Experimentování už máme za sebou

Uplatnit se na trhu s rostlinnými komoditami stojí dnes farmáře mnoho úsilí. Když není odbyt jedné z plodin ideální, hledá proto nějakou jinou a doufá, že mu přinese větší zisk. Ne všem plodinám se ale daří ve všech klimatických a půdních podmínkách, a tak farmáři pěstováním plodin v nevhodných oblastech riskují neúspěch. O tom, že se takové experimentování příliš nevyplácí, se přesvědčili také ve společnosti Zemo, spol. s r. o.

Společnost Zemo, která sídlí v Bohatých Málkovicích na Vyškovsku, se zabývá intenzivní rostlinnou výrobou. Přestože v areálu podniku stále stojí stáje, kde se dříve choval skot, dnes je už rozsah činností podniku zúžen na pěstování několika tržních plodin, které se do tamní oblasti hodí.

Místo mléka intenzivní rostlinná výroba
Když se v roce 1993 podnik přetransformoval, rozhodovalo se vedení, čím se farma bude dále zabývat. Stáje, ve kterých se doposud choval skot, potřebovaly rekonstrukci, navíc výroba mléka v podniku byla v té době ztrátová. „Krávy, které jsme chovaly, byly české straky převáděné na holštýnské plemeno. Přestože měly vyšší užitkovost, kolem osmi a půl tisíce litrů mléka, byla jeho cena za jeden litr asi korunu pod našimi náklady,“ svěřuje jeden z jednatelů společnosti Ing. Václav Krč. Podle něho byla hlavní příčinou zastaralá technologie. Druhým důvodem byl nízký stav zvířat. „Ze začátku jsme tu měli asi 250 krav, potom už jen kolem stovky. To je málo, protože podle mě se produkce mléka začíná vyplácet, až když stádo čítá alespoň čtyři sta kusů,“ je přesvědčen. Chov skotu byl tedy nakonec zrušen, což se posléze ukázalo jako správné rozhodnutí. „Zpětně toho vůbec nelitujeme. Mohli jsme alespoň hodně investovat do moderní technologie v rostlinné výrobě, takže ji teď můžeme dělat opravdu intenzivně,“ svěřuje se.
Od živočišné výroby ale podnik úplně neupustil. Příležitostně se totiž v bývalých kravínech provádí výkrm prasat a po dvoře neustále pobíhá hejno kachen, slepic, perliček a dokonce i pávů. „Ty máme pro zábavu,“ přiznává jednatel, zatímco prasata chovají ve velkém na maso. „Výkrm prasat provádíme nárazově, když je dobrá cena nebo se nám zrovna nepovede udělat obilí v potravinářské kvalitě. Selata nakupujeme z Německa a Nizozemska a tady na farmě zůstávají zhruba čtyři měsíce. Zrovna teď jich máme asi 1600,“ oznamuje.

Už žádné experimenty
Podnik hospodaří na výměře 1800 hektarů zemědělské půdy, kde se vysévají klasické tržní plodiny. Největší rozlohu na polích zaujímá ozimá pšenice, potom ječmen jarní a slunečnice. Dalšími pěstovanými plodinami jsou cukrovka, hrách, řepka, mák a hořčice. Farma si většinu pozemků pronajímá, vlastní asi jen deset procent.
V osevním postupu se v budoucnosti žádné změny nechystají. To, co se teď pěstuje, se podle Ing. Krče do tamní oblasti hodí a není třeba to nijak měnit. „Experimentování s různými plodinami už máme za sebou. Vyzkoušeli jsme už skoro všechno, dokonce jsme dělali i trávy na osivo nebo světlici barvířskou pro výrobu léčiv,“ zmiňuje se jednatel. U té ale nebyl dobrý odbyt, kvůli tomu z jejího pěstování brzy sešlo. Travám se zase v oblasti Hané (jakém ???) příliš nedařilo. Podle Ing. Krče je pro travní porosty optimální vetší nadmořská výška a více srážek. „Přesvědčili jsme se o tom, že se vyplatí pěstovat jen to, čemu se tady opravdu daří, co dá vysoké výnosy a jde dobře na odbyt. Ani my, ani farmy v okolí už nic nového pěstovat nezkoušejí,“ prohlašuje. Jediné, čemu by se nebránil, by bylo pěstování energetických plodin pro výrobu bioelektřiny. To by ovšem musel stát začít jejich pěstování více podporovat. Momentálně by se to totiž nevyplatilo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *