Hrozí epidemie rzi travní?

V roce 2014 se v Německu v zemědělském tisku objevovaly články s titulky jako Rez travní na pšenici by se mohla stát problémem, Obávaná rez travní je také u nás, Pšenice v Německu ohrožuje rez travní!, Návrat rzi travní do Německa. Podnětem k mimořádnému zájmu o tuto rez byl její nečekaný výskyt na pšenici začátkem léta roku 2013 po desetiletích její nepřítomnosti.

Epidemie rzi travní v Německu se začala studovat v Ústavu Julia Kühna (Julius Kühn Institut, Kleinmachnow), kde se obilními rzemi zabývá Dr. K. Flath. Analýza 90 vzorků rzi travní ukázala, že se nejedná o rasu Ug99, známou z Afriky a Asie. Nicméně dvě nejpočetnější rasy se vyznačovaly velkým rozsahem virulence, takže napadaly i zpravidla rezistentní odrůdy pšenice. Vyskytovaly se v 83 % vzorků a byly určeny jako rasy TKKTC a TKTTC. K rase TKKTC jsou z 20 genů testovacího sortimentu účinné Sr11, Sr36, Sr24, Sr31 a Sr36, k rase TKTTC jsou to tytéž geny kromě genu Sr36. Významná je zejména účinnost genu Sr31, který obsahují některé evropské odrůdy i odrůdy v současnosti u nás registrované. Starší odrůdy obsahovaly rovněž účinný gen Sr11. Z 15 nejrozšířenějších odrůd pšenice v Německu jen dvě odrůdy byly relativně odolné v testech mladých rostlin. Silný výskyt rzi travní v Německu se připisoval vysokým teplotám a opožděnému vývoji pšenice v důsledku chladného jara v roce 2013. Inokulum, spory rzi, se do Německa dostalo zřejmě vzdušnými proudy až po termínu posledního běžného fungicidního postřiku. Přezimování rzi travní v uredofázi jako další možnosti zdroje inokula se v Německu ani u nás neprokázalo, globální oteplování pro něj může vytvořit vhodné podmínky.

Škodlivost rzi travní v našich zemích v minulosti dokládají údaje o epidemických výskytech. Epidemie rzi travní byly popsány v letech 1932, 1934, 1940, 1941. V roce 1951 a následujících letech došlo ke kalamitnímu výskytu rzi travní zejména na žitě.

Odolnost ke rzi travní na pšenici se v polních provokačních pokusech testuje každoročně ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně. Periodicky se zjišťuje také reakce odrůd ve skleníku, kde se též určují rasy rzi travní. Hodnocení odrůd s nejvyšší úrovní rezistence v rozpětí let 2006–2015 a další údaje přinese květnové vydání časopisu Úroda v článku autorů Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., a Ing. Pavel Bartoš, DrSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *