Herbicidy je třeba střídat

Zemědělská obchodní společnost (ZOS) Šestajovice Jirny, a.s., zaměřila své podnikání především na chov skotu a prasat, čemuž přizpůsobila i strukturu pěstovaných plodin. Není proto divu, že z celkové výměry 930 hektarů pěstují kukuřici na 220 hektarech a zdejší snahou je dosažení co nejlepších výsledků. Udržení porostů v bezplevelném stavu je jednou z mnoha podmínek k dosažení tohoto cíle.

Zemědělská obchodní společnost Šestajovice obhospodařuje zmiňovanou výměru v katastrech obcí ležících nedaleko hlavního města Prahy. Jak nám řekl zdejší agronom Ing. Josef Korda, zdejší hospodaření má svá specifika. Problémem je získat schopné pracovníky, neboť ti raději než práci v zemědělství volí dojíždění do Prahy za vyšším výdělkem. Místní zemědělské podniky navíc přicházejí o půdu, která ustupuje nové výstavbě. Kromě toho trápí místní farmáře problémy jako většinu jejich kolegů.
Šetří se všude
Podle slov agronoma i zde musí šetřit, a proto například množství čistých živin dodávaných na hektar dosahuje zhruba 100 kg. Ve výživě rostlin hraje důležitou roli chlévský hnůj. Skot zde totiž chovají ve stlaných stájích.
S dosahovanými výnosy polních plodin Ing. Korda není spokojený. Průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 t/ha, ozimé pšenice 5,7 t/ha, tritikale 5,5 t/ha jsou však výsledky, které mnozí farmáři mohou jen závidět.
Ani v tomto středočeském regionu příroda zemědělce v poslední době neušetřila. Jak agronom uvádí, loni na podzim se nepodařilo sklidit část výměry cukrovky a zasít se povedlo jen 35 % plánované výměry ozimů. Z 50 hektarů ozimé pšenice navíc museli přesívat celých 30 hektarů. Je tedy patrné, že na zdejších pozemcích letos jednoznačně převládly jarní plodiny.
Jařiny v přesile
V Šestajovicích nezvykle zaseli 150 hektarů jarní pšenice a 100 hektarů sladovnického ječmene. Do zdejšího osevního postupu patří kromě dalších tzv. menších plodin (oves, tritikale, víceleté pícniny) asi 175 hektarů cukrovky a již zmiňovaných 220 hektarů kukuřice. Zhruba polovina její výměry je určena na siláž, druhá polovina na zrno. Pěstují zde například silážní hybridy Atalante a Celido, zrnové Mesnil, Lambada, Cocagne, Chambord a další. Kukuřici na zrno v Šestajovicích sklízejí při vlhkosti 34 až 42 %, zrno konzervují oxidem uhličitým a uskladňují ve vítkovických věžích a ve vacích. Využívají ho při krmení prasat i skotu.
Zkušenosti s novým herbicidem v kukuřici
Za nejdůležitější v agrotechnice kukuřice považuje agronom včasné setí, letos kukuřici seli 15. dubna. Další důležitou součástí agrotechniky je regulace plevelů. I v šestajovickém podniku donedávna používali triazinové přípravky. Ing. Korda si je však vědom rizik, která výhradní používání těchto herbicidů přináší. Jde o vznik rezistence, ale také o špatný ekologický profil těchto přípravků. V budoucnu můžeme předpokládat, tak jak je tomu již dnes v některých zemích Evropské unie, zákaz používání těchto herbicidů.
Pro letošek se proto agronom rozhodl vyzkoušet nový herbicid z nabídky společnosti Syngenta Callisto 480 SC, jež jsme i v našem týdeníku představovali. Tento posteemergentní herbicid použil na celé výměře kukuřice a aplikoval ho 26.5., což je asi měsíc po setí kukuřice. Na většině výměry, kde jsou nejčastějšími plevely merlíky, laskavce, lebeda, pcháč, heřmánek a ježatka, použil přípravek v kombinaci s Dualem Gold 960 EC (0,25 l Callisto + Atplus 0,5 % + 1,2 l Dual Gold). Tato kombinace se letos stala zárukou dlouhodobé ochrany proti dvouděložným i jednoděložným plevelům. Na pozemky s výskytem pýru použil Ing. Korda Callisto v kombinaci s herbicidem Milagro (0,15 l Callisto + 1 l Milagro). U pěstovaných hybridů ve zdejším podniku nedošlo k žádnému poškození a účinek na pýr plazivý, ježatku kuří nohu a dvouděložné plevele byl výborný.
S účinností obou kombinací jsou v Šestajovicích velmi spokojeni, neboť porosty kukuřice jsou skutečně „čisté“, což dokládají i pořízené fotografie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *