Ekonomika pěstování přadného lnu

Většina publikovaných článků o ekonomice výroby jakékoliv zemědělské komodity vychází z ekonomických výsledků mnoha podniků, které se sečtou, vypočítá se průměr a výsledky se publikují. Pro konkrétního pěstitele, či chovatele tato čísla nemají příliš velký význam, protože mu nanejvýš naznačí, zda je lepší či horší než publikované výsledky. Smyslem předkládané úvahy je zamyšlení nad jednotlivými nákladovými položkami s tím, že každý pěstitel si může do této úvahy dosadit svá čísla, vypočítat si svoji vlastní ekonomiku produkce a podle toho se rozhodnout, zda přadný len pěstovat, či nikoliv. V naší úvaze jsme vzali za základ naturální výnosy roku 1999, protože v roce 2000 byly výnosy velmi slabé.

Vycházíme z předpokladu, že náklady na pěstování lze rozdělit do dvou skupin. Jednu skupinu tvoří náklady, které se přímo úměrně zvyšují se zvyšováním výměry pěstované plodiny (náklady na osiva, hnojiva, chemickou ochranu rostlin, na techniku a přímé mzdy) a nazýváme je variabilní náklady. Tyto náklady jsou transparentní a agronom jejich výši může výrazně ovlivnit na rozdíl od druhé skupiny nákladů, kterou může ovlivnit minimálně, protože existují, i když danou plodinu vůbec pěstovat nebude (daň z půdy, pachtovné, provozní režie, správní režie a odpisy víceúčelových strojů), popřípadě se budou s výměrou plodiny měnit skokem (odpisy speciálních strojů nutných pro pěstování určité plodiny). Tyto položky nazýváme fixní náklady. Fixní náklady jsou hrazeny z rozdílu mezi veškerými tržbami zemědělského podniku a celkovými variabilními náklady na jednotlivé plodiny a kategorie zvířat. Tento rozdíl nazýváme celkový příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku. Jsou-li fixní náklady nižší než příspěvek na úhradu, dosahuje podnik zisku, není-li tomu tak, pak je výroba sledované plodiny ve ztrátě.
Základním předpokladem vyšších tržeb je dobrý výnos a kvalita produkce.V roce 1999 dosáhl v jedenadvaceti podnicích členů lnářského svazu výnos roseného stonku 3,27 t.ha-1 při realizační ceně 3180 Kč.t-1, výnos semen pak 0,49 t.ha-1 za prodejní cenu 7840 Kč.t-1. Tyto výnosy jsou průměrné a charakterizují slušnou úroveň hospodaření. Za těchto předpokladů a cen dosažených za sklizňový rok 1999 je finanční výnos na hektar přadného lnu 14 240 Kč bez státní subvence.
Pokud se týká nákladových položek, jako první náklad, který se v mnoha zemědělských podnicích neuplatňuje, je pojištění. Počítáme s 570 Kč.ha-1, což je 4 % z předpokládaných tržeb. Variabilní náklady na nakoupený matriál vycházejí z cen počátku roku 2000. Doporučená velikost výsevku přadného lnu, který není semenářským porostem, je 130 kg.ha-1, což při ceně 21 Kč.kg-1 činí 2730 Kč.ha-1. V rámci ochrany rostlin počítáme s celoplošnou aplikací herbicidů Glean, Lontrel a insekticidu Karate. Dále předpokládáme výskyt pýru na 40 % výměry, a proto aplikujeme 2,5 l.ha-1 přípravku Pantera. Na regulaci dozrávání jsme vyčlenili polovinu výměry, kde počítáme s použitím přípravku Harvade. Celkové náklady na takto provedenou ochranu rostlin dosáhnou 2239 Kč.ha-1. Dále je nutné nakoupit motouz. Při prokládání vrstvy jedním provázkem (3300 tex) je jeho spotřeba 20,3 kg.ha-1, což činí 1320 Kč.ha-1 při daném výnosu. Takto určené celkové náklady na použitý materiál dosahují za výše uvedených podmínek téměř 6300 Kč.ha-1.
Len je plodina s nižšími nároky na intenzitu výživy, a proto jsou náklady na použitá hnojiva relativně nízké. Vzhledem k tomu, že při aplikaci hnojiv nehnojíme jen danou plodinu, ale udržujeme určitou hladinu zásobenosti půdy v celém osevním sledu, kalkulujeme náklady na výživu podle množství odebraných živin, podle dosaženého výnosu stonku a semen. Ceny živin byly stanoveny na základě průměru cen živin obsažených v běžně používaných průmyslových hnojivech zakoupených zemědělským podnikem. Lze konstatovat, že len odebere při daném výnosu z půdy živiny v ceně 2617 Kč.ha-1. Pokud chce hospodář vyjádřit náklady na výživu podle množství dodaných živin a nikoliv odebraných, pak je nutné počítat s aplikací 20 kg dusíku, 60 kg fosforu a 80 kg drasla. Po dosazení tohoto množství živin dosáhnou náklady na hnojení ve výše uvedených cenách 2160 Kč.ha-1.
Další významnou položkou variabilních nákladů jsou náklady na techniku a mzdy. V naší úvaze zahrnují pouze náklady na náhradní díly, naftu, mazadla a opravy mechanizace prováděné službami mimo podnik, náklady na vlastní opravy jsou zahrnuty v režiích. Odpisy strojů jsou fixními náklady, se kterými budeme počítat níže. Výši variabilních nákladů na techniku na jednotlivé operace jsme zjistili v zemědělských podnicích, kde jsme prováděli rozbor hospodaření podle stejné metodiky. Potřeba času na jednotlivé operace vychází z normativních časů, které jsou v zemědělských podnicích prokonzultovány, a tedy jsou reálné. Přímé mzdy jsme zjistili jako součin potřeby času, hodinového mzdového tarifu (50 Kč.h-1) a koeficientu 1,35 na sociální a zdravotní pojištění. Náklady na techniku a mzdy jsme kalkulovali ve třech variantách podle typu sklizně. V prvním případě jsme počítali s využitím staré odepsané techniky (LK 4) přímou sklizní. V druhém případě s využitím nových vlastních strojů při dělené sklizni a ve třetí variantě sklízíme len s plným využitím služeb. Za těchto podmínek dosahují náklady na techniku a mzdy v první variantě 1813, resp. 891 Kč.ha-1, ve druhé 1963, resp. 1026 a při využití služeb pouze 1348, resp. 486 Kč.ha-1.
Poslední položkou variabilních nákladů jsou náklady na služby. V naší úvaze počítáme v jednom případě se sklizní kompletně provedenou službami, které poskytují některé tírny. Náklady na tyto služby činí 6150 Kč.ha-1 a zahrnují trhání, odsemenění s prvním obrácením, druhé obracení a sběr stonku svinovacími lisy.
Vyhodnotíme-li veškeré variabilní náklady, zjistíme, že při využití služeb je záporný příspěvek na úhradu (- 3220 Kč.ha-1), což znamená, že se nevrátí ani variabilní náklady a takovou výrobu nemá smysl vůbec provozovat. Ve variantách s využitím vlastních strojů je příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku kladný, ale nedosahuje ani 2100 Kč.ha-1. Budou-li fixní náklady vyšší než 2061 Kč.ha-1, bude tato výroba ztrátová.
Fixní náklady jsou takové, které se s měnící výměrou kontinuálně nemění a budou existovat, i když danou výrobu nebudeme provozovat. Jejich výši jsme vzali ze zemědělských podniků, kde jsme podle stejné metodiky prováděli rozbor a které hospodaří ve stejné oblasti. Jednotlivé varianty se liší pouze v odpisu sklizňových strojů, ostatní položky jsou stejné. Výše fixních nákladů ve variantách s vlastními již odepsanými stroji a při sklizní prováděné službou dosahuje 5231 Kč.ha-1 a je víc než dvojnásobně vyšší než příspěvek na úhradu v příznivější variantě. V případě započítání odpisů nových strojů překročí fixní náklady 8700 Kč.ha-1 a více než pětkrát převýší příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku.
Jak jsme se zmínili výše, při pěstování jakékoliv plodiny je významným ekonomickým faktorem výnos a kvalita produkce, respektive dosažený finanční výnos. V grafu porovnáváme náklady a výnosy včetně subvence (7000 Kč.ha-1) při různém výnosu a kvalitě prodaného stonku. Se zvyšujícím se výnosem se mírně zvyšují variabilní náklady (výživa podle výnosu, vyšší spotřeba motouzu) a výrazněji tržby ve všech úrovních kvality stonku. Při velmi slabé kvalitě prodaného stonku (1750 Kč.t-1) bude produkce ztrátová i při velmi vysokém výnosu a naopak. Cena, respektive kvalita produktu, má vyšší vliv na ekonomiku produkce, než naturální výnos. Z tohoto vyplývá nutnost věnovat větší pozornost vytrhanému stonku. Nemá smysl vrhnout se na přadný len bez zkušeností a s výhledem získání státní subvence a zanedbat závěrečnou fázi, kdy se především rozhoduje o finačním ohodnocení celoročního snažení.

Závěr

Uvedený způsob vyhodnocení ekonomiky vychází z metodiky běžně používané v zemích EU, která je upravena a v současné době zaváděna v ČR. Přehledným a jednoduchým způsobem umožňuje rolníkovi spočítat si vlastní ekonomiku pěstování přadného lnu. Důsledně od sebe odděluje variabilní a fixní náklady a tím agronomovi ukazuje, kde může ušetřit a jak zlepšit ekonomický výsledek. Výpočtem nákladů na výživu rostlin podle odebraných živin nezvýhodňuje doběrné plodiny na úkor těch, které je nutné bohatě předzásobit živinami. Za současných ekonomických podmínek je pěstování přadného lnu bez státní subvence nereálné.

Mgr. Ing. Antonín Ponížil, CSc.,
Agritec, s. r. o., Šumperk

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *