Ekonomika pěstování jarní pšenice

Jarní pšenice je plodina velmi náročná na půdní a klimatické podmínky. Rozsah pěstování je ovlivňován nepříznivým vývojem počasí v době výsevu ozimů, případně po jejich vymrznutí. Osevní plochy jarní pšenice se podílely na celkových plochách pšenice od 1,53 % v roce 1991 až do 8,69 % v roce 2000. Rok 1999, kdy se jarní pšenice podílela na celkových plochách pšenice 14,13 % lze považovat za výjimečný po výrazně nižšímu osevu ozimé pšenice v nepříznivém podzimu roku 1998.

Výnosová úroveň jarní pšenice je v porovnání s pšenicí ozimou nižší a je výrazně závislá na včasnosti setí a dostatku vláhy v období vzcházení a vytváření odnoží. Po roce 1990 došlo ke snížení výnosů jarní pšenice a výnosy v podstatě stagnují.
Podle Seznamu odrůd zapsaných k 1. 7. 2001 ve státní odrůdové knize České republiky měli pěstitelé k dispozici celkem 61 registrovaných odrůd pšenice. Z celkového počtu je 9 odrůd pšenice jarní. Pekařská jakost “Elitní” (E) uvedena u 1 odrůdy, 5 odrůd je uvedeno v pekařské jakosti “Kvalitní” (A), 3 v jakosti “Chlebové” (B) a u 1 odrůdy není pekařská jakost stanovena.
Příznivé exportní podmínky pro pšenici potravinářskou i krmnou v marketingovém roce 2000 / 2001 se v tomto období projevily růstem tuzemských cen. Předpokládaná vyšší úroveň sklizně roku 2001 současně s nižší kvalitou ovlivněnou nepříznivými podmínkami v období žní se projevila poklesem ceny zemědělských výrobců (CZV) již v průběhu sklizně.

Vysoké zastoupení potravinářských odrůd pšenice na úkor krmných odrůd snižuje poptávku krmivářů po pšenici. Výjimkou jsou krmné odrůdy, které jsou i finančně lépe oceňovány. Snahou některých výrobců krmných směsí je oddělení potravinářských a krmných odrůd pšenice již při výkupu, případně uzavření smluv o výkupu předem deklarovaných odrůd s cenovým zvýhodněním.

Vybrané položky průměrných nákladů na pěstování jarní pšenice u podnikatelských subjektů – právnických osob byly zjištěny obdobně jako u dříve publikovaných komodit (ozimá pšenice, ozimý ječmen, jarní ječmen, žito, přadný len, kukuřice na zrno a siláž, cukrovka, slunečnice atd.) výběrovým šetřením o vlastních nákladech v síti testovacích podniků FADN CZ za období 1998 – 2000, které je součástí souboru šetření o vlastních nákladech rostlinných a živočišných výrobků, prováděných VÚZE Praha.
Vzhledem k rozdílům v možnosti evidování nákladů podle jednotlivých výrobků v jednoduchém a podvojném účetnictví existují dvě verze výběrového šetření a to pro podniky právnických a fyzických osob s podvojným účetnictvím a pro podniky fyzických osob s jednoduchým účetnictvím. Při kalkulaci vlastních nákladů na výrobky v RV se používá metoda rozčítací, při které se celkové náklady dané plodiny rozčítají na jednotlivé výrobky podle koeficientů stanovených v základní metodice.
Převážná část podkladů od respondentů s podvojným účetnictvím je přebírána automatizovaně z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví. Pouze pro doplnění výběrového šetření o oblasti, které nejsou pokryty dodavatelskými účetními firmami se používá dotazník na ruční zpracování požadovaných údajů.
U podniků – fyzických osob, které vedou jednoduché účetnictví se ke sledování nákladů využívá pomocná evidence přizpůsobená požadavkům kalkulací nákladů v zemědělství.

Při výpočtu míry rentability byly použity průměrné realizační ceny a ceny užití produkce od respondentù výběrového šetření. Průměrná realizační cena je vypočtena z celkových tržeb za prodané množství výrobku dělené prodaným množstvím, bez ohledu na kvalitu a způsob použití výrobku.
Míra rentability 1 je ukazatel tvořený podílem zisku (ztráty) a vlastních nákladů na jednotku.
Míra rentability 2 je ukazetel tvořený podílem prodaného množství oceněného realizační cenou dané komodity se započtením neprodaného množství dané komodity oceněného ve výši vlastních nákladù a celkové produkce oceněné ve výši vlastních nákladù.

Ing. Jana Kreysová,
Ing. Zdena Kubíková,
Václav Mottl,
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky,
Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *