Evropské trendy ve vývoji potravin

Konec druhého tisíciletí přinesl obrovský rozvoj průmyslové výroby potravin. Znalosti o fyziologii výživy se prohloubily, objevily se nové poznatky, které výrobci potravin uvádějí do praxe tím, že vyvíjejí nové typy potravin. Na trhu se objevují výrobky, které vycházejí vstříc změněným životním podmínkám spotřebitelů. Mezi hlavní skupiny nových výrobků patří funkční potraviny, potraviny s vyšším stupněm pohotovosti, označované jako konvenience, potraviny na bázi geneticky modifikovaných organismů a biopotraviny.

Počet potravin nově uvedených na trh EU je pozoruhodný
Sektor výroby potravin 15 členských států EU tvoří největší část průmyslu v rámci EU. Produkce potravinářského sektoru v EU představuje ročně zhruba 600 mld. EUR. Celkový prodej potravin vyráběných v EU se zvýšil o 40 % a tvoří asi 15 % celkového obratu v Evropě. Podle statistických údajů zůstává spotřeba přibližně konstatní, během posledních pěti let se však podstatně změnilo složení nakupovaných potravin. Největší potravinářský průmysl je v Německu, výše jeho produkce představuje 22 % všech potravin vyrobených v 15 členských státech EU, podíl francouzského průmyslu je 19 % a Velké Británie 13,7 %.
Ve srovnání s potravinářským průmyslem USA uvádí evropský průmysl na trh menší počet nových výrobků. Výjimkou je oblast dětské výživy. Přesto jsou údaje o počtu nových výrobků uvedených na trh v zemích EU pozoruhodné: 447 druhů pečiva, 914 nových nápojů, 338 druhů zmrzliny a mražených dezertů. Největší zvýšení výroby zaznamenaly pohotové zmrazené pokrmy (13,3 %), cereální výrobky (10,1 %) a mražené dezerty (10,9 %). Hlavními důvody tohoto vývoje jsou vyšší zaměstnanost žen, snaha ztrácet co nejméně času nakupováním a přípravou pokrmů a zvýšená obliba potravin, které zajišťují výživu, dodávají organismu všechny potřebné složky a zlepšují zdraví.

Základní trendy
Základní evropské trendy ve vývoji potravin leze tedy definovat takto:
 Trend č. 1 – původnost – Záměrem výrobců potravin je přizpůsobit nejlepší evropské pokrmy průmyslové výrobě tak, aby mohly být užívány vzrůstajícím počtem zaměstnaných žen a rodinami s malým počtem členů i jednotlivci.
 Trend č. 2 – zdraví – Heslo „zdraví“ je v současné době jedním z hlavních motivů při vývoji nových výrobků. Projevuje se příklon k prebiotickým a probiotickým složkám, k užití bylinných produktů v potravinách a doplňcích a k fytochemikáliím. Přitom pojem „zdravý produkt“ představuje v Evropě většinou výrobek, do kterého bylo přidáno něco zvláště prospěšného, nikoliv výrobek, ze kterého byla odstraněna škodlivá složka.
 Další trendy – Zkrácení cyklu obměny výrobku – čím více nových produktů se objevuje na trhu, tím vzniká vyšší konkurence nutící výrobce stahovat výrobky s nižším uplatněním. Nápoje – v této kategorii se objevuje nejvyšší počet nových výrobků. Značně se rozšířily nápoje na bázi minerálních vod. Nárůst jejich spotřeby dosáhl v západní Evropě 4 %, ve východní Evropě pak 10 %. Zatímco roční spotřeba těchto nápojů dosahuje v průměru v Evropě 65 l na osobu a rok, v USA je to kolen 175 l. Luxusní výrobky – v Evropě i USA se těší tyto výrobky zvýšené popularitě. Jedná se většinou o různé dezerty a zvláště pak cukrářské výrobky. Do této kategorie patří i speciální výrobky z masa a ryb s různými náročnými omáčkami a zálivkami. Drůbež – její spotřeba stoupá vzhledem k poklesu spotřeby červeného masa. Je nabízena v různých úpravách, takže tyto výrobky lze zařadit i do kategorie pohotových pokrmů a polotovarů. Potraviny pro demografické skupiny – největší popularity a největšího rozvoje dosahuje skupina potravin určených pro děti různých věkových skupin, neboť podstatně usnadňuje práci zvláště zaměstnaným matkám. Tyto výrobky rovněž zajišťují, že jejich složení odpovídá potřebám dětí jednotlivých věkových kategorií. Vzhledem k tomu, že evropská populace stárne, vývoj nových potravin se zaměřuje i na produkty pro seniory. Zvláště v Německu je rozšířena výroba potravin pro diabetiky a další skupiny lidí, pro které je zvláštní výživa nezbytná.

Pozice výroby potravin v EU a v ČR
Produkce potravinářského sektoru v EU, do níž ČR směřuje, činí ročně zhruba 600 mld. EUR. Z celé průmyslové výroby to představuje cca 15 % a produkce potravin a nápojů patří v EU k důležitým sektorům. EU je celosvětově největším výrobcem potravin a nápojů.
Mezi zpracovatelskými odvětvími je potravinářský sektor s 2,6 mil. zaměstnanců na 3. pozici, pokud jde o počet pracovních míst (z toho 30 % je zaměstnáno v malých a středních podnicích, tj. do 249 zaměstnanců).
Pokud jde o potravinářský průmysl v ČR, pak při roční produkci zhruba 230 mld. Kč (vyjádřeno tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách), resp. cca při 13 % z celé zpracovatelské průmyslové sféry, zůstává nosným sektorem tohoto segmentu národní ekonomiky.
Po všeobecném strojírenství vytváří potravinářský sektor s cca 160 tis. zaměstnanci nejvíce pracovních míst (z toho cca 57 % je v malých a středních podnicích). Ukazuje se však, že proces restrukturalizace potravinářského sektoru v zájmu adaptace na nové podmínky, spojené se začleňováním do EU, bude nezbytně dále pokračovat a v podmínkách rostoucí globalizace se odrazí např. v růstu koncentrace, vzniku kapitálově silnějších seskupení apod.

****Tento rámeček je možno vložit kamkoliv v textu a případně podložit obrázkem*****

Prodej potravin ve třetím tisíciletí
Ve třetím tisíciletí bude prodej potravin vyžadovat nové formy, které budou odrážet měnící se strukturu zákazníků a jejich požadavků, i změny ve výrobních technologiích. V průběhu budoucích pěti let se podle názorů odborníků musí potravinářský průmysl zaměřit na dvě hlavní priority:
 co nejvíce zjednodušit finální přípravu potravin, aby je spotřebitel mohl snadno upravit k jídlu,
 zlevnit jejich výrobu, aby si je spotřebitel mohl koupit.
Podle představ marketingových odborníků budou obchody uspořádány tak, aby umožňovaly zákazníkům co nejpohodlnější nákup. Prosazuje se trend tzv. „nákupů na jedno zastavení“.
V příštích letech lze předpokládat, že spotřebitelé při nedostatku volného času budou vyhledávat kvalitní, čerstvě připravené pokrmy, které bude možno zakoupit a odnést si domů. Řešením má být vznik nového typu – křížence mezi supermarketem a restaurací. Očekává se, že v roce 2005 bude tento typ značně rozšířen.
Současné řetězce supermarketů připravují svoji novou strategii na obranu proti nově vznikající konkurenci a budou muset přikročit k radikálním změnám – od vnitřního uspořádání obchodů až k novým technikám služeb pro zákazníky.
Trend příštích let bude tedy zaměřen na rozšiřování nabídky hotových pokrmů, které by měly být všude snadno dosažitelné. Nabízené pokrmy budou velice pestré a různorodé, mimo jiné se bude rozšiřovat nabídka etnických pokrmů. V rámci renovace současných obchodních domů budou zřizovány restaurace s nabídkou kvalitních jídel, které bude možno konzumovat přímo na místě, nechat si zabalit k odnesení, nebo si zakoupené pokrmy nechat poslat domů.
S prudkým rozvojem počítačové techniky a rozšířením internetu je pravděpodobné, že takto vybavené domácnosti se stanou virtuálním nákupním střediskem. Lze předpokládat, že právě tento způsob nákupu se bude těšit velkému zájmu a oblibě a potravinářské obchodní společnosti se musí již v současné době připravovat na realizaci těchto záměrů.

Ing. Radka Ladýřová, Ph.D.
KS, PEF, ČZU Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *