Hnojení ozimé řepky po letošní zimě

Při regeneračním hnojení řepky dusíkem je nutné v letošním roce více pozornosti věnovat skutečnému stavu porostu a půdy na daném stanovišti. Kromě silných zdravých porostů je řada porostů napadených virózami, poškozených mrazem nebo se slabými rostlinami s málo vyvinutým kořenovým systémem.

Předpokládá se pozdější a pozvolnější nástup jarní vegetace řepky a větší vliv následujících faktorů na růst a výživný stav rostlin než po mírných zimách v posledních letech:
• Nízká zásoba minerálního dusíku v půdě a pozdější uvolňování dusíku z půdní organické hmoty mineralizací.

• Menší asimilační plocha listů (větší opad starších listů, poškození listů mrazem) a nižší množství živin akumulovaných v listech.

• Pomalejší působení aplikovaných dusíkatých hnojiv v důsledku pozvolného prohřívání půdy a menšího prokořenění povrchové vrstvy půdy.

• Lepší působení forem dusíku dobře pohyblivých v půdě (nitrátová u slabých i silných rostlin, močovinová u silných rostlin).

• Větší množství nerozložené slámy v půdě po obilních předplodinách (větší potřeba dusíku a vody v půdě na její rozklad).

• Aplikace nižších dávek dusíku (40–60 kg N/ha, vyšší dávka u minimalizací a při zapravení slámy) ke slabým porostům a vyšších dávek dusíku (80–100 kg N/ha) ke středním a silným porostům.

• Na promyvných půdách omezit dávku hnojiv s nitrátovou formou dusíku vzhledem k riziku vyplavení (max. 50 kg N/ha).

• Hnojiva s převažující amonnou formou dusíku (síran amonný, DASA, Ensin apod.) je vhodné v první dávce aplikovat jen na půdy s dobrou povrchovou strukturou.

Ing. Pavel Růžek, CSc.,
Ing. Helena Kusá, Ph.D.,
Ing. Radek Vavera, Ph.D.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně

Více informací přinese týdeník Zemědělec 9, na stranách 32-33.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *