Evropa je ostrov bez modifikací

Plocha geneticky modifikovaných plodin ve světě narůstá, v Evropě je ale jen velmi nepatrná a v České republice bude komerční pěstování možné letos. Názory na požívání nových technologií se liší, rozhodne zřejmě jako vždy odběratel, hájící se zájmy spotřebitele.

Ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky v Praze proběhl seminář, který se týkal pěstování GMO v Evropě. Přednášel Felix zu Löwenstein, předseda německého Svazu pro ekologickou produkci potravin (BŐLW) a člen představenstva svazu ekologických zemědělců Naturland. Neskrýval, že o používání transgenních rostlin hovoří především z pohledu svého zájmu, ale upozornil, že i v konvenčním zemědělství někteří zpracovatelé deklarují, že jejich výrobky vznikly bez použití GMO, což využívají jako tržní výhodu. Uvedl příklad zahraničního velkoproducenta vajec, který zavedl náročný sytém certifikace a dovozu a sóji z Jižní Ameriky, který má zaručit nepřítomnost transgenů.
Podle koordinátorky genetické kampaně Greenpeace ČR Magdaleny Klimovičové by se s problémy mohli setkat také zemědělci dodávající mléko do Rakouska, protože někteří odběratelé údajně požadují, aby nepocházelo od krav, krmených GM plodinami. „Kde bude potravinářský průmysl nakupovat svoje produkty? Tam, kde bude trh ošetřen tak, že surovina bude spolehlivě prosta GMO,“ soudí Felix zu Löwenstein a dodává, že Evropská unie by měla na světových trzích těžit z toho, že produkuje potraviny bez použití transgenů. Jako perspektivní trh uvedl například Japonsko.

Nejasná hranice
Felix zu Löwenstein také zpochybnil, že odběratelé budou vykupovat suroviny, ve kterých se obsah transgenní DNA blíží 0,9 %, tedy hranici, po jejímž překročení nastupuje povinnost značit. „Některé olejové mlýny v Německu již jasně oznámily, že budou akceptovat nanejvýše 0,5 %, podobně i další podniky. Důvod je jasný, nechtějí riskovat překročení 0,9 % hranice ve finálním výrobku,“ uvedl s tím, že to je jeden z důvodů, proč bojují za maximální obsah 0,1 % modifikovavané DNA v konvenčním osivu. V současnosti uvažovaná hodnota 0,3 % je podle Felixe zu Löwensteina příliš vysoká.
S tím souvisí také otázka, jak přenést náklady na deklaraci čistoty (či obsahu) na pěstitele transgenních plodiny a na ty, kdo zanesení GMO do výroby způsobili. „Tíhu dokladování nemá nést ten, kdo transgenní plodiny nepěstuje,“ zdůraznil Felix zu Löwenstein. To je jedna z otázek, kterou by měla řešit pravidla koexistence, stejně jako případ, kdy je zemědělec sice dodrží, ale přesto způsobí škodu někomu dalšímu.

Ve světě další nárůst
Krátce poté, co Felix zu Löwenstein navštívil Českou republiku, přinesla nezisková organizace ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications) svoji pravidelnou zprávu o vývoji ploch geneticky modifikovaných plodin ve světě. Vyplývá z ní, že se v minulém roce pěstovaly na 81 milionech hektarů, což je oproti roku 2003 nárůst o 20 procent, a v historii pěstování GM plodin druhý nejvyšší. Jak zpráva dodává, celosvětově tyto nové technologie loni používalo již 8,25 milionů zemědělců v sedmnácti zemích. Je to o 1,25 milionů více než v předminulém roce v osmnácti zemích. Celkem 90 % nových uživatelů pocházelo z rozvojových zemí, kde také došlo k největšímu nárůstu ploch (7,2 milionu hektaru proti 6,1 milionu hektarů v průmyslových zemích).
Jak uvedl předseda ISAAA Clive James, rozvoj pěstování transgenních plodin, především u malých pěstitelů, kteří mají omezené možnosti vstupů, je známkou toho, že zemědělci i obyvatelé jak rozvojových, tak průmyslových zemí rozpoznali ekologické, ekonomické a zdravotní i sociální přednosti těchto plodin.

Očekává se povolení Bt-rýže
Pěstební plocha transgenních plodin v rozvojových zemích dosahuje v současné době více než třetiny celkové plochy, na které se tyto plodiny produkují, uvádí dále zpráva. V první pětici se nacházejí Argentina, Brazílie, Čína, Paraguay a Indie. Očekává se, že Čína v letošním roce povolí pěstování Bt-rýže, která patří mezi celosvětově nejvýznamnější obilniny, a přispěje tak k výraznějšímu akceptování transgenních plodin na celém světě.
Organizace odhaduje, že koncem tohoto desetiletí bude geneticky modifikované plodiny pěstovat 15 milionů zemědělců ve třiceti zemích na 150 milionech hektarů.
V roce 2004 dosáhla podle ISAAA hodnota celosvětového trhu transgenních plodin 4,7 miliardy USD, což tvořilo 15 % z 32,5 mld. USD z trhu týkajícího se ochrany rostlin v roce 2003 a 16 % globální ho trhu s osivy, který měl hodnotu 30 mld. USD. Hodnota trhu spočívala v prodejních cenách transgenního osiva a veškerých poplatcích za použité technologie.

Na špici Ameriky
Na špici zemí, kde se pěstují transgenní plodiny, stojí USA s plochou 47, 6 milionu hektarů (11 % nárůst), což odpovídá přibližně 50 % celkové pěstební plochy těchto rostlin. Průběžný nárůst zaznamenávají především plochy GM kukuřice, sóji a bavlny. Jak zpráva ISAAA dále uvádí, za ní následuje Argentina s 16,2 milionu hektarů (17 % nárůst) s nárůstem Bt-kukuřice, plochy sóji pochází téměř 100 % z modifikovaného osiva. V Kanadě plocha dosáhla 5,4 mil. ha (20 % nárůst), nejvíce narůstala řepka, kukuřice a sója. Brazílie uvedla 5 mil. ha především transgenní sóji (66 % nárůst), Čína pěstovala na 3,7 mil. ha GM bavlnu (66 % její celkové plochy v této zemi a nárůst o 32 %). Paraguay letos poprvé oznámila pěstování modifikované sóji na 1,2 mil. ha, Indie dosáhla největší – 400% nárůst -Bt-bavlny na 500 000 hektarů.
Z evropských zemí pěstovalo nejvíce GM plodin Španělsko, a sice Bt-kukuřici na ploše 58 000 hektarů, což je meziroční nárůst ve výši 80 %. V Německu byla nově zaznamenána jen nepatrná plocha této plodiny. Ve východní Evropě se objevil nápadný nárůst pěstování transgenní sóji v Rumunsku (100 000 ha).

Koexistence se blíží
V České republice se geneticky modifikované organismy dosud pěstovaly jen na pokusných plochách. Komerčním pěstování, možné od letošního roku, bude upraveno pravidly koexistence, závaznými pro pěstitele, které řeší pěstování GM plodin ve vztahu k ostatním směrům hospodaření. Ta jsou nyní již téměř hotova. Jak uvedl tiskový mluvčí MZe ČR Martin Severa, s jejich návrhem má veřejnost možnost se seznámit u příslušných účastníků řízení, zemědělci například prostřednictvím Agrární komory ČR, nebo přímo na ministerstvu zemědělství. Základní podmínky pravidel koexistence jsou zapracovány do návrhu nařízení vlády „o stanovení některých podrobností a bližších podmínek při poskytování národních doplňkových plateb k přímým platbám pro rok 2005“, které je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení. Poskytnutí platby na obhospodařování zemědělské půdy se v něm podmiňuje dodržováním stanovených minimálních vzdáleností a nahlášením výměry a polohy ploch s GM kukuřicí, pokud ji žadatel pěstuje.
Letos bude v České republice možné pěstovat některou z modifikovaných kukuřic uvedených ve společném evropském katalogu, které obsahují gen odolnosti proti zavíječi kukuřičnému. V letošním roce ale ministerstvo zemědělství neočekává rapidní nárůst ploch transgenní plodiny.
Samotný pěstitel je podle mluvčího Severy o povinnostech vyplývajících z pěstování GM plodiny i o charakteru příslušného GMO informován také formou technického průvodce, který je distribuován společně s osivem této kukuřice. Seznam všech u nás povolených odrůd Bt-kukuřice je k dispozici na stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *