Energii lze sklízet i z polí

Obnovitelné zdroje energie, především biomasa a dřevní štěpky, by se mohly stát dalším významným zdrojem příjmů v zemědělství. V zahraničí, především Dánsku, putuje do výtopen velká část sklizené slámy, další možností je využití bioplynu.

Systémy spalování biomasy jsou již technicky dobře zvládnuty, jejich provozní spolehlivost a efektivita je však zcela podmíněna dlouhodobou vazbou na dodavatele. Více než 50 % paliva u těchto zdrojů totiž tvoří produkce ze zemědělské půdy, zbývající podíl pokrývá štěpka ze dřeva. Na konferenci Obnovitelné zdroje pro venkov a teplárenství, která proběhla koncem dubna v Hradci Králové v rámci výstavy Teplárenské dny 2004, to uvedl Ing. Jiří Jiránek z Ministerstva životního prostředí ČR. Jako příklad uvedl Dánsko, kde zemědělci každoročně dodávají pro takové zdroje více než 1,2 milionu tun obilné slámy a do roku 2008 plánují dva miliony tun.
„Díky stanovení povinnosti výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a její minimální výkupní ceny lze u nás očekávat rychlý rozvoj tohoto oboru,“ uvedl ing. Jiránek. Podle jeho propočtů by pak biomasa k energetickému využití, produkovaná na 350 000 hektarech, mohla při předpokládané sklizni 3 mil. tun hmoty zásobovat třicet teplárenských zdrojů o výkonu 40 MW, popřípadě zásobovat teplem a teplou užitkovou vodou dva miliony obyvatel.
Odpady jako palivo
Provozy zemědělské výroby mají podle ing. Jiránka zpravidla velmi dobrou příležitost k náhradě fosilních paliv. Například drůbežářské provozy produkují takové množství suroviny k výrobě bioplynu, že přesáhne jejich vlastní spotřebu. Podobně sušárny zemědělských podniků mají každoročně k dispozici dostatek biomasy, například slámu, nevyužité seno či odpady ze sušení. Palivové náklady jsou podle něj v takových případech například ve srovnání se zemním plynem podstatně nižší a finanční prostředky vkládané do paliva zůstanou doma. Vyšší jsou však investiční náklady, a proto je nutné během přípravy pečlivě vyhodnotit reálné varianty. Průměrné ceny biomasy jsou u nás v současné době nízké, ale při větší poptávce lze očekávat jejich růst. U slámy řepky v balících Heston při ceně 600 Kč/t je cena jedné kWh 0,17 Kč, u slámy obilovin je to pak při ceně 1000 Kč více, tedy 0,29 Kč za kWh, podobně jakou u dřeva naštěpkovaného ze zbytků po těžbě lesa či cíleně produkovaného na plantážích. Nejdražší je energie z peletovaných surovin, nejlevněji celkem 0,10 Kč/kWh vyjde u dřevního odpadu z dřevozpracujících závodů.
Plodiny pro pěstování biomasy
Na biomasu lze pěstovat celou řadu plodin, nejčastěji se hovoří o křídlatce (výnos na pokusných plochách v průměru 50 tun sušiny z hektaru ročně), šťovíku (16 t), konopí (10 t) či o rychle rostoucích dřevinách – topolu a vrbě (7 t až 12 t se považuje za nadprůměrné). Jejich výhřevnost v suchém stavu je přibližně stejná jako u hnědého uhlí.
Jak uvedl Jan Weger z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, různé formy biomasy se postupně stávají žádanou surovinou pro průmysl, například pro výrobu bioplastů (funguje již v automobilovém průmyslu) nebo stavebních prvků. Výzkum se v poslední době zaměřuje na její využití pro produkci kapalných biopaliv či vodíku do palivových článků.
Podle směrnic Evropské unie se má v roce 2010 do pohonných hmot přimíchávat 5,75 procent etylalkoholu nebo methylesteru řepkového oleje. Kapacity na jejich výrobu však u nás dosud nejsou.
Dalším významným zdrojem obnovitelné energie je bioplyn. Pro jeho produkci je možné používat mnoho surovin, zpravidla odpadů, a více způsobů. Nejběžněji se v západních zemích používá anaerobní výroba bioplynu ve fermentačních nádobách s mechanickým promícháváním. Zpravidla se technologie sestává ze dvou nádrží, umístěných vedle sebe nebo jedna v druhé, kdy jedna slouží jako fermentační a druhá jako konečný sklad. Bioplyn se uskladňuje ve vakovém zásobníku a zpracovává se v kogeneračních jednotkách na elektrický proud a teplo, které se částečně využívá na podporu fermentace v nádrži. Uvedla to Mgr. Šárka Fajkošová ze společnosti Arrow Line, a. s., s tím, že v budoucnu budou na trhu dostupné mikroturbíny spalující bioplyn, případně jím nabíjené palivové články.
Stát chce podporovat obnovitelné zdroje
Obnovitelné zdroje mají obecně mnoho předností. Produkují energii za výrazně nižšího poškozování životního prostředí, než je tomu u neobnovitelných zdrojů energie, navíc nejsou zdrojem skleníkových plynů a jsou v současné době jako jediné téměř nevyčerpatelné. Jsou také k dispozici v daném regionu, což snižuje závislost na centrálním zdroji a jeho případné zranitelnosti. Uvedl to doc. Ing. Miroslav Hájek, PhD z ministerstva životního prostředí. Jak dodal, z potravinového řetězce u nás vypadne v příštích letech 500 000 až 900 000 hektarů zemědělské půdy, pro kterou bude třeba najít využití. Reálnou možností je pěstovat na nich energetické rostliny. Schválená nová Státní energetická koncepce považuje podle doc. Hájka zvýšení podílu výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů za cíl s velmi vysokou prioritou. Do roku 2010 by mělo pocházet 7 % energií z obnovitelných zdrojů, v roce 2030 by to mělo být až 16 %.
S výkupními cenami elektřiny z obnovitelných zdrojů je spojena i celá řada sporů. Ceny, které jsou vyšší než u běžných paliv, stanoví Energetický regulační úřad formou cenových rozhodnutí a jejich výši může měnit. Novela energetického zákona, který projednávala sněmovna, by snad měla zavést určité časové garance.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *