mikroelementy či fungicidy. Například do ozimé řepky je vhodné aplikovat humáty na podzim a na jaře. „V pokusech jsme zjistili nárůst kořenového systému až o několik desítek procent proti neošetřené kontrole a zvýšení výnosu zhruba o čtyři až pět procent,“ zdůraznil Lubomír Rákos.
Letos společnost Amagro zaregistrovala stimulátor růstu Lexin, který zlepšuje vitalitu a zdravotní stav rostlin pomocí syntetických fytohormonů – auxinů a směsi fulvových a huminových kyselin. Sice je na trhu prvním rokem, ale zkušenosti s ním byly podle slov Lubomíra Rákose v tříletých pokusech vynikající.

Rostliny letos netrpěly stresem
Novými stimulátory růstu se ve svých pokusech zabýval Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. „Zkoušel jsem účinky různých stimulátorů růstu na sóju, chmel a lupinu. Jako nejlepší z nich vyšly přípravky na bázi brassinosteroidů a Lexin, u nichž jsem zaznamenal výraznější pozitivní efekt na rostliny,“ konstatoval.
Brassinosteroidy stimulují dlouživý růst a snižují stres rostlin, například vůči vysoké či nízké teplotě. Lexin je současně rostlinným stimulátorem a půdním kondicionérem. Stimuluje nejen dlouživý růst buněk, ale i jejich dělení. Mimo jiné zvyšuje dostupnost a využití živin při kořenové i listové výživě rostlin.
Ing. Štranc připomenul, že letos se efekt růstových stimulátorů, jako je Lexin, téměř nemusí ve výnosu brambor projevit. Rostliny totiž netrpěly stresem způsobovaným povětrnostními podmínkami v takové míře, jako tomu bylo například loni. Pozitivní efekt při jejich použití však mohli zaznamenat agronomové, kteří použili razantnější herbicid, nebo tam, kde je vyšší ulehlost půdy, popřípadě se hnojilo nevyrovnanými dávkami.
Ing. Štranc doporučil přípravek Lexin rovněž do brambor. U velmi raných a raných odrůd je vhodná první aplikace v době vývinu většího množství listů do počátku zapojování rostlin v řádcích a druhá v průběhu zapojování porostu. Pro polopozdní a pozdní odrůdy brambor je vhodná první aplikace při zapojování porostu a druhá na počátku květu. Pro sadbové brambory stačí jen jedna aplikace od počátku zapojování rostlin v řádcích do uzavírání (plného zapojování) porostu. „Při pozdějších aplikacích Lexinu se zvyšuje riziko oddálení nástupu tuberizace a prodloužení vegetační doby,“ upozornil.
Aplikací přípravku Lexin do brambor podpoří pěstitelé zakořeňování vysázených brambor, následně i růst nadzemních částí rostlin a tvorbu stolonů. Zvýšená produktivita rostlin potom ovlivňuje i vyšší produkci hlíz. U sadbových brambor se aplikací Lexinu dosáhne vyrovnané velikosti hlíz.

Maloparcelkové pokusy
„V našich maloparcelkových pokusech zkoušíme odrůdy brambor od společností Agrico Bohemia, s. r. o., Vesa Velhartice, a. s., a Sevesa Pacov, a. s.,“ řekl Rudolf Kučera, agronom VOD Zdislavice, který se aplikací huminových látek zabývá od samého počátku. Dne 25. dubna tam zasázeli celkem 26 odrůd brambor s aplikací hnojiva pod patu.
Jednotlivé odrůdy brambor před sázením namočili na 2,5 hodiny do tříprocentního roztoku Lignohumátu. „Při srovnání pokusu s nemořenou kontrolou jsme zjistili devítiprocentní nárůst počtu hlíz a dvanáctiprocentní zvýšení celkové hmotnosti brambor,“ uvedl Rudolf Kučera. Lignohumát doporučuje aplikovat do půdy spolu s hnojením pod patu a následně při prvních růstových fázích rostlin (do začátku kvetení).
S pokusy ve Zdislavicích začali už loni, kdy zkoušeli pěstovat brambory mořené Lignohumátem při různých roztečích. Například při rozteči 15 cm zaznamenali až dvacetiprocentní nárůst počtu hlíz a čtrnáctiprocentní zvýšení celkové hmotnosti proti nemořené kontrole a při rozteči 29 cm o třináct procent vyšší počet hlíz a 29procentní zvýšení celkové hmotnosti. Počet hlíz je sice letos menší, ale jejich hmotnost výrazně narostla.
V loňském pokusu se zaměřili i na účinnost Lignohumátu na jednotlivé odrůdy brambor. Největší pozitivní vliv na výnos mělo moření na odrůdy Matador (42 %), Lolita (38 %), Madelaine (37 %) či Magda (30 %). Celkový výnos u mořených brambor byl o 19,8 % vyšší a proti kontrole se sklidil menší počet malých hlíz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *