Hospodaří na okraji velké aglomerace

Hrabová statek, tak je označena zastávka linek 27, 39 a 77 městské hromadné dopravy Ostrava, což dokazuje, jak blízko velké aglomerace rodinná farma EQUICENTRUM, spol. s r. o., hospodaří. Kromě zemědělské prvovýroby a chovu koní se firma zabývá i prodejem bylinek.

Přestavbou původního kravína se získalo ustájení pro čtyřicet koní a společně s výstavbou jezdecké haly tak vznikly podmínky pro úspěšný chov koní a provozování jezdeckého sportu. Ve stájích je ustájeno 47 koní, převážně plemene český teplokrevník, pět z nich patří Equicentru. „Krmivo a stelivo pro koně vyrábíme vlastní, koně krmíme senem nebo senáží. Pokud jde o jádro, zákazníci většinou vyžadují pro krmení svých koní mačkaný oves a pšeničné otruby,“ prozradil Ing. Jiří Maceček, který je agronomem i zootechnikem v jedné osobě. „Obě práce jsou zajímavé a do značné míry spolu souvisí, kvalita krmiva pro koně i krávy musí být vysoká, abych nemusel sám sobě jako agronomovi vynadat,“ konstatoval Ing. Maceček s úsměvem. Společnost nabízí hlavně ustájení koní soukromým osobám. K dispozici je krytá jízdárna, kolbiště, kolotoč a výběh je přes jaro, léto a podzim možný i na pastvinách. „Dnes je živočišná výroba kromě koní zaměřena ještě na chov masného skotu plemene charolais. Krávy jsou sice na pastvě, ale mají volný přístup do stáje. Základní stádo tvoří 15 krav, máme jednoho býka a 19 dalších je určeno na výkrm,“ vypočítal Bc. Petr Staš.

Rostlinná výroba

Firma hospodaří v nadmořské výšce 250 až 300 metrů na 420 hektarech, z toho 370 hektarů tvoří půda orná a 50 hektarů zaujímají louky a pastviny. Celkem 115 hektarů půdy podnik vlastní, zbytek pronajímá. „Půda je tu illimerizovaná oglejená, naše pozemky drží vláhu, na 80% z nich proběhla v minulosti meliorační opatření,“ informoval Bc. Staš. Agronom podniku dodal, že na obhospodařované lokalitě se nachází srážkový stín a nedaleká aglomerace Ostravy zahřívá místní klima o jeden až dva stupně Celsia. Na 80 hektarech rodinné farmy se pěstuje ozimá řepka, ta měla loni výnos 3,9 t/ha. Krmná ozimá pšenice zaujímá 70 hektarů výměry, v Ostravě Hrabové u ní dosahují průměrně 6,9 t/ha. Ozimý ječmen pěstují na 40 hektarech s výnosem 7,4 t/ha. Pro koně pěstují v Equicentru i oves, loni měl výnos 5,2 t/ha. Se sójou začínali na 20 hektarech, dnes ji pěstují na 50 hektarech, zvýšil se i výnos na 2,7 t/ha. Z dalších zemědělských plodin pěstují každoročně v Hrabové mák na 30 hektarech a ostropestřec mariánský na 25 hektarech. Důležité jsou i množitelské plochy jetelotravních porostů, které se pěstují pro osivářské firmy na 40 hektarech.

Mák dodávají přímo pekařovi

Agrotechnika u řepky je standardní, v podniku aplikují regenerační i produkční hnojení, při tlaku chorob pak fungicidy. U obilnin se Ing. Macečkovi osvědčilo používat přípravek Sunagreen od firmy CHEMAP AGRO s. r. o. Jde o stimulátor růstu a vývoje rostlin určený k optimalizaci počtu produktivních odnoží obilnin. Agronom ho používá také k ošetření máku. „Sunagreen pomáhá pravidelnému vzcházení máku, používáme ho už čtyři roky a jsme s ním spokojeni. Pro mák jsme se rozhodli, protože je to plodina s jednoduchou agrotechnikou. Její nevýhodou je kolísavá výkupní cena, proto je u ní základem úspěchu odbyt. K oboustranné spokojenosti spolupracujeme s pekařem, kterému dodáváme většinu naší produkce. Dříve bral nekvalitní směsné máky ze zahraničí, ale rozhodl se nakonec pro kvalitní český mák, který mu necháváme čistit,“ vysvětlil Ing. Maceček. Loni dosáhla tato komodita v Hrabové výnos 0,91 t/ha, kromě pekárny mák odebírá i nedaleká cukrárna.

Široký osevní postup

„Díky širokému osevnímu postupu, který zahrnuje celkem deset plodin, máme rozloženou sklizeň. To je také důvod, proč si ozimou řepku stále držíme, chyběla by nám. Kromě řepky sklízíme trávy na semeno, ozimý ječmen, ozimou pšenici, ostropestřec mariánský, v srpnu pak mák, oves a na konec sóju. Stačí nám jediný sklízecí stroj, abychom celou úrodu dostali včas pod střechu. Ekonomika sóji bývá někdy dokonce lepší než u řepky, záleží na výnosu a výkupní ceně. Se sójou děláme i rozsáhlé pokusy pro Zemědělskou agenturu, s. r. o.,“ řekl agronom Ing. Maceček, který dlouhodobě zaznamenává navýšení hektarového výnosu u obilnin pěstovaných po sóje přibližně o jednu tunu. „Hlízkové bakterie na kořenech sóji zkrátka dělají divy,“ zdůraznil. Sklizeň trav probíhá v podniku už třetí sezónu dvoufázově. „Porost se musí posekat s časovým předstihem, aby se zamezilo ztrátám na osivu. Na řádcích osivo velmi rychle ztrácí vlhkost a zároveň po sklizni dozraje. Ve druhé fázi probíhá sběr a výmlat pomocí univerzálních sběráků firmy Den Dekker, které dodává SOUFFLET AGRO a. s.,“ prozradil Petr Staš.*

Více informací naleznete v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *