Ekozemědělcům spadl kámen ze srdce

Ekologické zemědělství (EZ) čekají výrazné změny, a to jak z pohledu legislativy, tak financování. Co se tedy dá v budoucnu očekávat vysvětlil Ing. Jiří Urban, ředitel obecně prospěšné organizace Bioinstitut a místopředseda Pro-Bio, svazu ekologických zemědělců.

Program rozvoje venkova (PRV) pro období 2007 – 2013 se po určitém váhání zřejmě rozběhne již letos na jaře. Co to pro vás znamená?

Za svaz Pro-Bio musím říct, že nám spadl kámen ze srdce. Těsně před Vánocemi se předchozí vedení ministerstva rozhodlo bez varování změnit podmínky a termíny, se kterými jsme již počítali. To byl šok, a proto jsme se proti tomu tolik ohrazovali. Rozhodnutí ministra zemědělství Petra Gandaloviče vše vrátit na původně dohodnutou úroveň a řídit se dokumentem PRV, který loni v srpnu schválila vláda, považuji za velmi rozumné. Teď je dán termín k přihlášení nových pětiletých závazků k agroenvironmentálním programům do 15. května. V tomto termínu bude podle vyjádření ministerstva také možné žádat o změnu existujících agroenvironmentálních závazků, které se u konkrétního žadatele změní z dosavadního Horizontálního plánu rozvoje venkova na nový Program rozvoje venkova ČR pro období 2007 – 2013.
Na tomto případu jsme si ale uvědomili, jak slabé je postavení ekologického zemědělství na ministerstvu, a chceme proto s jeho novým vedením jednat o zlepšení. Kromě posílení pozice EZ na ministerstvu, tedy obsazení míst odborných pracovníků a poradců, usilujeme například také o jmenování našeho přímého zástupce do monitorovacího výboru PRV.

Nováčci, kteří se do EZ přihlásili loni, tedy budou mít nárok na dotaci?

Ano, dostanou dotaci již za rok 2007. To je velmi důležité, jinak by totiž byli postiženi nejvíce. Během přechodného období vynakládají i další náklady navíc. Jde například o úpravy stájí, náklady spojené s poradenstvím a kontrolou EZ. Mají snížené výnosy a užitkovost v důsledku změny hospodaření.

Kolik jich je?

Sto čtyřicet za rok 2006 a nyní stále přibývají. Ještě se bude muset vyřešit, jak to bude s těmi, kteří se stihnou do EZ přihlásit do 15. května a podepíší nový pětiletý závazek.

Ministři zemědělství členských států Evropské unie schválili návrh nařízení o ekologickém zemědělství, které nahrazuje původní NR 2092/91. Kdy se podle něj ekologičtí zemědělci začnou řídit a co jim přinese?

Nové nařízení začne platit od ledna 2009. Za současného německého předsednictví EU se již mohou provádět jen nezbytné úpravy a budou vytvořeny pro ekozemědělce velmi důležité technické přílohy. Definitivní schválení proběhne v Evropském parlamentu. Nové nařízení bude obsahovat mnoho zásadních změn, které postihnou kromě zemědělské produkce i obchod s biopotravinami. Hlavním cílem Rady je zjednodušit a zpřehlednit obchod s biopotravinami na území EU, což má podpořit i povinné uvádění evropské bioznačky spolu s kódem kontrolní organizace.
Nové nařízení Rady přinese zjednodušení stávajícího právního rámce pro ekologickou produkci. Návrh nahrazuje současnou praxi „legislativy na základě výjimek“ průhledným, přesně regulovaným mechanismem. Doufám, že konečná verze bude také přehlednější a čtivější pro poradce a zemědělce. NR 2092/91 je skutečně nepřehledný a špatně upořádaný spisek, který nebyl u nás nikdy pořádně adaptován a vysvětlen.

I nadále je v EZ zakázáno používání geneticky modifikovaných organismů, ale nově je povolen, limit jejich obsahu do 0,9 %, stejně jako u konvenční produkce. Co to pro vás znamená?

Téma GMO bylo na jednání členských států tou nejožehavější otázkou. Do současné doby byla ekologická produkce jedinou zárukou nulové tolerance GMO v zemědělských produktech. S touto změnou v nařízení se mluví o tzv. nové nule, kterou je zmíněný limit 0,9 %. Svazy a ostatní organizace EZ v čele s IFOAM EU proti tomu protestovaly a snažily se přijetí limitu odvrátit. Bohužel však ke změně nedošlo a Rada se pouze rozhodla přidat do nařízení větu, která mluví o tomto novém limitu jako o „náhodném a technicky nevyhnutelném výskytu GMO“.
Přísnější pravidla pak mohou vytvořit členské státy úpravou národní legislativy, nebo svazy tvorbou náročnějších standardů. Naše platná národní právní úprava navazuje na NR 2092/91, a proto by muselo dojít ke změně zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Přísnější limit obsažený pouze v naší legislativě nebo ve svazových směrnicích by však opět dopadl na bedra českých ekologických zemědělců a zpracovatelů. Museli by na své náklady opatřovat rozbory a potvrzení, že produkty, které využívají ve své výrobě, v zahraničí certifikované jako ekologické, obsahují nižší limit GMO, např. 0,1 %. Navíc to není tak jednoduché, jako například zpřísnit používání měďnatých postřiků ve vinici nebo zakázat nadstandardně odrohování krav, což udělala například organizace Demeter. Dohody ohledně GMO musejí kvůli jejich šíření uzavírat celé velké regiony nebo i státy. Na přísnější standardy oproti EU je v tomto ohledu náš svaz i český stát podle mého názoru slabý.

Myslíte, že povolením takové příměsi přijdete o konkurenční výhodu?

Zákazníci v západní Evropě kupují biopotraviny, protože jsou vedle jiného také tzv. GMO free. U nás je angažovanost i osvěta spotřebitelů slabší, resp. je jednostranná pro GMO. Důsledkem je i nižší informovanost o možných rizicích a principu předběžné opatrnosti. Do budoucna však musí český ekologický sektor zůstat alternativou zemědělské produkce bez GMO, i přes fakt, že v loňském roce u nás produkce GMO kukuřice dynamicky narostla. V první řadě jde o principy, na kterých ekologické zemědělství stojí a ty jsou založené na úplném vyloučení vědomého využívání GMO v zemědělské produkci a zpracování biosurovin. Je úlohou všech, jak zemědělců, tak zpracovatelů, poradců i kontroly EZ snažit se o co nejmenší riziko kontaminace ekologické produkce.

Budete klást větší důraz na svazové logo spojené s tvrdšími podmínkami?

Za sebe odpovídám ano, rozhodně ano. Je to jednoznačné! Evropské standardy EZ a snaha ekologizovat evropské zemědělství jako celek, tedy integrovaná produkce či uplatňování zásad správné zemědělské praxe, se postupně sbližují. Velké kompromisy se dělají ve zpracování bioprodukce, kdy se povolují další aditiva, plastové a hliníkové obaly, mikrovlnný ohřev … Stále je povolen souběh konvenční a ekologické produkce v jednom podniku, v evropském nařízení nejsou vymezeny podmínky pro ochranu přírody na ekofarmě. S biosurovinami se obchoduje jako s každým jiným zbožím.
Tuto situaci si uvědomily silné svazy v zahraničí, a proto tolik lobbovaly za zachování soukromých vyšších standardů v novém nařízení. Budují cílevědomě vlastní trhy se surovinami i vlastní značky. Značka EU – BIO bude sice situaci na trhu s biopotravinami obecně zpřehledňovat, ale takováto produkce se stane více anonymní. Věřím v budoucnost vlastní svazové značky, Pro-Bio má k tomu nakročeno díky smlouvě se silným Biolandem. Ve svazu samotném však chybí síly, abychom to dotáhli přes výkup produkce až do vlastní značky. Ideální by bylo oprášit značku Pro-Bio, tomu ale vadí nemožnost dohody s obchodní společností s ručením omezeným ze Starého Města pod Sněžníkem, která nese stejný název jako náš svaz, což je v současné době přežité a matoucí.

Už se nějak projevila přítomnost tří kontrolních organizací v ČR?

Odpadly dohady o monopolu jedné kontrolní organizace, zmenšila se byrokracie v systému kontrol. Snížily se poplatky pro farmáře. Kontrolní organizace lépe komunikují se zemědělci, poradci i s naším svazem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *