Houbové choroby listů cukrovky

Na listech cukrovky parazituje řada chorob. Vedle málo frekventovaných a téměř nesledovaných, jako jsou tečnatka řepná (Phoma betae), alternariová skvrnitost (Alternaria tenuis), větevnatka řepná (Ramularia beticola) a rez řepná (Uromyces betae), se v porostu cukrovky vyskytují choroby působící snížení výnosu cukru za hranici hospodářského prahu škodlivosti.

Mezi tyto choroby patří především skvrnatička řepná (Cercospora beticola) a padlí řepné (Erysiphe betae). Zvláště výskyt skvrnatičky řepné (cerkosporiózy) vzrostl v posledních letech několikanásobně, o čemž svědčí i nárůst ošetřených ploch, a to především na Moravě, kde v roce 1999 bylo ošetřeno téměř 60 % ploch, v roce 2000 již více než 80 % ploch cukrovky, jak je uvedeno v tabulce 1. V roce 2000 byl zaznamenán silný nárůst ploch ošetřených proti cerkosporióze i v Čechách. Onemocnění listů cukrové řepy houbovými chorobami způsobují v České republice v posledních letech stále větší hospodářské škody. Dochází ke ztrátám na výnosu kořene, ke snížení cukernatosti i zvýšení obsahu melasotvorných látek (draslík, sodík, alfa-aminodusík), takže ztráty výnosu bílého cukru mohou při silném napadení dosáhnout 30 – 40 %.

Skvrnatička řepná

Při současných pěstitelských technologiích je prakticky jediným zdrojem nákazy houbou Cercospora betae mycelium na zbytcích rostlin (chrást, plevele), které přezimovaly vpůdě. Mycelium a konidie jsou odolné proti nízkým teplotám a suchu. K epidemickému rozšíření dochází po mírné zimě a teplém jaru bez pozdních mrazů. Šíření pak v létě napomáhají vysoké teploty a vysoká vzdušná vlhkost. Zvláště rychlé střídání teplot podporuje šíření parazita. Inkubační doba trvá obvykle šest dní (při vzdušné vlhkosti 96 % a optimální teplotě 23 – 27 °C ), za chladna až 30 dní.
První příznaky napadení skvrnatičkou jsou malé okrouhlé skvrny o průměru několika málo milimetrů, které jsou od okolních pletiv ostře ohraničeny hnědým nebo červenavým okrajem. Ve středu skvrn se nacházejí rozmnožovací orgány houby. Za pomoci lupy (10 – 12krát zvětšující) je možné rozeznat svazečkovité konidiofory v podobě tmavých teček.

Nezaměňovat s bakteriózami!
Skvrny způsobené skvrnatičkou jsou běžně zaměňovány s bakteriózami. Ty často napadají listy mechanicky poškozené kroupami nebo plečkováním. Příznaky jsou někdy zdánlivě podobné. Tyto skvrny bývají velmi tmavě až černě zbarveny, částečně se světlejšími středy. Rozhodující však je, že nejsou rozpoznatelné žádné rozmnožovací orgány. O tom se je možné přesvědčit za pomoci lupy. Napadení bakteriózami zůstávají většinou bez hospodářského významu, nemají epidemický charakter a není možné proti nim zasahovat chemickými prostředky na ochranu rostlin. Skvrny na listech nebo jejich nekrotizace mohou být také způsobeny bakterií Pseudomonas syringae (fungicidy tuto bakterii neničí).

Padlí řepné

Padlí řepné(Erysiphe betae) se vyskytuje především za teplého a suššího počasí. V evropských řepařských oblastech se padlí svým škodlivým potenciálem řadí hned za skvrnatičku řepnou. Neškodí bezprostřední likvidací listové plochy, avšak ochuzuje rostlinu o zásobní látky. Na rozdíl od padlí na obilninách, které se vyskytuje v kupkách, tvoří padlí řepné pavučinovité povlaky, jež mohou v krátké době pokrýt celou horní plochu listů. První napadení se objevuje zpravidla v první polovině srpna. Rané stadium infekce, které tvoří tenká síť houbových vláken, je možné lehce přehlédnout.

Větevnatka řepná

Choroba Ramularia beticola se šíří především ve vlhkém a chladnějším klimatu. Skvrny způsobené větevnatkou jsou větší (5 – 15 mm) než u skvrnatičky, nemají také tak pravidelný kruhovitý tvar. Prostředek skvrn je světlejší, někdy uspořádán do soustředných kruhů, okraj skvrn je tmavě hnědý, slaběji vyznačen a neodděluje skvrnu tak ostře od zdravého pletiva jako v případě skvrnatičky. Pod lupou jsou uvnitř skvrn viditelné tečky – nosiče spor, na rozdíl od skvrnatičky bývají bílé. Ochrana není doporučována

Ekonomika chemických zásahů

V současné době je cukrovka vykupována podle množství a cukernatosti. Cena jedné tuny cukrovky při cukernatosti 16 % se pohybuje kolem 950 Kč. Zvýšení cukernatosti o 0,1 % znamená zvýšení ceny jedné tuny cukrovky přibližně o 6,60 Kč, při výnosu 45 t.ha-1 je tato částka 297 Kčha-1. Cena fungicidního ošetření jednoho hektaru cukrovky se pohybuje kolem 1000 Kč (při ceně fungicidu 800 Kč.ha-1). Z tohoto zjednodušeného výpočtu vyplývá, že aplikace fungicidu je rentabilní při zvýšení cukernatosti o 0,35 %, nebo zvýšení hektarového výnosu o jednu tunu.
Jak je zřejmé z tabulky 4, fungicidní ošetření bylo ve dvouletých pokusech (při tomto způsobu výpočtu ) rentabilní ve všech případech, přičemž nejnižší rozdíl ve zvýšení produkce byl zjištěn na lokalitě Bystřice v roce 1998 (1615 Kč). Zvýšení výnosu cukru na ošetřených parcelách není pravděpodobně jen důsledkem nižší intenzity napadení cukrovky cerkosporiózou. Fungicid patrně ničí další původce listových chorob, které se v porostu vyskytují v menší míře. Součtem negativních účinků všech patogenů přítomných v porostu můžeme zjistit značné znehodnocení listové plochy. V poslední době se také vyskytla řada prací o pozitivním působení účinných látek některých pesticidů, zvláště fungicidů, na metabolické procesy.
Určit správný termín ošetření je velmi problematické. Průběh choroby bývá závislý na době výskytu prvních příznaků, intenzitě infekčního tlaku napadení (podílu napadených rostlin a podílu poškozené plochy) v průběhu vegetace, úrovni agrotechnických zákroků (především asanaci infikovaných rostlinných zbytků po předešlé sklizni cukrovky), expozici pozemku, tolerantnosti vyseté odrůdy k chorobě, době sklizně. Modelů ke stanovení termínu ošetření je několik. Uvádím model doporučovaný německým zemědělcům.

Proti houbovým chorobám s důrazem na skvrnatičku řepnou

Efektivní ochrana vychází ze správného určení počátku napadení porostu. Základem je pečlivá kontrola už od července. Nezbytné je procházet porost a pečlivě pozorovat listy zblízka, jinak můžeme počínající infekci přehlédnout. Kontrolu zaměřujeme na plně vyvinuté listy a počítáme podíl napadených listů. Intenzita napadení jednotlivých listů nerozhoduje, za napadený je počítán i list s jedinou skvrnou. Podle výsledků pozorování a odpočtu mohou nastat dvě základní modelové situace.
Situace 1: Je-li do 15. 8. napadeno více než 5 % listů, je nutné okamžité ošetření fungicidem. Za tři až čtyři týdny provedeme nový průzkum porostu. Druhé ošetření je nezbytné, pokud je v další prohlídce objeveno do 30. 8. (při plánovaném pozdním termínu sklizně do 10. 9.) více než 60 % napadených listů.
Situace 2: Není-li do 15. 8. napadeno více než 5 % listů, není nutný okamžitý zásah.
Pokračujeme však v dalších pravidelných prohlídkách do 30. 8. (při plánovaném pozdním termínu sklizně pokračujeme v prohlídkách porostu do 10. 9.).

Ing. Ivan Konečný,
Svaz pěstitelů cukrovky Čech,
Semčice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *