Evropské konkurence se nebojíme

„Za svá pole se stydět nemusíme,“ říkají společníci firmy Penta Dřetovice, s. r. o. Při návštěvě tohoto úspěšného zemědělského podniku na kladenském okrese jsme se o tom přesvědčili i my. Ne každý český zemědělský podnik se totiž může letos chlubit průměrným výnosem ozimé pšenice přesahujícím 7 tun z hektaru, výnosem řepky téměř 4 tuny, zlepšujícím se výživným stavem půd atd.

Společnost Penta Dřetovice obhospodařuje asi 1200 ha orné půdy. Protože se zabývá jen rostlinnou výrobou, je na polích pronajatých od vlastníků a pozemkového fondu 100% zornění. Slovo zornění tu však již ztrácí původní smysl. Orbu tu již od roku 1996 a na některých pozemcích ještě déle nahrazuje mělké zpracování půdy.
Struktura výroby je zde takřka tradiční. Největší výměra patří obilninám, především potravinářské pšenici a sladovnickému ječmeni. Svoje místo má v osevním postupu hrách. Pěstují jej asi na 130 ha, z toho asi na 30 ha množí osivo. V podniku bez živočišné výroby má luskovina nezastupitelné místo. Společníci firmy připouští, že hrách není tak lukrativní plodinou, přesto je při dosahovaném výnosu 3,8 tuny z hektaru jeho pěstování také rentabilní. Hodnotit ekonomiku pěstování této plodiny se však musí společně například s ekonomikou pěstování pšenice. To, že pšenice dá výnos 8 tun z hektaru, je z části i díky hrachu.
Na dalších 150 ha pěstují v Pentě řepku. Stále větší výměru zaujímá mák, v letošním v roce 120 ha. S touto plodinou provádějí v Dřetovicích odborníci z České zemědělské univerzity pokusy, letos prvně budou hodnotit také ztráty při sklizni. Zdejší pěstitelé tak mají cenné odborné informace tzv. z první ruky. Ač ne všechny pozemky jsou zde vhodné pro pěstování cukrové řepy, její výměra se stále drží na 130 ha. O dalším pěstování cukrovky však podle slov rozhodne to, jak se bude vyvíjet cukerní politika.
Orbě odzvonilo
Cukrovka má v Pentě zvláštní postavení, je jedinou plodinou, pro kterou se dosud pole orala. Proto tu měli dva osevní postupy, jeden s cukrovou a jeden s řepkou. Na části ploch pro cukrovku však zkusili pole také neorat, pouze je radličkovým podmítačem hluboce kypřili do 25 až 28 cm. Mezi porosty cukrovky v těchto dvou systémech zde není podle dosavadních zjištění významný rozdíl a tak se zdá, že orbě v Dřetovicích brzy zcela odzvoní. Orba totiž do zdejší technologie nezapadá. Mělké zpracování půdy je totiž systém, při kterém se až po několika letech vytváří požadovaný profil ornice, humus v povrchové vrstvě půdy, život v půdě atd. Toho se s orbou pro cukrovku docílit nedalo. Vzdát se orby na celé výměře cukrovky již v příštím roce se však i zde zatím váhají, tradice je zde příliš silná.
Letošní rok výnosům přál
Ač v době naší návštěvy nebyla sklizeň ještě u konce, protože ji přerušilo nepříznivé mokré počasí, jsou zde s dosavadními výsledky spokojení. Ozimé obiloviny zatím daly výnos v průměru nad 7 tun z hektaru, z jednoho patnáctihektarového pole ozimé pšenice odrůdy Ebi sklidili dokonce 9,1 t/ha, z dalšího padesátihektarového lánu odrůdy Saskia 8 t/ha. Radost dělají také z porosty jarního ječmene. Odrůda Akcent dala v dobré kvalitě výnos přes 6 t/ha.
Avšak kvalita pšenic je letos velmi rozdílná. Některé odrůdy na mokré počasí velmi citlivě reagují zhoršením kvality.
Porosty řepky daly letos bezmála 4 tuny z hektaru. To je v systému mělkého zpracování půdy podle ing. Petra Frühaufa, jednoho ze společníků, velmi dobrý výsledek. Připouští, že s klasickou orbou by výnos mohl být ještě vyšší, pokud ovšem nepřijde pravidelný podzimní přísušek.
Sklizeň máku dosud nezačala, porosty ale slibují slušný výnos, stejně tak cukrovka.
„Dosažené výsledky nejsou zadarmo,“ řekl doslova ing. Frühauf. „Ač výnosům pomohl příznivý průběh počasí, projevilo se na nich také to, že jsme letos investovali mnohem více než v předchozích letech. A to se nám vyplatilo,“ uvedl dále.

Z půdy nejen brát
Za dosaženými výsledky stojí řada intenzifikačních faktorů. „Jsme si vědomi, že z půdy nemůžeme jen brát, musíme do ní také vkládat,“ říká pěstitel. Proto si zde pravidelně nechávají dělat rozbory půd a podle nich hnojí. Ne v každém podniku platí to, co v Pentě. Zde obsahy živin neklesají, naopak. To proto, že je do půdy každoročně vraceno asi 170 kg čistých živin na hektar. Pozornost zde nevěnují pouze dusíku, na dobré úrovni je tu i hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem a dalšími živinami. Protože jsou zdejší půdy jsou zásadité, stačí k udržení pH jen cukrovarnická šáma. V agrotechnice většiny plodin mají své nezastupitelné místo také listová hnojiva.
Další investicí ve výživě, která se firmě vyplatila, byla úprava secího stroje pro tzv. přihnojování pod patu. Při setí pšenice a řepky je takto aplikován DAM. V Pentě by rádi pro tento systém používali komplexnější hnojivo, ale to bohužel zdejší dodavatelé nenabízejí.
V systému bez živočišné výroby je samozřejmé, že na poli zůstávají všechny posklizňové zbytky. Důležité je jejich rozdrcení a následná aplikace dusíku pro urychlení rozkladu.
Ochrana rostlin komplexně
Velké prostředky věnují v Dřetovicích do ochrany rostlin. Prostřednictvím postřikovačů jsou na zdejší pole ročně aplikovány herbicidy, insekticidy, fungicidy, regulátory růstu a desikanty v hodnotě 5 milionů korun. Podle názoru společníků se však na životním prostředí neproviňují. Využívají především přípravky k němu šetrné. Při insekticidní ochraně řepky například používají dražší přípravky, aby zabránili škodám na včelstvech. Při výběru ostatních přípravků však i tady rozhoduje to nejdůležitější: účinnost a cena.
Důsledná ochrana rostlin zde byla samozřejmostí v každém roce, avšak, jak ale i zde připouštějí, fungicidní ochranu dosud neřešili komplexně. Do té letos investovali více, protože všechny ozimé obiloviny fungicidně ošetřovali dvakrát. I to je prý dovedlo k vysokým výnosům.
Nová technika zvyšuje produktivitu
Přechod na systém mělkého zpracování půdy si vyžádal investice do moderní techniky. Stroje na zpracování půdy tvoří její stěžejní pilíř. Při zpracování půdy a setí spoléhají dřetovičtí především na stroje značky Horsch, letos přibyl do výbavy nový radličkový podmítač Phantom o záběru 8 m. Ten agregují s letošní další velkou investicí – novým traktorem Massey Ferguson o výkonu 260 koní. Ve strojovém parku mají ještě jeden traktor značky MF o výkonu 200 k a dvě sklízecí mlátičky MF. Ty však celou sklizeň sami nezvládnou, a proto musí Penta ve žních využívat služeb.
Díky nové technice se podařilo významně zvýšit produktivitu práce. V Dřetovicích si pochvalují, že s novým podmítačem agregovaným za nový traktor zvládnou obdělat 70 ha za den.
Také proto zdejší produktivita práce přesáhla 100 ha na pracovníka. Kromě třech společníků totiž Penta zaměstnává jen šest stálých pracovníků a brigádníky v době žní.
Další zlepšení
Ani se současnými výsledky nejsou dřetovičtí pěstitelé zcela spokojení. Stále hledají možnosti zlepšení. Sledují také nejnovější poznatky domácích i zahraničních odborníků a svá rozhodnutí s nimi konzultují. Pro nastávající sezónu stojí před rozhodnutím, jak časně sít ozimy a s jakým výsevkem. Zahraniční odborníci totiž doporučují výsevek pod 100 kg/ha, čeští až dvojnásobně vyšší. Časného setí již počátkem září se dřetovičtí pěstitelé vzhledem k jejich podmínkám obávají, velmi nízký výsevek asi 100 kg na 1 ha si však vyzkoušejí.
U ozimé řepky se zde nízký výsevek již stal samozřejmostí. Jak nám ing. Frühauf dále řekl, rezervu podniku vidí především v preciznosti prováděných prací.
Plánované investice
Nejbližší plánovanou investicí námi navštíveného podniku je úprava haly pro skladování máku a makoviny. Mák zde chtějí i nadále pěstovat a protože dosud neměli potřebnou skladovací kapacitu a techniku pro separaci máku od makoviny, nemohli dodávat makovinu v požadované kvalitě. Pro další komodity je Penta vybavena skladovacími kapacitami i čističkou, avšak při letošních výnosech zřejmě stačit nebude. Právě pořízení nové čističky a sušičky mají zdejší podnikatelé zařazeno mezi dlouhodobějšími plány.
Neustálá modernizace techniky je také nezbytná a proto plánují investovat do nových postřikovačů. Aby společnost Penta nehospodařila pouze na pronajaté půdě, chtějí její společníci získat část pozemků pronajatých od státu do vlastnictví.
Obstát v konkurenci
Prvořadým cílem majitelů společnosti Penta je nadále zvyšovat intenzitu výroby a současně udržet půdu v dobrém stavu. Půdu, kterou jim vlastníci dali do správy, chtějí zhodnotit. Prý se to zatím daří a zdejší pole jistě ostudu nedělají. Samozřejmě chtějí obstát v konkurenci, a to i v konkurenci evropské. Pokud budou mít naši zemědělci srovnatelné podmínky se zemědělci v zemích EU, vzhledem k dosahované produktivitě práce a výsledkům se jí rozhodně neobávají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *