Ekonomika výroby objemných krmiv

V posledních letech došlo v našem zemědělství k celé řadě důležitých změn. Jednou z nich je významný pokles stavů hovězího dobytka. S tím samozřejmě souvisí i pokles ploch krmných plodin, zejména ploch jetele, vojtěšky a různých jetelotravních a vojtěškotravních směsek. Na druhé straně lze pozorovat zřetelný nárůst ploch kukuřice na siláž (popřípadě na LKS). Samostatnou kapitolou jsou pak luční a pastevní porosty a travní porosty na orné půdě.

Jestliže budeme hodnotit ekonomiku výroby krmných plodin, použijeme k těmto účelům metodu kalkulace „Příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku“, používanou v zemích EU již řadu let. Tato metoda přináší některé nové pohledy na hodnocení ekonomiky výroby jednotlivých výrobních postupů v RV i ŽV, odhaluje slabé a silné stránky v hospodaření zemědělských podniků a sestavuje plány dalšího rozvoje.
Ekonomika výroby krmných plodin je hodnocena na základě produkce MJ NEL (netto energie laktace) nebo MJ NEV (netto energie výkrmu) na ha. Předmětem analýzy nákladů jsou zejména přímé (variabilní) náklady, které v sobě zahrnují náklady na osiva, hnojiva, prostředky chemické ochrany rostlin, použité služby od cizích, spotřebované konzervační přípravky, případné pojištění plodin a samozřejmě také mzdové náklady. Samostatnou kapitolou při kalkulaci přímých nákladů jsou tzv. náklady na techniku. Jsou to přímé náklady na provoz jednotlivých strojů v zemědělském podniku (spotřeba PHM, náhradních dílů, ostatního materiálu, náklady na opravy, pojištění strojů). Zde je třeba uvést, že řada zemědělských podniků vlivem různých organizačních změn bohužel upustila od sledování nákladů na provoz jednotlivých strojů a pak nezbývá, než pro potřeby kalkulací použít normativní náklady. Stroje jsou sestaveny do linek dle jednotlivých operací a výsledkem je jednak kalkulace potřeby pracovního času na ha krmných plodin a pak také variabilní náklady na techniku na ha. Důležitým ukazatelem pro hodnocení ekonomiky výroby krmných plodin jsou variabilní náklady na 10 MJ. Tato hodnota je značně rozdílná pro jednotlivá objemná krmiva a přímo souvisí s intenzitou výroby, produkcí MJ NEL, NEV z ha krmných plodin a také s úrovní nákladů na ha. V druhé fázi analýzy nákladů jsou jednotlivým výrobním postupům přiřazeny též fixní a režijní náklady. Tato etapa již není tak přesná, záleží na volbě rozpočtového koeficientu mezi RV a ŽV. Pro potřeby uvedené analytické metody byly zvoleny výměra zemědělské půdy, počet DJ, podíl variabilních nákladů mezi RV a ŽV.
Důležité je zmínit, že variabilní náklady na objemná krmiva jsou zahrnuty do kalkulace úplných vlastních nákladů všech kategorií skotu. Vyjadřují podíl celkových variabilních nákladů krmných plodin k počtu DJ jednotlivých kategorií skotu.
Při hodnocení ekonomiky výroby krmných plodin existují samozřejmě značné rozdíly mezi jednotlivými objemnými krmivy. Souvisí to s již zmiňovanou intenzitou výroby, produkcí energie z ha krmných plodin a samozřejmě výší nákladů na ha, popř. t objemných krmiv. Na jedné straně lze uvést intenzivní krmné plodiny s vysokou produkcí energie z ha jako kukuřice na siláž, na LKS, různé typy luskovinoobilních směsek, na druhé straně především luční a pastevní porosty vykazují nízkou intenzitu výroby a také nízkou produkci energie. Intenzita výroby lučních a pastevních porostů v posledních letech neustále klesá a to z důvodů nedostatečné obnovy porostů, nízkého hnojení průmyslovými ale i organickými hnojivy, nízkým počtem sečí apod. Je třeba si uvědomit, že finanční prostředky ušetřené na hnojivech a na obnově TTP jsou na druhé straně vynakládány na vyšší spotřebu drahých komponentů a přísad k vyváženosti krmných dávek skotu.
Variabilní náklady (VN) a úplné vlastní náklady (ÚVN) na ha nebo na t produkce krmných plodin jsou vyjádřeny v tabulce 1. Jedná se o výsledky ekonomických analýz hospodaření vybraného okruhu klientů z oblasti Českomoravské vysočiny za rok 1999. Hodnoty nákladů, uvedených v tabulce, byly použity do dalších kalkulací (včetně ŽV), takže výsledky odrážejí skutečný stav v zemědělském podniku. Tím je eliminován vliv tzv. stálých cen používaných v zemědělských podnicích, které jsou často velmi podhodnoceny a zkreslují výsledky v RV i ŽV. Výsledky v tabulce potvrzují skutečnost, že nejvyšší náklady vykazuje výroba sena ( 1 611 Kč, respektive 3 101 Kč.t-1).
V tabulce 2 jsou zobrazeny dva příklady kalkulace „Příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku“ u kukuřice. V tabulce 3 pak jsou zobrazeny kalkulace úplných vlastních nákladů, které vycházejí z tabulky 2.

ZÁVĚR :
Výroba krmných plodin zůstává i přes významné změny ve struktuře českého zemědělství důležitou oblastí zejména v závislosti na rozměru ŽV v zemědělských podnicích. Došlo k značnému poklesu ploch jetelovin a pícních porostů, na straně druhé narůstají plochy kukuřice, různých typů luskovinoobilních směsek apod. Ekonomika výroby krmných plodin závisí na několika důležitých faktorech, mezi něž patří:
 intenzita pěstování, která je zejména na lučních a pastevních porostech velmi nízká,
 produkce energie MJ NEL, NEV z ha krmných plodin,
 velikost variabilních a úplných vlastních nákladů na ha a na t krmných plodin,
 klimatický průběh hospodářského roku,
 počet sečí, podíl obnovených TTP apod.
Na úseku výroby krmných plodin je celá řada rezerv. Je třeba si uvědomit, že krmnou plodinou není jen kukuřice, jetel, vojtěška, směsky, ale je zapotřebí stejnou pozornost a péči věnovat travním porostům na orné půdě, lučním a pastevním porostům. I u krmných plodin platí, že s intenzitou výroby klesají náklady na jednotku produkce a samozřejmě čím vyšší produkce energie z jednotky plochy, tím nižší jsou náklady.

Poznámka: v tabulkách 2 a 3 jsou kalkulace uvedeny ve dvou sloupcích. Sloupec „II“ označuje současný stav, počítá s normativní potřebou živin na tvorbu daného výnosu. Sloupec „III“ je navrhovaným (plánovaným) stavem – odráží možnosti a cíle dalšího rozvoje zemědělského podniku.

Ing. Milan Čížek, Ing. Exnarová Jana
poradenské pracoviště VÚB Havlíčkův Brod

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *