Extenzivní brambory na cestě do pekel

Na loňský rok pěstitelé brambor nevzpomínají v dobrém. Ekonomika pěstování brambor byla ve srovnání s ostatními plodinami velice špatná. Letos si brambory při hodnocení rentability v konkurenci ostatních komodit svoji reputaci polepšily. Není to však dáno jejich vyšší cenou, ale poklesem cen ostatních komodit. Z pěstitelského pohledu byl letošek rozporuplný. Šanci na vynikající výnosy hatil mimo jiné velice silný tlak chorob, který se navíc negativně projevil na kvalitě sklízených hlíz.

Hodnocení letošní bramborářské sezóny zaznělo mimo jiné na 18. ročníku Bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě v rámci odborného semináře Obchod s bramborami. Jak na něm uvedl Ing. František Novák, CSc., předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky, i přes stávající ekonomiku pěstování brambor nelze v žádném případě u této komodity uvažovat o extenzivní výrobě. „Cesta do pekel,“ tak doslova pojmenoval tento směr pěstování brambor.
Ing. Novák ve své přednášce rovněž připomněl nezbytnou podmínku k tomu, aby brambory opět získaly své postavení tradiční a hojně spotřebovávané potraviny. Tou je kvalita. Apeloval proto na dodržování odrůdové pravosti a jednotnosti prodávaných brambor a i orgány státní správy vyzval k přísné kontrole.

Pokles výměry

Podle dosavadních odhadů se letos v České republice brambory pěstovaly na výměře 38 088 hektarů, a to včetně započítání produkce domácností. V Havlíčkově Brodě o tom informoval Václav Mottl z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Oproti předchozímu roku to znamená pokles o 1284 hektarů. Raným bramborám z uvedené letošní výměry přísluší 3656 hektarů. Z této skupiny brambor došlo k mírnému nárůstu ploch. Průměrný výnos je letos odhadován na 25,17 t/ha, což znamená celkovou produkci brambor 958 675 tun.
Cena, za kterou pěstitelé letos konzumní v září brambory v září prodávali, vykazuje Český statistického úřad 3,89 Kč/kg. V Havlíčkově Brodě se však hovořilo o aktuálních cenách 2,5 – 3 Kč/kg.

Rozdílné podmínky i v jednom podniku

Ačkoliv je letošní výnos nadprůměrný, průběh sezóny zdaleka nebyl jednoduchý. Ve výnosech i ve kvalitě jsou v závislosti na lokalitách významné rozdíly, neboť i množství a forma srážek byla velmi rozdílná. A to i v rámci jediného podniku. Hovořil o tom také Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o. Jak dále zhodnotil, pro letošní rok byl charakteristický velice silný tlak houbových chorob. Plíseň bramboru se v porostech prvně vyskytla již červnu. Napadeny byly i odolné odrůdy, běžná ochranná opatření selhávala. Došlo rovněž k napadení hlíz, zvláště tam, kde pěstitelé zanedbali ošetření v závěru vegetace. Hojně se vyskytovala také vločkovitost hlíz a jejich deformace. Z dalších častých škodlivých činitelů Ing. Čepl zmínil plevelné brambory.

Virové choroby problémem pro sadbu

Kapitolou sama pro sebe byl výskyt virových chorob, jež odvisí od výskytu jejich přenašečů, především mšic. Ten byl již třetím rokem po sobě alarmující a vedl k velkému procentu zamítnutých množitelských porostů, o čemž informovala Ing. Barbora Dobiášová z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Podle průběžných výsledků posklizňových zkoušek bylo letos neuznáno 24,8 % množitelských ploch.

Téměř dvoustovka odrůd

Množitelských ploch brambor bylo letos přihlášeno 4031 hektarů a zastoupení na nich mělo 199 odrůd, uvedla na Bramborářských dnech dále Ing. Dobiášová. Pouze osm odrůd se však mělo výměru množení větší než 100 hektarů. Byly jimi odrůdy Adéla, Dali, Impala, Magda, Marabel, Ornella, Princess, a Rosara. Celkem 28 odrůdy bylo množeno na výměře menší než jeden hektar.

Návštěva z Peru

Bramborářské dny se tradičně mohou chlubit mnoha váženými hosty z řad českých i zahraničních politiků. Letos mezi nimi byl i velvyslanec Peru Alberto Efraín Salas Barahona, který zde zmínil, že poslední výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily, že zemí původu brambor je právě jeho domovská země. Velvyslanec Peru brambory považuje za jeden ze spojujících článků a základních kamenů tamní národní identity.
Dnes se v Peru brambory pěstují na asi na 222 tisících hektarech půdy především ve vnitrozemí a s průměrným výnosem 11,7 t/ha. Průměrná spotřeba činí asi 88 kg/osobu/rok. Což je, jak velvyslanec uvedl, v současnosti hluboko pod průměrem některých evropských zemí – například Francie či Belgie. Dodejme, že průměrná spotřeba brambor v České republice je asi 65 kg/osobu a rok.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *