Fyziologie tvorby výnosu u kukuřice

Pokračování k INFO v Úrodě č. 12/2000 V mnoha vědeckých experimentech se zkoušelo, jak stanovit a vysvětlit nejrůznější určující vlivy na výnos škrobu, popřípadě výnos zrna. K tomuto účelu je vhodné rozdělit si období od květu do plné zralosti na jednotlivé úseky a tyto úseky popsat.

Období po odkvětu

Jde o určitý časový úsek, jehož délka je rozdílná pro jednotlivé typy hybridů (8 – 22 dní). Charakteristickým znakem období po odkvětu je zakládání embrya a zároveň ihned začíná (i když jde o nepatrné množství) ukládání škrobu.

Období ukládání škrobu do zrna

S nástupem mléčné zralosti se obsah škrobu v zrně zvyšuje a tento škrob končí v korunce zrna. Od fáze mléčné zralosti se díky stále probíhajícímu ukládání škrobu zvyšuje obsah sušiny a její nárůst plynule pokračuje i nadále. Příznakem pro ukončení ukládání asimilátů do zrna je vznik černé skvrny na bázi zrna v místech, kde je zrno spojeno s vřetenem. Tato skvrna vzniká na konci voskové zralosti.
Asimilační proud do zrna je v principu napájen ze dvou zdrojů:
Vodorozpustnými cukry, které se akumulují během vegetativního vývoje ve stéble a v průběhu generativního vývoje také ve vřetenech a listenech.
Novými asimiláty syntetizovanými po odkvětu v zelených a aktivních částech rostlin.
Je známo, že v tropických pěstitelských podmínkách mají zásobní uhlohydráty na celkově vyprodukovaném množství škrobu relativně nízký podíl (asi 10 %). Největší část asimilátů je během růstu ukládána přímo do zrna.
Čím jsou povětrnostní podmínky horší, tím vyšší je podíl zásobních cukrů na tvorbě škrobu. Tyto zásobní cukry se v převažujících severoevropských podmínkách tvoří i v teplých srpnových týdnech. Pokračující zasychání listů na podzim v kombinaci s nízkými teplotami má za následek plynule se snižující tvorbu nových asimilátů. Z literatury je pak známo, že syntéza škrobu v té době tvoří sotva 50 %.
Na základě těchto okolností je úroveň maximálně dosažitelného výnosu škrobu závislá na následujících předpokladech:
Na délce vegetativní fáze a na včasné a vysoké listové pokryvnosti ( LAI ) v kombinaci s vysokým množstvím zásobních látek vytvořených fotosyntézou.
Čím je kratší období po odkvětu, tím více času zbývá pro ukládání škrobu a tím více škrobu může být uloženo do zrna
Čím je delší fáze pro ukládání škrobu do zrna a čím vyšší je rychlost ukládání škrobu do zrna, tím dříve je vyčerpáno geneticky podmíněné množství ukládaného škrobu.
Délka období ukládání škrobu do zrna a rychlost ukládání škrobu jsou závislé na tzv. sytostním doplňku. Sytostní doplněk je rozdíl mezi maximální a absolutní vlhkostí vzduchu a uvádí se v g. m-3 nebo také v hPa, kdy jde o množství páry, které se nedostává, aby byl 1 m3 vzduchu při dané teplotě párou nasycen. Této veličiny se z výhodou využívá k vyjádření výsušných schopností vzduchu a má úzký vztah k celkovému vývoji vegetace.
Rychlost dozrávání zbytku rostliny rozhodujícím způsobem ovlivňuje podíl nových asimilátů na celkové produkci škrobu.
Produkce asimilátů a ukládání asimilátů jsou vzájemě závislé – tzn., že produkce zásobních látek je limitována genetickou úrovní akumulačního potenciálu (například počtem zrn v klasu). V případě poškození generativních orgánů následkem fyziologických poruch nastupuje nadprodukce asimilátů. Je-li naopak úložná kapacita větší než výkonnost asimilace, nedochází k úplnému osazení palice zrnem.

Hybridy, u kterých zůstává zelený zbytek rostliny při dosažení fyziologické zralosti zrna, mohou tudíž ještě zvýšit podíl nových asimilátů. Toto doplňkové zvýšení škrobu vede kromě jiného (zvýšení energetické hodnoty) k nárůstu obsahu sušiny v celé rostlině. V hraničních polohách pěstování kukuřice, ve kterých nízké teploty brání vysoké fotosyntetické aktivitě, naráží tyto typy hybridů na bariéru pěstitelských možností. V těchto hraničních podmínkách je třeba upřednostňovat hybridy, které během svého vegetativního vývoje hromadí velké zásoby vodorozpustných cukrů ve stéble a tyto pak v průběhu dozrávání zrna přeměňují a ukládají jako škrob. S tím spojené rychlé a zdravé dozrávání zbytku rostliny dodatečně podporuje dosažení optimálního obsahu celkové sušiny (například Gamma a Pedro).

Zrnová zralost

V této fázi nárůst sušiny zrna závisí na úbytku vody ze zrna. Struktura zrna a jeho obalů a povětrnostní podmínky, jako jsou teplota, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, mráz apod., ovlivňují rychlost dozrávání.

Stránku připravil Ing. Jan Bosák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *