Hořčice není okrajová plodina

Pěstování hořčice v současné době prochází skutečnou konjunkturou. Svědčí o tom i osevní plochy této plodiny, které se v posledních letech pohybují okolo 20 tisíc hektarů. „Pokud se hořčici dá, co jí patří, rentabilita jejího pěstování předčí očekávání,“ shodují se pěstitelé.

Důkazem toho, že je o hořčici mezi zemědělci zájem, byla i účast na semináři, který v březnu uspořádala společnost Selekta, a.s., společně s Českou zemědělskou univerzitou ve Stehelčevsi u Prahy. Jak na tomto semináři mimo jiné zaznělo, hořčice patří v Evropě k poptávaným komoditám. Evropská unie nepodporuje pěstování hořčice a proto jí tamní pěstitelé na svá pole zařazují jen výjimečně. Proto je na evropském trhu prostor pro hořčici dováženou. A to jak pro hořčici určenou k potravinářskému zpracování, tak osivo hořčice určené k pěstování na zelené hnojení.

Evropská poptávka

V minulé sezóně se díky nedostatku hořčice na evropském trhu vyšplhala u nás nabízená cena za tunu hořčice k 30 000 Kč. Tak vysoko se ale cena dostala až v době, kdy již byla téměř všechna vyprodukovaná hořčice prodaná. Rentabilní je však pěstování hořčice i za ceny, které se běžně pohybují na úrovni jedné třetiny zmíněného extrému. Podle českého statistického úřadu byla cena za jednu tunu hořčice například v září loňského roku 9861 Kč, v únoru letošního roku 12 543 Kč.
Zemědělcům jistě není nutné zdůrazňovat, že náklady na pěstování hořčice jsou ve srovnání s ostatními plodinami velmi nízké.
Jak k tomu navíc dodává Ing. Jaroslav Bačina, na jehož farmě zaujímá hořčice bílá asi 10 % celkové výměry, výhodou hořčice je mimo jiné i to, že se při její sklizni manipuluje jen s malým objemem produkce. Ač je u nás rentabilita pěstování hořčice zhruba stejná jako rentabilita cukrovky, nelze tyto komodity srovnávat v množství vynaložené práce nebo přepraveného materiálu, tvrdí.
Ing. Bačina, jenž byl také jedním z účastníků zmíněného semináře, kromě jiných nezemědělských podnikatelských aktivit obhospodařuje v Klíčanech nedaleko Prahy asi 900 hektarů. Díky nejmodernější technice, která je dokonce vybavena informačními systémy pro precizní zemědělství, tuto plochu obhospodařuje asi s 4,5 přepočtenými pracovníky. Na klíčanské farmě rozdělil pozemky do dvou osevních postupů. Jeden je obhospodařován technologií mělkého zpracování půdy, druhý, jehož součástí je právě hořčice, se tradičně oře.
Na farmě ing. Bačiny se hořčice pěstuje již od počátku zdejšího soukromého hospodaření. První roky zde vyráběli jen merkantil, nyní převažuje výroba osiva hořčice. Pro firmu Selekta zde množí osivo odrůdy Zlata. Jak farmář tvrdí, osivářké firmy samozřejmě vyžadují kvalitu a proto oceňují, že na jeho farmě není zařazována na stejná pole jako řepka.
Jak se měli možnost dozvědět účastníci semináře ve Stehečevsi, v technologii hořčice seobjevuje řada novinek, začíná se hovořit o významu použití fungicidů, o regulátorech růstu atd. Ing. Bačina se však spoléhá na poměrně jednoduchou technologii, jež se mu v několika ročnících osvědčila. S ní se mu daří dosahovat výnosů přes 2 t/ha. Ne každý rok je ale stejný a proto například loni sklízel jen 1,2 t/ha. I tak je tento výsledek nad celorepublikovým průměrem, který byl loni podle Českého statistického úřadu 0,95 t/ha (hořčice bílá + hořčice sareptská).

Klíčanská technologie

„Pokud chce pěstitel na hořčici profitovat, nemůže se k ní chovat jako k okrajové plodině,“ tvrdí pěstitel a shoduje se naprosto s odborníky přednášejícími na semináři. Ač stále platí, že hořčice je nenáročná plodina, v žádném případě to neplatí na výběr pozemku a termín setí. V Klíčanech má hořčice místo na kvalitních řepných polích a seje se zde co nejdříve. Letos zde začali se setím hořčice již 12. března. To, že zde loni seli až na přelomu dubna a května bylo podle ing. Bačiny příčinnou nízkého výnosu. Obecné doporučení přednášejících zní: hořčici sít do 10. dubna, maximálně do 20. dubna!
Ještě do předloni se v Klíčanech drželi této jednoduché technologie: Předplodinou pro hořčici je obilnina. Pozemek se podmítá a oře. Na jaře se urovnává hrubá brázda a před setím se aplikuje půdní herbicid s důsledným zapravením do půdy maximálně do dvou hodin po aplikaci. Osvědčují se zde přípravky na bázi trifluralinu. Při vzcházení hořčice se důsledně kontroluje výskyt dřepčíka a podle potřeby se zasáhne insekticidem. Právě velmi časným výsevem se podle ing. Bačiny předchází většímu výskytu a škodám dřepčíků. Při výšce rostlin asi 20 cm následuje přihnojení asi 30 kg N na hektar. Sklizeň obvykle probíhá koncem srpna až začátkem září.
Desikace ani jiné předsklizňové ošetření není potřeba, protože hořčice na rozdíl od řepky z lusků nevypadává.
Ač jsou zdejší pole díky zařazení cukrovky v dobrém výživném stavu, je současná klíčanská technologie vylepšená o předseťové přihnojení ve formě NPK. Toto hnojivo se rozmetá a poté na pole vjíždí současně tři soupravy. Takřka bezprostředně po sobě je aplikován herbicid, následně je společně s hnojivem zapraven radličkovým kombinátorem do hloubky 8 – 10 cm a ihned za ním jede secí kombinace s rotačními branami. Ač je tato operace organizačně poměrně náročná, neboť jednotlivé soupravy mají rozdílný záběr a tak musí svoji práci přerušovat, přesto si ing. Bačina tuto technologii pochvaluje. Výborně se díky ní například zapraví hnojivo do půdního profilu. Změnou v technologii je také aplikace insekticidu jakmile začne hořčice vzcházet. Protože v té době ještě nelétají včely, používají zde Nurelle, jež působí ještě poměrně dlouho po aplikaci. Důležitou součástí technologie, a to nejen hořčice, je likvidace svízele, protože příměsi semen tohoto plevele jsou v osivu velkým problémem. Naštěstí je již nyní několik herbicidů, které je nově možné používat kromě v řepce také v hořčici a které tento problém řeší. Nově se v Klíčanech zaměřili také na přihnojování hořčice sírou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *