Hnojení řepky v letošním roce

Porosty řepky máme z podzimu podprůměrné až průměrné. Hodně pomohlo teplé počasí do konce druhé dekády ledna. V půdě je však velmi málo Nmin. U porostů s optimálním počtem 20–40 rostlin na metr čtvereční je nezbytné aplikovat na jaře sumárně 190–220 kg N/ha. Husté porosty nad 50 rostlin/m2 hnojit maximálně 150 kg N/ha. Od této dávky bychom měli odečíst obsah minerálního dusíku v půdě. Obsah dusíku v kg/ha zjistíme, pokud Nmin (0–30 cm) vynásobíme koeficientem 4,5, respektive Nmin (30–60 cm) koeficientem šest. Pokud obsah Nmin v půdě je pod 10 mg/kg (letošní rok), je to již velmi nízká zásobenost, a dávku dusíku proto nesnižujeme, naopak by neměla klesnout pod 190 kg/ha.

Rozhodující je první dávka dusíku v pevných hnojivech LAV, LAD, při časném jaru i DASA, granulovaný síran amonný či močovina. Nejrychleji účinkující formou dusíku je nitrát (NO3), který je v půdě nejpohyblivější. Od plného obnovení zeleně je vhodné použít DAM (či SAM) v kombinaci s insekticidy (například Nurelle D, Proteus 110 OD apod.). Ve fázi žlutého poupěte opět volíme pevná hnojiva (nejčastěji LAV či LAD). Pokud se jaro otevře pozdě, vybereme hnojiva s vyšším podílem nitrátového dusíku – nejlépe ledek vápenatý, častěji však levnější LAV nebo LAD. Hnojiva s vyšším podílem amonného dusíku (síran amonný či močovina, ale i DASA) jsou vhodná při brzkém otevření jara. Zpoždění první dávky dusíku vede k prokazatelnému propadu výnosu.

Hnojení dusíkem je podle nástupu jara účelné rozdělit na tři, lépe čtyři poddávky.

1)    Pokud se jaro otevře včas, tj. do začátku března, aplikujeme dusík čtyřikrát: 1a. dávka 40–60 kg N/ha, 1b. dávka 60 kg N/ha, 2. dávka 50–60 kg N/ha, 3. dávka 30–40 kg N/ha (1a. = bílé kořínky, 1b. = zelené srdéčko, 2. = plná zeleň až začátek prodlužování, 3. = žluté poupě). Dávky N po sobě následují podle možností za deset až 15 dnů.

2)    Po polovině března již dávky slučujeme na tři: 1. dávka 100 kg N/ha, 2. dávka 50–60 kg N/ha, 3. dávka 30–40 kg N/ha.*

 

Více informací se dozvíte v březnovém čísle Úrody v článku Ing. Davida Bečky, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *