Ekonomika pěstování kmínu

Příspěvek se zabývá ekonomikou pěstování kmínu v podmínkách České republiky v letech 1997 a 1999. Jsou posouzeny nákladovost a rentabilita pěstování kmínu. Náklady jsou členěny podle jednotlivých nákladových položek přímých nákladů a režijních nákladů. Výsledky navazují na šetření zemědělských podniků v tzv. síti testovacích podniků, které provádí Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha.

Celkové náklady při pěstování kmínu se v uvedených letech pohybují od 16 101 do 20 070 Kč na 1 ha. Z toho přímé materiálové náklady představují 34 – 44 % (viz graf 1 – struktura přímých materiálových nákladů). Bližší údaje vývoje celkových nákladů při pěstování kmínu uvádí tabulka 2.
Přímé materiálové náklady tvoří zejména náklady na osiva, hnojiva a prostředky chemické ochrany rostlin. Porovnání materiálových nákladů, které byly zjištěny z podkladů ve 35 podnicích za roky 1997 – 1999 s normativním propočtem vycházejícím z metodiky pěstování kmínu uvedeném ve sborníku referátů ze semináře „Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR“ z roku 1996, je uvedeno v tabulce 1.
Při normativním propočtu spotřeby osiv vycházíme ze spotřeby 10 kg.ha-1, kdy podnik vysévá 50 % vlastního a 50 % nakupovaného osiva (mnoho podniků v současné době podle našich informací vysévá větší množství vlastního osiva, než používáme při propočtu). Náklady na osivo dosahují výše 735 Kč.ha-1. U hnojiv vycházíme z doporučené dávky hnojiv, a to 120 – 180 kg N, 140 kg P2O5, 120 kg K2O na 1 ha. Normativní propočet vychází z doporučených dávek a z doporučených hnojiv. Skutečnost však ukazuje, že podniky při hnojení nedodržují doporučenou metodiku hnojení. Spotřeba prostředků chemické ochrany odpovídá normativu. V souboru šetřených podniků bylo vynaloženo na chemickou ochranu porostů kmínu 1500 – 7096 Kč.ha-1.
Mzdové náklady celkem představovaly 2222 Kč.ha-1 v roce 1999, což je 13,80 % z celkových nákladů, a jsou v porovnání s roky 1998 a 1997 nejnižší. Z toho významnou část tvoří mzdové náklady pomocných činností a mzdové náklady režijní – 1539 Kč.ha-1 (9,56 %). Z babulky 2 je patrné, že v podnicích pokračuje další úspora mzdových nákladů zejména u pomocných činností, tzn. hlavně v dílenských činnostech.
Významnou část nákladů tvoří náklady pomocných provozů, výrobní a správní režie. Celkem se tyto náklady pohybují v rozmezí od 3943 Kč.ha-1 v roce 1999 až do 5834 Kč.ha-1 v roce 1997. Podíl nákladů pomocných činností a režií představuje 24 – 34 % z celkových nákladů. Pokud přičteme k těmto nákladům mzdové náklady pomocných provozů, dostáváme nepřímé náklady celkem a jejich výše činí od 5482 do 8 389 Kč.ha-1, tj. 34 – 49 %. Nepřímé náklady představovaly při pěstování kmínu v roce 1997 asi 50 %. V porovnání s ostatními plodinami jsou tyto nepřímé náklady poměrně vysoké. Ukazuje se však, že v roce 1999 došlo ve sledovaných zemědělských podnicích k jejich významnému snížení až na 34 %.
Náklady na jednotku hlavního produktu (kmínu) činily v roce 1997 17 475 Kč.t-1 při průměrném výnosu ve sledovaných 20 podnicích 0,97 t.ha-1. Tržby představovaly 16 433 Kč.t-1 (dosažená tržní cena v roce 1997). Výsledkem roku 1997 je pak ztráta 1032 Kč.t-1. V roce 1998 byly dosažené výsledky, jak uvádí tabulka 3, výrazně negativní zejména díky nízkým hektarovým výnosům (průměrně 0,64 t.ha-1), což znamenalo výrazný nárůst nákladů na jednotku produkce (31 402 Kč.t-1) při nezměněných tržních cenách z roku 1997. V roce 1999 se projevilo zvýšení tržních cen na 23 646 Kč.t-1 kmínu a snížení nákladovosti výroby kmínu proti roku 1998, což se projevilo ve snížených nákladech na jednotku produkce – 19 926 Kč. Hektarový výnos v souboru šesti sledovaných podniků činil v průměru 0,81 t.ha-1. V tomto roce lze hovořit pouze o rentabilní výrobě kmínu v uvedeném souboru zemědělských podniků pěstujících kmín.
V další části uvedeme využití podnikového údaje o tzv. příspěvku na úhradu. To by mělo vést především k tzv. manažerskému řízení podniku. Jde o ukazatel vedoucí ke zlepšení konkurenční schopnosti výrobních postupů při plánovacím rozhodování. Podnikový příspěvek na úhradu pro jednotlivé výrobky vypočteme, když od výnosů daného výrobku odečteme variabilní náklady. Příspěvek na úhradu je ukazatel, který zahrnuje zisk a fixní náklady u dané komodity v podniku.
Při výpočtu příspěvků na úhradu v jednotlivých zemědělských podnicích je třeba vycházet ze skutečných podnikových výrobkových metodicky správně definovaných výnosů a variabilních nákladů, tj. zejména z pomocných činností i režií vyčíslit případné nákladové položky, které v určitém podniku, hlavně z časového hlediska, mají charakter variabilních nákladů. Takové položky jsou potom základem pro variantní rozvojové plány podniků a pro manažerské řízení.
Variabilní náklady představují následující nákladové položky:
– osiva (sadba) nakupovaná a vlastní,
– hnojiva nakupovaná,
– hnojiva vlastní,
– prostředky ochrany rostlin,
– ostatní přímý materiál,
– PHM, plyn a jiné energie pro sušení, topení,
– externí služby,
– mzdové a osobní náklady,
– pojistné,
– vlastní opravy a údržba,
– spotřeba PHM (příslušný podíl z výkonů traktorů, obilních kombajnů, samojízdných strojů a nákladní autodopravy).
Pokud propočteme příspěvek na úhradu u kmínu se zřetelem na výše uvedené přístupy a údaje vycházející z tabulky 2, dostaneme výsledky, které uvádí tabulka 4. Cena produkce vychází z tržní ceny přepočtené na hektar a variabilní náklady jsou vyčísleny jako rozdíl celkových nákladů na hektar snížených o odpisy HIM a režijní náklady. Hodnoty příspěvku na úhradu pak ukazují, že za podmínek roku 1998 bylo pro zemědělské podniky neúnosné kmín pěstovat, protože nebyly pokryty ani přímo vynaložené variabilní náklady (příspěvek na úhradu činil 6475 Kč.ha-1). V letech 1997 a 1999 měly podniky při pěstování kmínu alespoň uhrazeny variabilní náklady a část fixních nákladů (například odpisy, nájemné za pozemky a režie), což jsou výsledky roku 1997, a jednoznačně pozitivně můžeme hodnotit rok 1999, kde jsou pokryty i fixní náklady a zajištěn zisk (příspěvek na úhradu zisku a fixních nákladů je roven 5001 Kč.ha-1).

Ing. Jaroslav Jánský, CSc.,
Mendelova zemědělská a lesniská
univerzita v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *