Historie pěstování pohanky v ČR

V minulosti měla pohanka v Čechách významné postavení. Zvláště populární byla na Těšínsku, Valašsku a v Beskydech. Největší rozmach pěstování nastal zejména v 16. a v 17. století. Poté její význam postupně klesal a výrazný úpadek nastal v minulém století. Z roku 1920 se v bývalém Československu uvádějí plochy pohanky 2911 ha s výnosem 790 kg.ha-1. Po roce 1950 to bylo 600 – 800 ha, v letech 1962 – 1964 se pěstovala na 574 ha a nejmenší plochy 150 – 300 ha byly v období od roku 1970 až do roku 1992. Udržela se jen na Valašsku a to hlavně zásluhou rodiny Šmajstrlů.

Pohanka se nejvíce uplatňovala v marginálních oblastech. V moravských Sudetech se využívala na ničení pýru před setím lnu a na jižním Slovensku se pěstovala jako meziplodina pod závlahou.

Současný stav pěstování pohanky v ČR

Zájem o pohanku v Čechách se zvyšoval zejména v posledních deseti letech. V současné době se pěstuje v konvenčním i ekologickém zemědělství. Pěstitelské plochy u konvenční pohanky bohužel nejsou sledovány a odhadují se na cca 2100 ha. Pohanka je jednou z nevýznamnějších tržních plodin v ekologickém zemědělství, kde se pěstuje od roku 1994. Na rozdíl od konvenční je rozsah jejich ploch podchycen (obrázek 2). Na ekologicky hospodařících farmách se v roce 2001 vyselo 900 ha této plodiny. V současnosti je tak Česká republika jedním z nejvýznamnějších producentů „bio“ pohanky v Evropě. Celková plocha pohanky (konvenční i ekologické) v ČR se tedy odhaduje na cca 3000 ha (0,12 % zemědělské půdy), což je nejvíce nejen v historii ČR, ale i bývalého Československa.

Kolekce genetických zdrojů pohanky v ČR

Jedním z hlavních problémů v pěstování konvenční i ekologické pohanky je nedostatek vhodných kvalitních odrůd. V minulosti se pěstovaly zejména krajové odrůdy. Vzhledem k úpadku pěstování pohanky v bývalém Československu skončilo šlechtění vlastních odrůd a nebyl zde zájem ani o konzervaci genetických zdrojů pohanky. V této době tak došlo ke ztrátám cenných domácích materiálů. Osetí velmi malých ploch se stačilo pokrýt osivem dovezeným ze zahraničí.
Na rozdíl od hlavních plodin, zejména obilnin, má práce s genofondem pohanky v ČR jen krátkou historii. Systematické studium genetických zdrojů začalo ve VÚRV Praha – Ruzyně od roku 1993. V současnosti je v poměrně rozsáhlé kolekci pohanky seté a tatarské shromážděno 136 genotypů, přičemž většina je zahraničních.
Současně se shromažďováním a evidencí genetických zdrojů pohanky (http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/) probíhá jejich hodnocení a následná konzervace v genové bance. Charakterizace genotypů se provádí na základě mezinárodního klasifikátoru pro pohanku (Descriptor list for Buckwheat, IPGRI, 1994). Základní hodnocení umožňuje výběr jednotlivých genotypů, které jsou dále podrobněji testovány. Nejvhodnější z nich jsou vybrány a doporučeny pro pěstování. Systém dlouhodobého uskladnění je stejný jako u jiných plodin.
V ČR jsou registrovány jen 2 odrůdy pohanky: domácí ´Pyra´ a ukrajinská ´Jana´. Pěstují se však i další zahraniční odrůdy (´Hruszowská´, ´Emka´, ´Kora´, ´Kara-dag´, ´Aelita´ aj).

Česká „bio“ pohanka a pohankový program

Společně s rozvojem ekologického zemědělství u nás se výrazně zvyšoval i zájem o pohanku, která se stala zajímavou tržní plodinou farmářů a menších zemědělských podniků hospodařících především v ekologických systémech. Zde je zabezpečeno komplexní řešení pohankového programu řízeného obchodní společností PRO-BIO, Staré Město pod Sněžníkem. Jeho cílem je rozvíjet spolupráci zemědělců, zpracovatelů, obchodníků, výzkumných ústavů, lékařů a konzumentů.

Svaz Pro-Bio, Šumperk společně s obchodní společností Pro-Bio zajišťují:
 Dlouhodobý smluvní výkup „bio“ pohanky
 Zaručené výkupní ceny za „bio“ pohanku i pohanku z přechodního období
 Výkup a odvoz ihned po sklizni na náklady obchodní společnosti
 Dodávky osiva, případně jeho úvěrování
 Poradenství při pěstování, sklizni a posklizňové úpravě
 Kvalitní zpracování pohanky a výrobu širokého sortimentu výrobků
 Vývoj nových výrobků z pohanky
 Propagaci reklamu (ochutnávky, receptáře, prodejní akce)
 Podporu výzkumu pohanky (společné projekty s výzkumnými ústavy, zemědělskými univerzitami)

Sortiment pohankových výrobků, domácí a zahraniční trh s pohankou

Ve srovnání s ostatními evropskými státy, je domácí trh dobře rozvinutý. Odbyt „bio“ pohanky každoročně vzrůstá o 40 – 60 % a zvláště roky 1999 a 2000 znamenaly obrovský „boom“ na českém trhu. Důvodem je především široký sortiment (skoro 40) a vysoká kvalita výrobků, které jsou distribuovány především do prodejen zdravé výživy v celé ČR, do některých supermarketů a restaurací. Kromě tradičních pohankových krup, krupice a mouky jsou na trhu vločky, různé mlýnské a pekařské výrobky, pufované výrobky, různé pohankové čaje. Pohanka je součástí nápojů a dietních uzenin pro bezlepkovou dietu. Prodávají se také relaxační polštáře plněné pohankovými slupkami.

Poměrně dobře je rozvinutý i zahraniční obchod. Česká republika exportuje pohanku do Slovinska a hlavně do států EU (Německo, Rakousko, Holandsko, Dánsko aj.). K nám se vozí hlavně z Polska a Ukrajiny. Porovnání dovozu a vývozu pohanky za posledních 8 let ukazuje obrázek 3.

Výzkumem na pohanku se zabývá řada výzkumných ústavů a zemědělských univerzit. Jedním z projektů, který v současné době probíhá je projekt podporován NAZV, MZe ČR: „Diverzita opomíjených obilnin a pseudoobilnin a její využití v setrvalém zemědělství a zdravé výživě“ (QD 0057). Součástí jeho řešení je i studium nutriční hodnoty naklíčených semen pohanky a jejich využití v nových vysoce kvalitních výrobcích. Dosažené výsledky byly prezentovány na mezinárodním symposiu na pohanku v Koreji, na kterém měla svého zástupce i ČR. Příští IX. Symposium na pohanku se bude konat v Praze v roce 2004.

Ing. Anna Michalová, CSc.
VÚRV Praha – Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *