EKONOMIKA PRODUKCE OBILOVIN V ROCE 2001

Průměrný ha výnos obilovin celkem v ČR dosáhl v roce 2001 4,52 t/ha, tj. o 15,6 % více, než v předešlém roce. Přes snížení celkové sklizňové plochy o 26 490 ha dosáhla jejich sklizeň 7,34 mil. tun, což je meziročně více o 13,7 %.

Této sklizně bylo docíleno přes nepřízeň počasí ve sklizňovém období v řadě regionů ČR, když pro polehlost a naklíčení zrna v klasech byly některé porosty, zejména pšenice, nakonec zaorány.

Po řadě méně příznivých let se staly obiloviny ze sklizně 2001 ekonomicky efektivnějšími plodinami, zejména sladovnický ječmen a oves k potravinářskému zpracování. Přes navýšení farmářských cen se v průměru ČR nestalo ekonomicky efektivní žito, ani tritikale a krmný oves při průměrně docíleném ha výnosu. Pěstování kukuřice se pohybovalo při plných vstupech na hranici rentability. Efektivním úsekem je pěstování osiv obilovin. Celkový přehled o výsledku pěstování je v tabulce 1.

Jako obvykle je v hlavní tabulce u všech rozhodujících druhů obilovin uvedena II. varianta, která vyhodnocuje jejich pěstování s nižšími vstupy v nákladech na minerální hnojiva, pesticidy a osiva. Pokud se ve vyrovnaných podmínkách podaří pěstiteli realizovat průměrný výnos i za těchto vstupů, vychází pěstování všech obilovin plusově, což ovšem není a nemůže být trvalým jevem v prostředí zvyšující se konkurence zejména na úseku kvality docilované sklizně.
Hlavní tabulky hodnocení ekonomiky pěstování obilovin v ČR za rok 2001 vycházejí z průměrných farmářských cen potravinářského i krmného obilí docílených od sklizně 2001 do konce února 2002. Zatímco ceny potravinářského žita a krmného ječmene i ovsa jsou meziročně vyšší, dochází již v současném období (duben 2002) k mírnému poklesu cen pšenice a kukuřice. Toto hodnocení vychází z průměru cen zemědělských výrobců dle sledování ČSÚ. Ceny obilovin vycházející z nabídek a poptávek na burzách v ČR jsou značně kolísavé a vzhledem k nízkému objemu zboží nejsou zatím pro propočty v rámci ČR směrodatné.
Situace na dlouhodobě fungujících zahraničních burzách naznačuje i zcela odlišnou úroveň na zahraničním trhu,které se však bude nutno po vstupu do EU přizpůsobit. Např. cena pšenice na chicagské burze se pohybuje kolem 3 650 Kč/t, kukuřice kolem 2 850 Kč/t, ovsa kolem 4 000 Kč/t a ječmene v Londýně kolem 7 500 Kč/t, přičemž celosvětově dochází k poklesu cen obchodovaných obilovin.

PŠENICE
Celkový průměrný výsledek ekonomiky při pěstování pšenice v ĆR je ovlivňován skutečností, že je pěstována prakticky ve všech okresech, včetně marginálních oblastí,takže při stagnující farmářské ceně byla celostátně docílena průměrná míra rentability +3,5 %,která je důsledkem velmi rozdílné kvality sklízeného pšeničného zrna. Technologická jakost zrna pšenice ročníku 2001 byla přezkoušena analýzou 1050 vzorků z celé republiky. Potřebného ukazatele obsahu 11,5 % bílkovin nedosáhlo 57,6 % vzorků,což se bude stále více odrážet i v docilované realizační ceně za 1 t prodávané pšenice.
Nejlepší hektarové výnosy ozimé pšenice byly docíleny v roce 2001 v okresech Prostějov 6,13 t/ha, Olomouc 6,08 t/ha, Hradec Králové 5,80 t/ha a Vyškov 5,74 t/ha. Nejúspěšnější byl Olomoucký kraj s průměrným výnosem 5,58 t/ha. Nejméně úspěšní byli pěstitelé pšenice v o.Děčín 2,39 t/ha, Karviná 3,47 t/ha a Frýdek-Místek 3,63 t/ha.Přední pěstitelé pšenice dosáhli při výnosu 6,5 t/ha příznivé míry rentability +23,9 %, neúspěšní pěstitelé při 2,5 t/ha výsledné míry rentability –20,1 %.
Celková situace při pěstování pšenice signalizuje nedostatečné zásobení půd pohotovými živinami, zejména dusíkem a draslíkem, ale v řadě případů i fosforem a vápníkem s hořčíkem. Při splnění tohoto základního pěstitelského požadavku je možno využít i kvalitního genetického potenciálu předních odrůd pšenice BREA,EBI,NIAGARA a NELA.

Ž I T O
Přes meziroční zvýšení jeho farmářské ceny o téměř 19 % dosahuje při průměrném ha výnosu 3,72 t výsledná míra rentability -10,9 %. Logickým důsledkem je opětné snižování jeho sklizňové plochy o dalších 3 752 ha. Jeho celková produkce je o 60 až 80 tisíc tun nižší, než celostátní potřeba a proto je nutné chybějící objem chlebového žita dovézt.
Ze sklizně 2001 bylo analyzováno 180 vzorků žita z celé ČR, přičemž 60 % vzorků nevyhovělo normě jeho objemové hmotnosti. Z výkonných odrůd je nejvíce pěstováno DAŇKOVSKÉ NOVÉ a LOCARNO, pro něž je ovšem potřeba připravit výkonnější prostředí.
Nejlepších ha výnosů bylo dosaženo v o.Tachov 4,87 t, Nymburk 4,64 t a Blansko 4,62 t/ha. V kraji Vysočina bylo docílen průměr 4,08 t/ha. Nejnižší výnosy byla na Zlínsku 2,03 t/ha,Sokolovsku 2,50 t/ha a Ústecku n.L. 2,55 t/ha. Při nízké intenzitě produkce kolem 2,5 t/ha vychází míra rentability –34,6 %, při vysoké intenzitě kolem 5 t/ha pak +9,8 %.

TRITIKALE
Je perspektivní krmnou obilovinou, takže jeho sklizňová plocha se meziročně zvýšila o 12,5 tis. ha. Farmářskou cenu žitovce je nutno hodnotit o něco výše, než u krmného ječmene pro jeho specifickou krmnou hodnotu. Přesto jeho průměrný ha výnos 3,87 t znamená výslednou míru rentability –10,8 %. V praxi je nutné docílit výnosu alespoň 4,1 t/ha. Při vysokém ha výnosu 5,2 t/ha dosahuje výsledná míra rentability +27,5 %.
Nejlepší výsledky dosáhli pěstitelé tritikale v o.Praha-město 5,45 t/ha, Hradec Králové 5,12 t/ha, Kolín 4,93 t/ha a Vyškov 4,73 t/ha. Ztrátové výnosy byly v o.Děčín 2,0 t, Tachov 2,54 t a Liberec 2,63 t/ha.

J E Č M E N
Vývoj ploch ječmene celkem vykazuje stagnaci, přičemž snížení ploch jarního ječmene je vykompenzováno zvýšením pěstební plochy ozimého ječmene. Přestože bylo docíleno rozdílných ha výnosů: 4,45 t u ozimého a 3,75 t u jarního ječmene, výsledná průměrná míra rentability se pohybuje kolem –3% při plných vstupech, při snížených pak mezi +15 až +20%.
Stejnou bolestí produkce ječmene v ČR je opět nedostatečná jakost, způsobující nutnost dovozu cca 100 tisíc tun kvalitních ječmenů převážně z Dánska a Francie (r.2000). Přitom celková produkce ječmene v ČR dosahuje cca 2 mil. tun, což odpovídá i naší spotřebě.
ZVÚ Kroměříž doporučuje rozšířit pěstování dvouřadého oz. ječmene TIFFANY, jehož sladovnické parametry jsou obdobné jako u jarních odrůd AKCENT a TOLAR a to především z důvodu omezení vlivu nepříznivého průběhu počasí v průběhu krátké vegetační doby u jarních odrůd. Odrůda TIFFANY dosahuje obsahu bílkovin jen 10,3 % a obsah extraktu 82,1% (tříletý průměr). Sladovnický ječmen vyžaduje relaci č.ž. NPK 30 kg:36kg:36kg v pohotové formě.
Při nízké intenzitě pěstování je výsledná míra rentability u ječmenů značně minusová, při 6 t/ha oz. ječmene dosahuje +17,3 % a při 5,5 t jarního ječmene +31,5 %.
V roce 2001 byly docíleny nejvyšší ha výnosy o oz. ječmene v o.Hradec Králové 5,65 t, Olomouc 5,62 t a Nymburk 5,54 t (kraj Královéhradecký 5,12 t). U jarního ječmene pak v o. Prostějov 5,16 t, Olomouc 4,97 t a Vyškov 4,67 t (kraj Olomoucký 4,57 t/ha). Ztrátové byly výnosy u oz. ječmene v o.Děčín 2,44 t a Tachov 3,39 t, u jar. ječmene v o.Jablonec n:N. 1,70 t a Sokolov 1,96 t.

O V E S
Patří obdobně jako žito k obilninám s ubývající sklizňovou plochou – za poslední rok o 2315 ha. Jeho tržní cena je závislá na poptávce pro krmení koní a plemenných zvířat a také na požadavcích potravinářského průmyslu zejména na bezpluchý oves, jehož cena meziročně vzrostla o 13,7 %, zatímco cena krmného ovsa o 19,1 %. Přesto je pěstování krmného ovsa při výnosu 2,85 t/ha v rentabilitě –13,5 %, při ha výnosu 4 t na +12 %. Pěstování bezpluchého ovsa je ve všech variantách ekonomicky velice příznivé.
Nejvyšší průměrný ha výnos ovsa byl docílen na okresech Pelhřimov 3,54 t a Havlíčkův Brod 3.50 t (kraj Vysočina 3,42 t/ha), nejnižší výnos pak v o.Děčín 1,30 t, Kroměříž 1,77 t a Cheb 1,83 t.

KUKUŘICE NA ZRNO
Při jejím pěstování dochází ke správnému trendu rozšiřování sklizňových ploch ,které dosáhlo v roce 2001 14 655 ha při celkové ploše téměř 62 tisíce hektarů. Její konečná sklizeň přesáhla 400 tisíc tun, což představuje významné posílení domácí krmivové základny.Přestože je průměrná farmářská cena o cca 2 % nižší, než z předloňské sklizně, průměrný ha výnos 6,6 t/ha garantuje plusovou míru rentability , která při špičkovém výnosu 9t/ha dosahuje +18,8 %, což je na krmnou obilovinu úspěšný ekonomický výsledek.
Nadprůměrných výnosů bylo dosaženo v o.Prostějov 8,84 t, Olomouc 8,30 t a Šumperk 8,20 t (Olomoucký kraj 8,05 t/ha). Ztrátové výnosy byly na o. Cheb 2,0 t a Česká Lípa 2,18 t.

Z Á V Ě R
Celková produkce obilovin v ČR za rok 2001 ve výši 7,34 mil. tun je druhá nejvyšší od roku 1990. Přestože nedosáhla očekávaných kvalitativních parametrů, představuje výrazné zabezpečení především krmivové základny. Proto i ceny zemědělských výrobců obilovin dosahují v úvodu roku 2002 odlišného finančního ohodnocení podle situace na vnitřním,ale i zahraničním trhu. Stabilní trend mírného zvyšování ceny si udržují kvalitnější partie sladovnických ječmenů, ale i žita ( únor 02- 4 046 Kč/t), krmného ječmene (3 361 Kč/t) a krmného ovsa (3 492 Kč/t).
Pěstování obilovin je pro většinu pěstitelů za marketingový rok 2001/02 úspěšným rokem při snížených, ale zejména při plně dotovaných vstupech. Po více letech byly docíleny vysoké hektarové výnosy především u pšenice a kukuřice.
I přes nepřízeň počasí na podzim 2001 bylo pro sklizeň 2002 zaseto 835 851 ha pšenice (96,1 % sklizňové plochy 2001), 43 565 ha oz. žita (108,6 %), 156 957 ha oz. ječmene (100,4%) a 53 561 ha tritikale (108,2 %).
Základním předpokladem úspěšnějšího obilnaření je další zlepšování úrovně vstupů – certifikovaná a mořená osiva, zlepšení ochrany proti škodlivých činitelům a zejména vyrovnanější výživa pěstovaných porostů všemi potřebnými živinami.
Konkurenceschopné farmářské ceny obilovin budou docilovány jen za předpokladu dalšího zvyšování jejich kvality a dobré skladovatelnosti. Budoucnost zemědělství je v jeho intenzifikaci s vysokou produktivitou práce a vysokou úrovní technologických procesů.

Ing. Stanislav Komberec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *