Ekonomika produkce obilnin v roce 2000

Sklizňový rok 2000 v důsledku přísušku v řadě regionů ČR výrazně rozdiferencoval výslednou ekonomiku jejich pěstování v jednotlivých okresech i v zemědělských podnicích. Tak např. rozdíl v hektarové sklizni obilovin celkem v nejúspěšnějším okrese Olomouc s průměrem 5,34 t/ha je o 2,65 t/ha vyšší, než průměr jejich sklizně 2,69 t/ha na okrese Beroun. Jde tedy v podstatě o 100 % rozdíl v docíleném ha výnosu.

Obiloviny zaujaly v roce 2000 zvýšené 53,2 % zastoupení na orné půdě, ovšem meziroční pokles celostátního průměrného výnosu z 4,35 t/ha na 3,91 t/ha, tj. o 11,25 % způsobil, že celkový objem jejich produkce v ĆR se snížil o 474 tisíce tun na 6,45 mil. tun. Zatímco domácí spotřeba potravinářské pšenice a krmného obilí by měla být v podstatě zajištěna, nižší kvalita sladovnického ječmene a potravinářského žita je příčinou nutných dovozů. Ke konci I.pololetí 2001 se projevují i problémy s kvalitou potravinářské pšenice.

Světová produkce obilovin, zejména pak pšenice a krmného obilí se v marketingovém roce 2000/01 očekává zhruba o 1 % nižší, než v roce předchozím, takže dojde k poklesu jejich světových zásob. Protože však světové zásoby obilí stabilně přesahují 100 milionů tun, nehrozí nebezpečí jejich nedostatku na trhu, může však v některých oblastech docházet k jejich zdražení.
Poměrně složitější situace je na trhu obilovin v EU, která stále subvencuje produkci obilovin tak, aby byla konkurenceschopná na světovém trhu. Evropská komise zveřejnila prognózu vývoje produkce obilí ve stávajících i kandidátských zemích do roku 2006. Pro Českou republiku se počítá proti současnému stavu se zvýšením celkové sklizně obilovin na 7,43 mil. tun, tj. o více než 15 %, při průměrném ha výnosu 4,39 t. Ekonomicky nejefektivnější produkci obilovin má v kandidátských zemích Slovinsko, kde se počítá se zvýšením jejich průměrného výnosu z 5,83 na 6,39 t/ha.
Jak dopadla ekonomika produkce obilovin v ČR ve sklizňovém roce 2000, ukazuje vyhodnocení míry rentability u pěti hlavních obilovin a to v nižší intenzitě, odpovídající situaci v okresech s výrazným poškozením porostů suchem, dále za průměr ČR a pak při vyšší intenzitě jejich pěstování, která odpovídá situaci okresů s přiměřenými srážkami a dostatečnými vstupy při jejich pěstování. Protože výslednou míru rentability výrazně ovlivňuje i docílená farmářská cena za potravinářské i krmné obilí, je v propočtech tato cena zprůměrována u všech komodit za období od sklizně 2000 až do konce 1. čtvrtletí 2001.

Pšenice

Její sklizňová plocha se meziročně zvýšila o 12 % a farmářská cena potravinářské pšenice o 15 % a krmné o 23 %. Došlo však ke snížení průměrného ha výnosu o 9 %. Výslednicí za ČR při 1/3 potravinářské a 2/3 krmné pšenice je míra rentability – 8,1 %. Při ha výnosu jen 3 tuny a pouze krmné kvalitě zrna je výsledná rentabilita rovna – 24,8 %. Naopak při výnosu 5,5 t/ha a při realizaci sklizně ve zvýšené kvalitě ( je překročena hranice 4 tisíce Kč za 1 t potravinářské pšenice ), představuje výsledný efekt míry rentability + 19,1 %. Pokud byla pšenice pěstována v nadprůměrně příznivých podmínkách při 40 % snížení nákladů na osivo, hnojiva a pesticidy, představuje výsledná míra rentability v průměru ČR
+ 10,9 %.
Nejvyššího průměrného ha výnosu v ČR bylo dosaženo na okrese Olomouc 5,99 t/ha, Prostějov 5,61 t/ha a Kroměříž 5,39 t/ha. Ztrátovou produkci představuje 2,47 t/ha na okrese Děčín, 3,04 t/ha v o. Beroun a 3,10 t/ha v o. Ústí nad Labem.

Žito

Je trvale ztrátovou obilovinou. Jeho sklizňová plocha se meziročně snížila o 20 %, hektarový výnos o 7 % a farmářská cena potravinářského žita se zvýšila o 20 % na průměr
3 220 Kč/t. Tato cena odpovídá snížené kvalitě, protože cena potravinářského žita z dovozu je nejméně o 30 % vyšší.
S přihlédnutím k domácí situaci je pěstování žita ve všech propočtených variantách rentabilně minusové a proto i jeho sklizňová plocha bez cílené dotace dosahuje ve srovnání s rokem 1989 pouze 32,7 %. Nejvyššího ha výnosu bylo dosaženo na o. Havlíčkův Brod a Jeseník 4,48 t/ha, nejnižšího 1,75 t/ha v o. Děčín.

Ječmen

Produkční plocha ječmene se v ČR meziročně snížila o 9 %, průměrný ha výnos o 16 %, realizační cena sladovnického ječmene se zvýšila o 33 % a krmného ječmene o 29 %. Přes tyto skutečnosti je v průměru ČR při 40 % ječmene na slad a 60 % ječmene pro krmné účely jeho produkce ztrátová s mírou rentability – 16,1 %, při snížených vstupech v dobrých výrobních podmínkách pak na hranici rentability ( + 0,4 % ). Pouze při odpovídající farmářské ceně 4 600 Kč/t sladovnického ječmene a jeho 80 % zastoupení ve sklizni je docilována při vyšší intenzitě vstupů příznivá míra rentability + 10,5 % při ha výnosu 4 t.
Odpůrcům odpovídající ceny za 1 t sladovnického ječmene připomínám, že v půllitru piva je sladu za 60 haléřů a chmele za 12 haléřů.
Příznivého výsledku při pěstování jarního ječmene dosáhli pěstitelé na o. Olomouc
s 4,17 t/ha, Prostějov s 3,90 t/ha a Opava s 3,78 t/ha. Výnosovým i ekonomickým propadákem byl výnos 1,56 t v o. Děčín a po 1,84 t/ha v okresech Ústí nad Labem a Beroun.
Průměrně docílený ha výnos jarního ječmene v ČR 3,03 t/ha je druhý nejhorší od roku 1970, kdy dosáhl 3,01 t/ha. Nejlepšího průměrného ha výnosu jarního ječmene bylo v ČR dosaženo v roce 1990 a to 5,44 t/ha. Průměrná cena 1 t ječmene na londýnské burze dosáhla od 1.1. 2001 do konce května 7 096 Kč.

Oves
Je okrajovou obilovinou, obdobně jako žito. Jeho sklizňová plocha poklesla o 7 %, hektarový výnos o 18 %, cena potravinářského ovsa se zvýšila o 29 % a krmného o 21 %.
Výsledná ekonomika pěstování pluchatého ovsa je při celostátním výnosu 2,71 t/ha ztrátová – 24,3 %. Minusové je jeho pěstování nejenom při nízké, ale i vyšší intenzitě.
S příznivým výsledkem lze pěstovat pouze potravinářský bezpluchý oves, kdy při výnosu 3,5 t/ha a farmářské ceně 4 575 Kč/t bylo docíleno příznivé míry rentability + 14,5 %.
Nejvyšších ha výnosů bylo dosaženo v okresech Havlíčkův Brod 3,55 t, Ústí nad Orlicí 3,51 t a Pelhřimov 3,45 t ; nejnižších pak v okresech Beroun 1,43 t, Znojmo 1,44 t a Praha-západ 1,50 t.

Kukuřice na zrno

Její sklizňová plocha se meziročně zvýšila o 20 %, farmářská cena o 21 % a průměrný ha výnos poklesl pouze o 3 %. Přes výrazné nároky na vstupy dosáhla průměrná míra rentability při ha výnosu 6,43 t celostátně + 4,1 %, při vyšší intenzitě pěstování a ha výnosu 8 tun pak + 16,2 %. Pouze ha výnos pod 5 tun představuje minusovou míru rentability.
Výkonné hybridy kukuřice se jeví jako perspektivní zrnina pro další rozšiřování její pěstební plochy v nižších i středních polohách naší republiky.
Nejvyšších průměrných ha výnosů bylo dosaženo v okresech Olomouc 8,34 t, Třebíč 7,70 t a Kutná Hora 7,16 t, nejnižší výnos 3,90 t byl dosažen v okrese Benešov.
Průměrná farmářská cena 3 814 Kč/t je o cca 700 Kč vyšší, než cena 1 t kukuřice na chicagské burze. Nesmíme ovšem zapomenout, že i američtí farmáři jsou obdobně, jako farmáři v EU, velmi příznivě přímo i nepřímo dotováni silnou americkou ekonomikou s příznivým kursem dolaru.

Závěr

Pěstování obilovin v ČR prochází, jako celá zemědělská prvovýroba, nelehkým obdobím, projevujícím se nejenom nepříznivým vlivem počasí v některých produkčních oblastech, ale i problémy s dostatečně vysokou realizací vstupů, nutných k docílení jejich rentabilní produkce. Stále narůstajícím problémem se stává především kvalita docilované sklizně, která by měla již předem vylučovat následně realizované dovozy především potravinářského obilí.
Rozhodujícím minusem stávající situace je stabilní pokles náhrady živin, odebíraných i stále se snižujícími sklizněmi, především pak fosforu a vápníku, ale v řadě případů i dalších hlavních živin dusíku, draslíku a hořčíku. Pokles produkce stájových hnojiv je nedostatečně nahrazován zeleným hnojením.
Na výnosech obilovin i jejich kvalitě se výrazně podepisuje i každé zanedbání jejich ochrany, především proti chorobám a škůdcům a v řadě případů i používání necertifikovaných osiv.
Lze si jen přát, aby i příznivější průběh počasí v hlavním vegetačním období roku 2001 přispěl k příznivějším výsledkům obilnaření, které jsou nutné ke zlepšení výchozí situace našeho zemědělství před jeho vstupem do Evropské Unie.

Ing. Stanislav Komberec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *