Ekotech a Biotech pomohou snížit náklady

„Změnou tradice zemědělského podnikání a strategie rostlinné i živočišné produkce mohou zemědělci již dnes snížit vlastní náklady až o třicet procent. Zemědělství je ze své podstaty konzervativní, a proto je nezbytné překonávat bariéry v myšlení a zavádět moderní pracovní postupy a nové biologické materiály. Naopak, šetřit by se nemělo na intenzifikačních a výnosotvorných faktorech.“

Na únorové konferenci ve Zlíně zaměřené na úspory nákladů to řekl hned na začátku svého vystoupení Ing. Luboš Grepl ze společnosti Monsanto.
Systém progresivní zemědělské výroby
Příkladem nových pracovních postupů je systém Ekotech. Podle ing. Grepla jde o trvale udržitelný způsob hospodaření podniku zajišťující jeho ekonomickou stabilitu a ziskovost při respektování podmínek ochrany životního prostředí. Využívá při tom kvalitní vstupní materiály, půdoochranné technologie a know-how managementu organických zbytků plodin a plevelných společenstev.
Z rozsáhlého provozního srovnání v suchém roce 2003 je zřejmé, že cílevědomou spoluprací odborníků společnosti Monsanto se zemědělskou praxí se podařilo u kukuřice snížit přímé náklady o 27 procent, zvýšit výnosy o deset procent a navýšit zisk na jeden hektar o 39 procent. V porovnání klasické technologie s orbou se systémem Ekotech se náklady na jeden hektar snížily z 10 020 korun na 7340 korun, naopak zisk se zvýšil z 11 980 korun na 16 660 korun. „Systémově jsme se zaměřili na polní práce, setí, ochranu a výživu,“ řekl přítomným ing. Grepl. „Použitím účinných a moderních strojů jsme dokázali snížit počet pracovních operací, zvýšit produktivitu práce až o 40 procent a uspořit 30 až 40 litrů nafty na hektar. Volbou efektivní technologie ochrany a zónovou aplikací hnojiv jsme výrazně podpořili výnosové prvky a snížili přímé náklady o 30 a více procent. Menší počet pracovníků a snížení nákladů za služby pak představovalo úsporu mzdových nákladů v rozmezí 20 až 30 procent.“
Základem konkurenceschopného zemědělství je podle Luboše Grepla disciplína, dodržování agrotechnických lhůt a úsporné hospodaření s vláhou volbou správných operací, které snižují rizika eroze půdy. Ta představuje pro mnohé plodiny, zejména kukuřici, velké riziko.
Nové biologické materiály
Značný ekonomický přínos zajistí v blízké budoucnosti i nové biologické materiály a biotechnologie souhrnně označované jako Biotech. Ekonomické studie předpokládají, že v roce 2015 se bude přibližně 50 procent celkového trhu rostlinné výroby realizovat formou biotechnologických produktů, respektive nových biologických materiálů. Komerčně využívané transgenní plodiny zajistí ročně 210 miliard dolarů navíc, což se samozřejmě promítne v nárůstu hrubého domácího produktu. Ten v rozvojových zemích v důsledku používání Biotechu ročně vzroste o 0,5 až 2,1 procenta, v industriálních zemích se pak zvýší o 0,2 procenta.
„Biotechnologie hrají v zemědělství výraznou roli a tato úloha bude stále větší,“ tvrdí ing. Luboš Grepl. „Podílejí se nejen na řešení výkonnosti a rentability výroby, ať již snížením spotřeby pesticidů nebo zjednodušením pracovních operací, ale přispívají k nové kvalitě potravin, například obohacením o určité nutriční vlastnosti či důležité prvky, ale i krmiv, které jsou například bez fuzarióz a ostatních škodlivých příměsí. Biotechnologie mají také vliv na šetrný přístup k ekosystému a životnímu prostředí a nabízejí zemědělcům nové příležitosti, plodiny a nové trhy. V neposlední řadě se využívají v efektivních procesech šlechtění nových genetických materiálů.“
Nižší spotřeba, vyšší produkce
Geneticky upravené plodiny (GMO) se v roce 2003 pěstovaly na výměře 66,7 milionu hektarů, přičemž čtyři nejdůležitější plodiny představující 99 % z celkové výměry jsou sója, bavlna, řepka a kukuřice.
GM plodiny tak zaujímají z celkové světové produkce sóji 55 procent (v USA dokonce 70 procent), bavlny 21 procent, řepky 16 procent a kukuřice 11 procent. Že transgenní plodiny výrazně snižují používání pesticidů, je vidět i z následujícího údaje. U GM kukuřice, sóji, bavlny a řepky představovala redukce pesticidních látek na světě v roce 2002 přibližně 22 300 tun. Pokud by se v Evropské unii pěstovalo 50 procent kukuřice, sóji, řepky a bavlny za použití biotechnologických materiálů, celková redukce vstupů by podle ing. Grepla dosáhla 14 500 tun pesticidů, 20 500 tun nafty a 73 tun oxidu uhličitého.
„V Evropské unii se v minulém roce pěstovala GM kukuřice ke komerčním účelům na dvaceti pěti tisících hektarů. Na komerčních plochách ve Španělsku se zvýšil zisk o 13 procent, na pokusných plochách v Německu vzrostl výnos o 17 procent. Kdyby se v Evropské unii pěstovala GM kukuřice na 1,6 milionu hektarů, což je 41 procent její celkové plochy, zvýšila by se produkce o dva miliony tun, snížila by se spotřeba insekticidů o 530 tun a zisk pěstitelů by se zvýšil takřka o 250 milionů eur. Potenciál všech GM plodin v Evropské unii představuje zisk prvovýrobců kolem jedné miliardy eur. Proto je dobře, že se nám podařilo zaregistrovat první BT kukuřici v České republice, ač je již v Evropské unii minimálně pět let registrovaná a ve Španělsku se již komerčně využívá,“ řekl na závěr své přednášky ing. Luboš Grepl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *